pátek 12. prosince 2025

Adventní Olomouc

Tento týden vás pozvu na podvečerní procházku adventní Olomoucí. Zprvu to vypadalo, že hanáckou metropoli v tomto krásném čase neuvidím, ale nakonec se to povedlo hned dvakrát.



První prohlídku nazdobeného centra města a adventních trhů jsem stihla koncem listopadu po každoročním školení. Do rána napadl první kalamitní sníh a jen ta cesta přes Drahanskou vrchovinu stála za to. Pak následovalo jedno výživné školení za druhým, večerní procházku jsem skutečně potřebovala.



Mé první kroky vedou vždy na Horní náměstí a adventní trhy.








Sloup Nejsvětější Trojice je v rekonstrukci, ale o to víc je nazdobena radnice s krásným vánočním stromem v popředí.









Zbylo i trochu času na toulání se v tichých potemnělých uličkách.










Došla jsem až ke katedrále, Arcibiskupství a Zbrojnici s lavičkou Václava Havla, ale pak už rychle zpět na večeři.










Podruhé jsme se do Olomouce podívali o druhé adventní neděli a na návštěvnosti to bylo hodně znát.










Ochutnali jsme výborný levandulový punč, nakoupili dobroty, potkali se s kamarády, zkrátka se to povedlo. Do Olomouce se vždy rádi vrátíme, je to naše srdcovka.
 






A jen tak mimochodem: Bez návštěvy uličky vánočních stromečků by návštěva Olomouce nebyla kompletní. Letos jsem ji stihla v listopadu bez ozdob, zato tichou a tajemnou. 











V prosinci už byly stromečky vyšňořeny a obklopeny množstvím obdivovatelů. Každý čas má své klady i zápory.






středa 10. prosince 2025

Adventní věnce

Letos jsem si umotala hned čtyři adventní věnce a možná ještě nějaký přibude. "Věncování" je pro mne radost i relax, tak proč se nepotěšit a neodpočinout si hned čtyřikrát. Tentokrát jsou všechny přírodní s kouzelně nostalgickými dekoracemi.


   

Jídelní stůl je středobod rodiny a adventní věnec se čtyřmi svícemi nesmí chybět. Ten náš má dominantní zelené svíce, voní různými chvojkami i eukalyptem, nese stopy vínově červené. Těší nás s každým novým plamínkem odpočítávat adventní čas.






Jídelnu zdobí i věnec na dveřích, do kterého jsem umotala vzpomínku na zimy, kdy sníh křupal pod nohama, povozy cinkaly rolničkami a Popelka byla moje Nejka.









Příležitost zdobit chodbu dostal i loňský věnec, kterého mně bylo líto nechat zahálet.






Vchod vítá návštěvy zimní atmosférou, kterou doplnil ledově hvězdný věnec.  







Halu jsem ozdobila velkým nostalgickým věncem s kouzelnými dekoracemi. Barevně doplňuje ostatní výzdobu, kterou mám letos klidnou tak, jak by měl advent být.
 






A jen tak mimochodem: Dům jsem už na čtyři adventní týdny připravila. Zbývá dokončit pár maličkostí, zavonět cukrovím, zabalit dárky. Jen času bych, jako obvykle, potřebovala dvakrát tolik.