neděle 12. května 2024

Na návštěvě u Grety a Fritze

... Tugendhatových. Splnění dlouholetého snu se včera naplnilo. A hned na úvod musím napsat, že to bylo jedno z nejhezčích odpolední v tomto roce. Pokud se sem také toužíte podívat, závěrem poradím, jak na to. 



Historie domu je známá, takže jen v rychlosti... Novomanželé Fritz Tugendhat a Greta Löw-Beerová dostali svatebním darem od nevěstiných rodičů stavební pozemek v prominentní brněnské čtvrti v Černých Polích. A k tomu neomezený rozpočet na stavbu rodinného domu. Obě židovské rodiny hrály významnou roli v éře tzv. Moravského Manchestru a jejich textilní podnikání přinášelo velké bohatství. 



Manželé oslovili německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe s požadavkem návrhu reprezentativního a nezaměnitelného rodinného domu. Tomu Brno nebylo dost dobré, ale nakonec ho přesvědčil mimořádný pozemek s velkolepým výhledem na historické centrum města. 



Navrhl, postavil a vybavil tento unikátní rodinný dům v nákladu asi jednoho milionu marek. V té tobě by se za tuto cenu postavilo asi 100 běžných rodinných domů.





Manželé se třemi dětmi v něm prožili osm let a před nacisty byli nuceni v roce 1938 uprchnout do Švýcarska. Zpět se už nikdy nevrátili. Po obsazení Brna dům obsadilo Gestapo, které nechalo odvézt většinu mobiliáře a provést necitlivé stavební úpravy. Ke konci války byla následkem bombardování rozbita všechna okna v domě a na devastaci domu se podepsala i Rudá armáda, která si ve Skleněném pokoji zřídila stáje pro koně. 



V poválečných letech přešla vila do majetku státu, který tady zřídil taneční školu a rehabilitační středisko nedaleké dětské nemocnice. V 80. letech se stát pokoušel o rekonstrukce, ale ta skutečná a nákladná se povedla až v letech 2010 - 2012. Vila Tugendhat je jako jediná památka moderní architektury v ČR zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, bez jehož finanční pomoci by rekonstrukce neproběhla.



Naši prohlídku zahájil velmi příjemný a informacemi nabitý pan Jaromír před domem, místem jedinečným a přitom nenápadným. Manžel měl kdysi kancelář ve vedlejší ulici a musel mě tehdy upozornit, že "ta garáž" je vlastně "ta vila". 



Do ulice architekt umístil technické zázemí domu a do zahrady otevřel velkolepý obytný prostor s dechberoucím výhledem. Záměrně navrhl nenápadnou stavbu, nedávající na odiv bohatství, ale důsledně chránící soukromí.




V garáži je připravena k vyjížďce Tatra 75.



Železobetonová konstrukce umožnila velké otevřené prostory a velkou variabilitu bydlení. Mimořádně zdařilé technické vybavení by obstálo i dnes velmi dobře. Ovšem největší devizou Vily Tugendhat je geniální zapuštění třípatrové stavby do svahu nad Brnem. Račte vstoupit, prohlídka začíná.



Jsme slušná návštěva a nechceme našlapat. Boty nám tato mašinka zatepla obalila igelitem.



Do vily se vstupuje před cizími zraky krytým vchodem a kromě zaoblené prosklené stěny zaujme výška a mohutnost dveří. Všechny dveře v domě dosahují až ke stropu a svou výškou přes tři metry jsou samy o sobě hodné obdivu. 



V rozlehlé vstupní hale se poprvé setkáváme s ušlechtilými materiály, kterými dům vyniká. Travertinová dlažba se schodištěm i ušlechtilý palisandr doplňují elegantní kovové prvky. 



Než sejdeme po schodišti dolů, prohlédneme si ložnice Tugendhatových. 


Ložnice pána.


Ložnice paní.

V celém domě jsou jen tři obrazy a jedna socha.


Z ložnic rodiny je kromě kouzelného výhledu i vstup na společnou terasu.






Dlažba byla v pokojích nahrazena bílým linoleem a koberci. Pokoje byly vybaveny stroze, téměř asketicky, ale maximálně funkčně a nadčasově. Vestavěné skříně jsou důkazem promyšleného řešení ukládání osobních věcí rodiny, tak jak je známe dnes. Dveře skříně však umí i překvapit.



Pokoje jsou vzájemně propojeny a rodina mohla být v kontaktu, aniž by použila "oficiální" část vily. V tomto podlaží si majitelé kromě ložnic rodičů a dětí přáli také pokoj vychovatelky a v boční části domu je zajištěno i bydlení pro řidiče, dvě kuchařky a pokojskou.  


Dětský pokoj.
Pokoj dcery.
Ložnice vychovatelky.


Při stavbě domu byla velká pozornost věnována koupelnám. Evropa v té době měla za sebou epidemii španělské chřipky a dokonalé hygieně byl dáván velký význam. V koupelně je například jedno umyvadlo na mytí rukou a druhé na čištění zubů nebo bezdotykové vypouštění vody z vany. I z antibakteriálního hlediska dosahují obklady koupelen až ke stropu s minimálně přiznanými spárami. A opět spousta krásných kovových detailů.






Průvodce nám vždy nechal dostatečný prostor, abychom si vše podrobně prohlédli, vyfotili a pozval nás jako kdysi majitelé domu k prohlídce hlavního obytného prostoru o patro níže.   

Návštěvy, stejně jako my, sestoupaly po poměrně úzkém a točitém travertinovém schodišti do velkého obytného prostoru. Budu se opakovat, ale když se před vámi otevře rozlehlý prostor plný světla, nezbude než udělat "WOW". Tady se architektův záměr ukázat to nejlepší, co vila nabízí, povedl na 100 %.  



Prostor, výška, světlo, vzdušnost - to je hlavní deviza "Skleněného pokoje". Návštěvník stojí a neví, co obdivovat dřív. Zda návštěvní kout, večer působivě nasvícený skrze mléčné sklo. 


Židle Brno.



Nebo knihovnu s přilehlou pracovnou. Nakouknout do zimní zahrady či jídelní části s obrovským jídelním stolem. 






Mobiliář navrhl Ludwig Miese van der Rohe a jeho životní družka Lilly Reich. Všechny venkovní i vnitřní sloupy jsou obloženy profily ve tvaru kříže.


Jako magnet přitahuje prosklená stěna po celé délce domu, částečně zasouvající obrovské skleněné tabule do suterénu domu. Kdyby tak bylo možné posadit se do designových křesel a užít si ten fantastický výhled. 


Křeslo Barcelona se vyrábí dodnes.

Křeslo Tugendhat vzniklo pro vilu.


Chaise longue model 104 nutně potřebuji.


Nápad rozdělit prostor onyxovou příčkou se i pro samotného autora projektu ukázal překvapivě geniální. Kámen vytěžený v Maroku nechal pod dohledem rozřezat a poskládat do elegantních vln, tvořených bílou kresbou v medovém podkladu. Pan průvodce nám však ukázal skryté kouzlo a mimořádný, i když trochu náhodný, efekt. Při západu slunce nad Brnem, nebo jako v našem případě zatemnění, prosvítají sluneční paprsky onyxem a vlévají do kamene ohnivý pravěký život. Je to velký zážitek.  



 




Stěna byla před historií zachráněna neznámým hrdinou. Ten ji po odchodu rodiny obezdil a skryta se tvářila jako nosná zeď. Objevena byla až za éry taneční školy, kdy ji soudružka ředitelka přikázala zbourat. Naštěstí se jí tento záměr nepovedl a stěna může po letech kouzlit dál.



Dřevěný nábytek a oblouková stěna oddělující jídelní část, jsou vyrobeny z luxusní exotické dřeviny pocházející z jihovýchodní Asie. Makassarský eben z ostrova Celebes je dnes už těžit zakázáno. Při rekonstrukci bylo nutné sehnat staré kusy nábytku z tohoto vzácného dřeva z celého světa a proměnit je v nádherné repliky zařízení vily Tugendhat. 




Velké štěstí měla zaoblená stěna, kterou fašisté odvezli neznámo kam. Po letech byla objevena v brněnské menze právnické fakulty, kde si jí roky nikdo nevšímal a nepídil se po jejím původu.





Závěrem jsme měli možnost nahlédnout i do technického zázemí bezvadně fungujícího architektonického skvostu, obdivovat krásu detailů a zahrnout pana průvodce dotazy.


Výtah na pokrmy.

Dobová lednička Bosch.

Vestavěný "kredenc".


V suterénu je vystaveno pár dochovaných originálů.


Jednoduché a geniální detaily...


Sklápěcí klika, která nebrání stažení venkovních rolet.


Vypínače by obstály i dnes.


Dvířka nad klavírem ukrývají otvor pro projektor. Stačilo už jen natáhnout plátno, připravit popcorn a kino mohlo začít. No, kolik z nás to dnes má?



Dům skrývá množství úložných prostor.

Zásuvka v podlaze.

Detail kříže se opakuje v domě několikrát.

I noha jídelního stolu má tvar kříže.




Samozřejmě jsme si nenechali ujít zážitek ze zahrady Tugendhatových. Poseděli jsme na terase, prošli se pod korunami stromů, přivoněli ke květům v rozkvétajícím trvalkovém záhoně a pokračovali k dalším vilám, ke kterým vás vezmu později.



Bylinková zahrada je prakticky umístěna u východu z kuchyně.


Tak tady někde to v roce 1992 Klaus s Mečiarem "rozsekli".








A jen tak mimochodem: Vilu jsme navštívili s manželem, ale jakmile to půjde, rádi si návštěvu u Grety a Fritze zopakujeme s dětmi. Tohle je tak mimořádný zážitek, o který se nelze nepodělit. 

Jak si tedy obstarat vstupenky? Na tomto odkaze si jde vstupenky objednat. Má to malý háček. Jsou stále vyprodané. My ale víme jak na věc 😉. Předem si vše prohlédněte, jaké jsou možnosti prohlídky, jaká trasa a datum vám bude vyhovovat, jak vypadá objednávkový formulář, ať jste dokonale připraveni. Zaregistrujte se k nákupu a vyplňte všechny nutné údaje. Možná budete mít štěstí a nějaké volné místo ještě bude. Pokud ne, připravte se vždy v neděli v 18 hodin k rychlé akci. V tomto čase se otevře možnost nákupu vstupenek a je třeba rychle objednat a zaplatit, neboť za dvě minuty už volného nebude nic. Tak hodně štěstí!

Máte-li Brno z ruky, s vilou se můžete seznámit také prostřednictvím virtuální prohlídky.


14 komentářů:

  1. Jituško, nádherná reportáž vyvolává krásné vzpomínky. Nerada používám slovo dechberoucí, ale tahle vila taková opravdu je. Tenhle zážitek přeji každému, koho zajímá architektura, design, kultura bydlení. Jaké to je překvapení, že spoustu skvělých vychytávek už bylo dávno vymyšlených...
    Zahradu jsem zažili zamrzlou a pod sněhem, s velkým rizikem jsme "slanili" ten svah, abych měla fotku zespod :o) Ve zdraví jsme přežili :o)
    Moc děkuji za tu nádheru a přeji příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, však ráda vzpomínám na tu tvou zasněženou romanci a věřím, že moc nescházelo a k dolní vile jste sjeli i bez sáněk. V zimě to má zase jiné kouzlo, ale já, milovnice všeho zeleného, jsem si to užila v květnu náramně.
      Přeji ti klidný večer a zítra nějakou pěknou radost. Jitka

      Vymazat
  2. děkuji, jako kdybych stála vedle tebe,Sv.

    OdpovědětVymazat
  3. Jitko, díky za obsažnou reportáž s krásnými fotkami. Vila je krásná stavba a byla jsem ráda, že jsem si ji mohla prohlédnout tvým prostřednictvím.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, ráda jsem tě provedla, i když kvalit našeho průvodce nedosahuji. Ten stále chrlil jednu zajímavost za druhou.
      Pěkný večer. Jitka

      Vymazat
  4. Do Brna těžko pojedeme,je dost daleko a tak jsem se moc ráda nechala tebou projít nádhernou vilou.
    Tam by se člověk zasnil o představě,jak se tam žilo.Úžasné
    Jituško,měj hezký začátek nového týdne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, ano, taky mne to napadlo, jak se tady bydlelo. Byla to tehdy přece jen veliká změna. Já bych si tam dovedla bydlení představit, včetně toho personálu :o)
      Měj se moc hezky. Jitka

      Vymazat
  5. Byla jsem taky, už asi před pěti lety. Je to opravdu nadčasový dům, věřím, že jsi odcházela nadšená. K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, ono není vůbec od věci, občas si prohlídku zopakovat. Nebo aspoň projít se zahradou je taky moc příjemné. Měj se krásně. Jitka

      Vymazat
  6. Tuhle vilu obdivuji pro její modernost, luxusnost a technické vychytávky strašně dlouho. A taky bych byla ráda kdybych se někdy do ní podívala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, mně se to konečně povedlo a to jsem skoro domácí. On je vážně problém sehnat vstupenky, ale chce to trpělivost. Zdravím Jitka

      Vymazat
  7. Moc děkuji za úžasnou prohlídku. Doufám, že jednou se do vily taky podíváme. Opravdu perfektní článek ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárko, moc děkuji za milá slova a přeji pohodové květnové dny. Jitka

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře.