Z letních zásob

Touto dobou se to u nás ovocnými koláči jen hemží. Je nutné spotřebovat loňskou zamraženou úrodu a připravit mrazák na novou sezónu. Tentokrát došla řada na krabičku zmrazených borůvek. Kynutého pečiva jsme si o Velikonocích užili dost, takže to bude rychlé, díky citronu svěží, máslo se postará o šťavnatost a bábovková forma o atraktivní vzhled. 

Citronovo-borůvková bábovka

250 g změklého másla
150 g třtinového cukru

150 g krupicového cukru

4 vejce

citronová šťáva a kůra z jednoho citronu

240 g bílého jogurtu

350 g hladké mouky

1 kypřící prášek do pečiva

špetka soli

2 hrnky čerstvých nebo mražených borůvek

Poleva:

100 g čerstvého sýra (Lučina, Palouček,...)

2 PL moučkového cukru

citronová šťáva

V míse prošlehám na vysoké otáčky změklé máslo s oběma cukry. Po jednom přišlehávám vajíčka. Vznikne řidší těsto, ke kterému ještě přidám citronovou šťávu, kůru, jogurt a nakonec přijde mouka, do které jsem zamíchala sůl a kypřící prášek.

Omyté a okapané borůvky v misce promíchám s 1-2 lžícemi polohrubé mouky a lehce vmíchám do těsta. 

Těsto naliji do vymazané (a vysypané) formy, urovnám povrch a peču na 175 asi hodinu. Pokud použijete borůvky mražené, pečte o asi 10 minut déle. Každopádně test špejlí určí, jestli je bábovka dostatečně propečená.

Bábovku nechám chvilku vychladnout, pak ji vyklopím na mřížku nebo tác a nechám úplně vychladnout. Lze podávat pocukrované nebo s polevou. Nám chutná kyselkavá poleva z čerstvého sýra. V misce metličkou do hladka promíchám čerstvý sýr, cukr a citronovou šťávu. Množstvím šťávy reguluji hustotu polevy. 

Poznámka: V bábovce je dost cukru, ale nedoporučuji množství snižovat. Hmoty je celkem dost a výsledek není v žádném případě přeslazený, spíš naopak. Kdo má rád sladší, klidně cukr přidejte. Nám to stačilo v tomto poměru.

Konečně se dá sedět, fotit a užívat si venku. K bábovce byla káva a citronáda.

A jen tak mimochodem: Recept je to neskutečně dobrý. Těsto by se dalo použít i na muffiny nebo menší bábovičky. Ještě mám v mrazáku krabičku plodů muchovníku, tak asi vyzkouším i tuto variantu. 

A jen tak mimochodem... k obědu jsme dnes měli cuketový krém, také z předvařeného  a zamrazeného polotovaru. V sezóně, kdy je všude plno chutných cuket za pár korun, uvařím hrnec cuketové polévky a v krabičkách dám zamrazit. V zimě a předjaří přijdou vhod a polévka je hotová za 10 minut. 

Benediktinský klášter Rajhrad

Dnes vás ráda pozvu na náš velikonoční výlet do Rajhradu, kde navštívíme jeden z nejstarších klášterů na Moravě, budeme se obdivovat Santiniho architektuře a žasnout nad moudrostí starodávných knih.

Město Rajhrad leží asi 12 km jižně od Brna. Míjíte je vždy, když jedete na Pálavu, do Vídně nebo do Itálie. Na východním konci města u břehu Svratky stojí areál benediktinského kláštera s téměř tisíciletou historií. Založení kláštera sahá až do roku 1048, kdy český král Břetislav I. věnoval břevnovskému benediktinskému klášteru poustevnu v Rajhradu.  

Klášter vždy sloužil jako centrum kultury a vzdělanosti. Rajhradští mniši se tu v duchu hesla svého řádu "Ora et labora - Modli se a pracuj" věnovali zúrodňování okolní krajiny a léčitelství. Založili i písařskou dílnu, kde opisovali knihy. 

V průběhu staletí se střídala období růstu i úpadku. K rozkvětu kláštera pomohlo ve 14. století privilegium vařit pivo, což bývalo výsadou hlavně měst. V 16. století se začali benediktini věnovat vinařství a v okolí Rajhradu založili řadu vinic.

Zasloužili se také o budování škol, nemocnic, chudobinců a sirotčinců, ale teprve až v roce 1813 se zbavili závislosti na mateřském břevnovském klášteře a rajhradské probošství bylo povýšeno na samostatné opatství. 

Klášter byl vystaven na místě velkomoravského hradiště a až do 17. století měl románskou podobu. Bažinaté podloží břehu Svratky však bylo značně nestabilní a bylo dokonce uvažováno o přesunutí kláštera na jiné místo. 

Nakonec byla přestavba svěřena věhlasnému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu Aichlovi a podle jeho návrhu vystavěn chrám svatého Petra a Pavla, jehož dokončení se architekt už nedožil. Dalších 120 let trvalo dokončení klášterní budovy, přičemž z důvodu nedostatku financí nebyla podle Santiniho návrhu zcela zrealizována.

V novodobé historii se na areálu kláštera neblaze podepsala politická situace v druhé polovině minulého století. V roce 1950 byl klášter zrušen, řádoví bratři byli internováni a budovy obsadila armáda. Využívala je jako sklady pro případ mobilizace.

 

V roce 1990 převzali značně zdevastovaný klášter zpět do svého majetku benediktini a od té doby probíhá jeho postupná rekonstrukce. 

Řád svatého Benedikta sídlí v budově fary vedle opatského chrámu svatého Petra a Pavla, který je využíván k bohoslužbám a je volně přístupný. Momentálně tady probíhá postupná oprava fresek. 

 

V klášterní budově našel domov Památník písemnictví na Moravě s krásnou historickou knihovnou. Celý areál kláštera s kostelem svatého Petra a Pavla je chráněn jako kulturní památka. 

 

Klášter jsme poznali při komentované prohlídce. Za necelou hodinu nás paní průvodkyně seznámila s historií kláštera dávnou i nedávnou a provedla nás veřejnosti přístupnou částí.  

Ambitem kláštera nás doprovázely právě rozkvetlé kamélie, kterým se na světlém a chladném ochozu daří.

Rajská zahrada není volně přístupná, ale z ambitu nabízí neodolatelná nahlédnutí. Klášterní zahrada produkuje léčivé i kuchyňské byliny a poskytuje útočiště duhovým opeřencům.

Náročnou rekonstrukcí prošlo jižní křídlo prelatury, kde je nyní otevřena nová expozice. V upravených prostorách vznikly výstavní a galerijní sály včetně lapidária a kaple.

K výstavám a kulturním akcím je využívána obnovená kapitulní síň.

Na procházku rajhradskou minulostí zve multimediální expozice pomocí moderních technologií. Zajímavý způsob jak přitáhnout pozornost mladé generace se nám tolik líbil, že byl problém odsud dostat naši "drobotinu".

Může se hodit:

Více se dozvíte na stránkách opatství a Památníku písemnictví.



A jen tak mimochodem: To nejlepší na konec...

Brzy po založení kláštera vznikla i knihovna, která časem získala na významu a dnes je klenotem kláštera. Nádherná benediktinská knihovna je srdcem Památníku písemnictví a s 65 000 svazky patří k největším knihovnám v ČR. 

K vidění jsou tisky, rukopisy, prvopisy, atlasy a mapy od počátku 10. století. Kdo by chtěl na vlastní oči vidět originální Bibli kralickou nebo si osahat pergamen, tak tady má jedinečnou možnost. 

Samotný krásně zrestaurovaný prostor knihovny jen umocňuje moudrost knih. 

Nádherný barokní mobiliář, fresky na stropě, mechanický glóbus, šestnácticiferníkové hodiny, tajné schodiště - to vše a spoustu dalších detailů stojí za objevení.