Květnové dny

Ach květen... Tolik stresu, nervů a nakonec i radosti tu dlouho nebylo. Ale vezmu to pěkně po pořádku.

 

S kytkou k narozeninám nebo k výročí se tak nějak počítá. Kytka od manžela jen tak, pro zlepšení nálady má úplně jinou hodnotu. Květinovou radost udělaly i ratolesti ke Dni matek. 

 

 

 

Doma toho moc nového není. V kuchyni jsem prostřela indiánský běhoun (jak ho nazvaly nezávisle obě děti) od mé milé kamarádky Kristýnky. Samotnou by mne nenapadlo jej koupit, ale Kristy je velmi inspirativní žena a občas mne její pohled motivuje k vystoupení ze zajetého stylu.  

Kroužky na ubrousky z Bela Rose. Jednoduché a geniální.

Už skoro letní stůl s kyticí plevele. Prošla jsem se po louce u naší babi a natrhala kvetoucí bršlici, svízel, kopretiny, jetel a nějaké traviny. Sama jsem byla překvapená, jak kytka vypadala dobře.

Velikonoční hortenzie stále kvete a zdobí střídavě v kuchyni nebo v obýváku.

V květnu byla spousta botanických radostí. Pole plné kopretin nebo červeného jetele. Rozkvetlé olomoucké Rozárium. Letošní sukulenty a suchomilky. Barevné letničky a rozkvétající trvalky na zahradě. 

Pomohla jsem Ondrovi sestavit herbář do biologie a moc jsem si to užila. Náš ajťák už pozná konvalinku, pomněnku a dokonce i jahodník 😊.

Moc jsme si užili prohlídku vily Tugendhat. Ten prostor, světlo, výhled na Brno i onyxovou stěnu plnou života budu mít v paměti dlouho. Vlastně celý příběh rodiny Löw - Beer a Tugendhat. Návštěva vil v Černých Polích i ve Svitávce nás inspirovala ke zhlédnutí filmu Skleněný pokoj. V dnešní době není vůbec od věci připomenout si osudy těch, kteří pro záchranu svou a svých dětí, byli nuceni opustit své domovy a blízké duše.

Foto z filmu Skleněný pokoj z roku 2019.

S manželem jsme hodně pracovali na zahradě a kolem domu. Abychom si užili taky jeden druhého, vyšli jsme si na nedělní kávu do kavárny. Bylo to velmi příjemné a shodli jsme se na tom, že každý den se musí užívat jako by byl poslední. 

Nejsou ale jen příjemné a radostí plné dny. V květnu nás navždy, náhle a nečekaně opustil kamarád a manželův spolužák. To se teprve člověk zamyslí nad tím kolotočem, do kterého nastoupil.

Každý povedený pekařský výtvor mně udělá radost. Tento měsíc to byly Pražské koláčky, zapletený štrúdl, Tiramisu do práce, dobroty s rebarborou a slavnostní Pavlova. Bylo totiž co oslavovat.

A jen tak mimochodem: To nejlepší nakonec. Magdalence se v květnu podařilo obhájit seminární práci, udělat přijímačky k magisterskému studiu a dnes dopoledne úspěšně složit druhou státnici. Každý rodič, který prožil s dětmi  přijímačky, maturitu, další přijímačky, všechny zkoušky a státnice rozumí tomu oddychnutí, té radosti a hrdosti. 

A protože Magdali vím, že blog čteš... Přeji ti zasloužené krásné léto, hodně zážitků, ať už tvé cesty povedou kamkoliv a pamatuj, že tě máme rádi. 💗