Srpnové dny

S posledními srpnovými dny končí prázdniny a vlastně i léto. Já vím, že podzim začne až v hlubokém září, ale řekněte sami, v září přece už není léto. Vybavuji si obrázek ze Slabikáře, kdy jdou děti prvního září do školy a na drátech sedí vlaštovky chystající se k odletu. Takže tu mám letos poslední letní ohlédnutí.

Jak už to tak bývá, návrat z dovolené bývá hektický a po dvou dnech vyřizování všech těch papírů, které se během dovolené objevily na stole, už ani nevím, že nějaká dovolená byla. 

K dárečkům jsem vyrobila tašky ozdobené ubrouskovou technikou. 

Pár kalamit čekalo na zahradě, spousta úrody potřebovala zpracovat a k tomu všemu se v květinářství objevily první vřesy 😊.

Když Hybaj, tak hybaj... Špilberk a Letní shakespearovské slavnosti jsme měly už dlouho v plánu. 

Začátkem srpna jsme si s Magdalenkou udělaly tradiční dámskou jízdu. Tentokrát jsme viděly "Jak se vám líbí". Mně se moc líbil výkon Tomáše Jeřábka - "Ibankumůžetemítrádi" mile překvapil.  

A koncem srpna, ve stejném složení, jsme si užily moc pěknou akci našeho města, kdy prostor dostanou místní řemeslníci, výrobci a gastronomci. Byla jsem překvapená z množství stánků i krásného sortimentu, který se tu nabízel.

Domů jsem si přinesla krásnou misku z masivního dřeva. 

Letos jsem si citronový srpen skutečně užila.

Než dům obsadí dýně, houby a vřesy, ještě naposled se nostalgicky zasním a do jídelny pustím léto a moře.

Oslavili jsme krásné narozeniny naší babi. V posledních letech dárky odmítá, protože "všechno má a nic nepotřebuje". Radost jí udělá každý společně prožitý čas. Nechtěli jsme přijít s prázdnou... dort nakonec překvapil a potěšil.

Všechno srpnové pečení se neslo v duchu cuket, švestek, rajčat. Zahrada nás zásobuje, sezóna je na vrcholu a všechno je tak plné chuti, že je radost z ní péct a vařit. 

Často je má večeře jen sýr, rajčata, pár oliv, bazalka, oliváč a balzamiko. Jednoduché, dokonalé. 

Užíváme "novou" terasu, ta mně bude v zimě hodně chybět. 

Na okrasné zahradě moc práce není, rozhodila jsem hořkou sůl, odstřihávám odkvetlé květy a zalévám. Víc práce je se zpracováním úrody, vysadila jsem nové jahodníky, připravujeme záhony na zelené hnojení.

Zítra začíná září, můj oblíbený měsíc. Je napěchovaný akcemi, na které se celý rok těším a moc si je užívám. Doufám, že i počasí bude přát a užijeme si krásné babí léto. Ať už se na září těšíte nebo ne, přeji všem zářivé dny.

A jen tak mimochodem: V Itálii jsem kupovala pohlednice všude, kam jsme přijeli. Takové ty turistické, se třpytkami a podobnými "ozdobami" mě nezajímají. Manžel vždycky kroutí hlavou nad mým výběrem, ale já si chci odvézt kus atmosféry. A o tom je má srpnová nástěnka... o jedinečné Itálii.

Zahrada a terasa v srpnu

Srpen je měsíc, kdy zahrada rozkvete letními a už i podzimními trvalkami. Kdy dozrává zelenina na záhonech a švestky na stromech. Kdy se růže a klematisy rozpomenou na své první kvetení a snaží se předvést svou krásu ještě jednou. Kdy se hortenzie dostanou do té nejlepší formy a obalí se huňatými květy. Srpen je nádherný měsíc.  

Srpnová zahrada se vzpamatovala z červnových a červencových rekordních teplot. Ty jí skutečně nedělaly dobře. Trvalky už vypadají líp, trávníku to bude trvat asi dýl, ale suchá místa už jsou jen místy. Jen ty deště stále nejsou ve vyprahlé půdě moc poznat.   

Začínají se objevovat první podzimní signály, ale to nevadí. Podzim je taky krásný čas a už se na něj těším.

Plody dřínu dozrávají a z Milky Way se stáva Highway to Hell 😊

První okrasná.

Abych napsala pravdu, už mám hotové podzimní truhlíky. Já jsme prostě nevydržela. Jakmile se objevily první vřesy, už jsem je táhla domů a začala má velká podzimní radost číslo jedna. Balkonovky, které už radost nedělaly, uvolnily místo podzimním kráskám. Pár jsem jich ještě nechala, jsou stále v plném květu a dobré kondici.

Povedly se jiřiny, hledíky i cínie. S mečíky byl trochu problém, v horku a suchu zasychaly, ale pár květů jsem se také dočkala. Kytky zdobí doma nebo je dostávají kolegyně k svátku či jen tak pro radost.

S úrodou zeleniny jsem taky spokojená. Mám 30 sklenic okurků, zatím jsem zpracovala 20 kg rajčat, cuket nepočítaně,... 

Znovu kvetou nebo se chystají růže a klematisy. Hortenzie jsou právě v nejlepším.

Velkou radost dělají trvalky. Ty letní i ty pozdní, podzimní. I přes horka vyrobily džungli, obalily se květy a podle bzučení nelákají jen mé oči. 

A jen tak mimochodem: Rekonstrukci terasy manžel dokončil někdy začátkem srpna. Já jsem zatím nanosila květenu, ale k nějakému velkému zdobení jsem se ještě nedostala.

Toto je ještě letní suchomilná varianta, kterou už postupně doplňuji podzimními košíky.

Užíváme ji, dokud počasí přeje. K obědu, večeři, posezení se skleničkou i bez.

Na naši krásné apulijské terase jsem si každé ráno zacvičila a hned den začal dvojnásob krásně. Proč já vlastně v létě necvičím na naší terase? Zkusila jsem rozbalit karimatku a svou ranní pětiminutovkou začala na terase pracovní den. Hned se šlo do práce líp.