čtvrtek 7. května 2026

Kouzelné bylinky

Bez bylinek si zahradní sezónu vůbec nedovedu představit. Dost jich roste volně na zahradě, ale každoročně si vysadím i bylinkové truhlíky, které se zabydlí na terase a jsou tak vždycky po ruce.




První truhlík "Lahůdka" je směs rostlin na příležitostné zobání. Naťová cibulka, polníček, stále plodící jahodník, oregano a tymián do dresinku. Prostě něco do salátu, něco k masu, něco na zub. A samozřejmě nemůže chybět bazalka. Tuto řeckou drobnolistou bohyni mám ráda do salátu s fetou.







Druhý truhlík "Gril" nabízí tymián, dva druhy oregana a smil italský, krásně vonící po kari. Pro milovníky suvlaki a gyrosu doporučuji řecké oregano. Přivoníte si a v momentě jste na Krétě. Hodil by se drink? Máme mátu mojito - jsme připraveni.








Třetí truhlík je "Česká klasika" - petržel, kudrnka, pažitka a majoránka. Vše, co bych mohla potřebovat do polévky. V květináči mám i kousek máty, která přijde vhod na ozdobu koláče, zmrzliny nebo do džbánu s vodou. 








Zelené bylinky barevně doplním keramickými zápichy. Proč by truhlíky s bylinkami nemohly být také oku lahodící?







V květináčích se usadila středomořská bylinná parta. Levandule, rozmarýn, olivovník a ještě jsem přidala eukalyptus. Ten spíš na parádu, když jim to tak společně sluší.









A jen tak mimochodem: Do nevyužitého truhlíku jsem zasadila sazeničky salátů dubáčků. Zatím bude ve skleníku, ale jakmile opadne nebezpečí ranních mrazíků, bude také po ruce na terase. Listy postupně otrhávám a upotřebím do salátu nebo sendvičů.

pondělí 4. května 2026

Pražský maraton

Bylo to krásné a bylo toho dost. Dvoudenní pražský maraton nám dal zabrat.



Tisíce kroků i turistů, únavné horko i nekonečné fronty na cokoliv. Protože jsme měli v Praze nocleh a nespěchali jsme na zpáteční cestu, usedli jsme na dvouhodinovou kávu, počkali až "mufloni" ztečou z Hradu dolů do centra a teprve pak se šli v klidu projít. 



Na Kampě


Jak utopit dr. Mráčka?


Jánský vršek



Loreta


V Praze už jsme všichni všechno vyfotili. A fotíme znovu. To město má prostě kouzlo, poetiku, dokonalé panorama. To prostě vyfotit musíš...


Nevidět Nový svět prostě nejde.





Vlk a...

... beránek.


Pleskot v Jelením příkopu.




Už jsme odvykli hektickému stylu hlavního města a místní dopravní tempo nám není příjemné. Takže si rádi zase na nějaký čas od Prahy odpočineme.



Plečnik na Hradě.







Strakova akademie.


Kafkova kinetická hlava.


Ale vrátíme se, sem se vrací každý rád. 




A jen tak mimochodem: Hlavním důvodem naší cesty do Prahy byl skutečný Pražský maraton. Běžců a běžkyň bylo skoro 12 tisíc. 



Cizinců bylo o pár procent víc než tuzemáků. Však tu bylo přes sto národností. Viděli jsme oranžové Holanďany, kostkované Chorvaty, Japonky v kimonech,... 



Dostavil se Pat&Mat, Spiderman i Superman, duhoví jednorožci.



Všichni statečně běželi, někdo sprintoval, jiný střídal běh s chůzí, ke konci někteří kulhali a chromali, mávali vlajkami, stihli políbit fandící manželku nebo finišovat se svou malou ratolestí v náručí. 



Maraton dokončilo 9 tisíc hrdinů... mezi nimi i náš Ondra. Má náš neskonalý obdiv a jsme na něj náležitě pyšni.