neděle 6. června 2021

Ztracené narozeninové řezy

Ztracené a znovunalezené. 

Tyto řezy dělávala manželova maminka na každou narozeninovou oslavu, protože jsme je pravidelně vyžadovali. Jenže pak jsem začala péct dětem i manželovi dorty a na řezy jsme úplně zapomněli. Když jsem si na ně nedávno vzpomněla, chtěla jsem po babi recept. Vůbec si nemohla vzpomenout, které řezy myslím a nosila mně recepty i už upečené zákusky a já jsem jen kroutila hlavou. Ne, ne ... tyto to nebyly. Recept se ztratil. Pak jsem ale chytla stopu a vzpomněla jsem si, že si recept kdysi vyžádala moje sestra. Sice je, bůhví proč, nikdy nedělala, ale recept našla. Tento týden důvod k upečení slavnostních řezů byl a tak jsem se do nich pustila. A opět se zařadily mezi naše oblíbené rodinné recepty.




Ztracené narozeninové řezy


Korpus:
350 g hladké mouky
200 g cukru
0,5 l kefírového mléka bez příchuti
2 polévkové lžíce holandského kakaa
1 kávová lžička jedlé sody
2 vejce
1 dcl oleje

Promíchala jsem tekuté přísady, přidala ty sypké a nalila na větší a hlubší plech s pečícím papírem. Pekla jsem na 170˚C. 
Babi ještě vychladlý základ pokapala rumem a potřela rybízovou marmeládou. Já jsem hned nanesla tvarohovou vrstvu z:

250 g vaničkového tvarohu
125 g hodně povoleného másla
100 g cukru
vychladlého pudinku uvařeného z 250 ml mléka a jednoho vanilkového pudinku.

Jako poslední vrstvu jsem nanesla šlehačkový oblak. Ten jsem vytvořila dotuha ušlehanými dvěma šlehačkami (33%) se dvěma ztužovači šlehačky. Hotové řezy jsem posypala holandským kakaem a na noc dala do ledničky.







A jen tak mimochodem: Narozeniny jsme neslavili, ale v jeden den se nám sešly dvě oslavy hodné události. Ve středu to bylo právě dvacet let, kdy jsem změnila příjmení a život jsem si vylepšila tím nejlepším mužem, jakého jsem poznala.




Naše výročí bylo ale poněkud upozaděno zkouškou z dospělosti naší Magdalenky. Letošní maturanti si prošli peklem online výuky, která není ideální pro běžné vzdělávání, natož aby se připravili na maturity a přijímačky na VŠ. Za celý školní rok chodili do školy 7 týdnů, neměli stužkovací večírek, neměli maturitní ples ani poslední zvonění. Udělali alespoň tablo, kterých je letos taky poskrovnu. V našem městě jsou čtyři střední školy a tablo na náměstí není ani jedno. Čeho se jim dostávalo vrchovatě bylo samostudium a stres. Během 10ti dnů se naší slečně sešly didaktické testy z angličtiny, češtiny, dvoje přijímací testy na univerzitu a ústní maturity ze čtyř předmětů. Všechno zvládla velmi dobře a už je i přijata na  univerzitu v Brně. Má můj hluboký obdiv, je to holka šikovná a statečná. 



Hvězdičky pro naši hvězdu.


neděle 30. května 2021

Květen na zahradě

Zelená je nová černá a květen je nový duben. Obvykle jarní květiny odkvetou během dubna, ale letos mám ještě stále zahradu plnou tulipánů. Počasí se chovalo celý tento měsíc poněkud aprílově. Slunce rychle střídaly černé mraky, které měly potřebu vyplakat se několikrát denně. Kupodivu zmrzlí muži nenapáchali větší škody. A tak si to vzali za úkol slimáci a podobní slizouni. Po dvou letech relativního klidu, způsobené horkým létem, jsou letos ve špičkové formě a likvidují letničky, trvalky, jahody i zeleninu, která se v tomto chladném počasí už tak trápí ažaž. Musíme věřit, že příroda v červnu pochopí, že už se nabláznila dost a dopřeje nám slunečné dny provoněné sladkými jahodami.




Díky povětrnostním komplikacím jsem jarní zahradní práce dokončila až o tomto posledním májovém víkendu. Konečně je vše tak, jak jsem si představovala. Zahrada je uklizená, ostříhaná, trvalky i letničky na svých místech, kůra dosypaná. Letos máme prvně i své ranné brambory, hrášek, mrkev, cibuli, okurky nakládačky. Skleník je narvaný rajčaty, paprikami a salátovými okurky. Doufám, že to počasí a slimáci dovolí a taky něco sklidíme. Chuť čerstvě utržené zeleniny a ovoce je opravdová, té supermarketové nepodobná.   

Ráda se toulám po zahradě a hledám nové pohledy ...


Zapomenutý žlutý sólista.

Toto anglické počasí prospívá nejvíc trávníku.

Svěží počasí, svěží barvy.

Keramické koule jsem letos přestěhovala pod višeň, v záhonu už není místo.

Starý kout s krbem čeká rekonstrukce. 



Tmavá bergenie letos bohatě vykvetla.

Zabydlená pergola, vistárie kvete zatím velmi nesměle.

Ve stínu.















Kanadský dřín jsem sázela na podzim už potřetí. Nikdy se neujal. Letošní mně udělal velikou radost.








Na podzim zasazená žlutá magnolie  krásně vykvetla.










A jen tak mimochodem: Konečně se nám podařilo sehnat zahradní křeslo, které by bylo podle mé představy. Je to srdcovka.




neděle 23. května 2021

Zachřestíme podruhé

A je to tady! Přichází první sezónní zelenina - chřest. Rychlená se dá, jako většina ovoce a zeleniny, koupit už skoro celoročně, ale co si budeme povídat, nejlepší kvalita je vždycky všeho v době jejich přirozené sklizně. 

S chřestem mě kdysi seznámil jeden mladý muž, který usiloval o moji přízeň. Té se mu tedy nedostalo, zato chřest se v mém životě objevuje každý rok s železnou pravidelností. Dáváme přednost tomu zelenému, ze kterého jsem tentokrát připravila dva jednoduché a bleskové pokrmy. 

Lososa a i jiné ryby máme u nás doma rádi. Spojení lososa, chřestu a špenátu je časově na přípravu ideální. Vše se připravuje krátce a výsledek je velmi svěží.

Houbové rizoto dělám v této zrychlené verzi podle toskánské Micheli (její pořady běžely na TV Paprika). Tentokrát jsem si recept upravila pro chřest a řekla bych, že je ještě chutnější. Masožravcům by se dalo přidat třeba kuřecí maso, ale není to nutné. 




Losos s chřestem v papilotě


na jednu porci:
2 kousky filetu lososa s kůží
3 výhonky zeleného chřestu
pár koleček pórku
hrst čerstvého baby špenátu
sůl, pepř
pečící papír

Zeleninové pyré:
brambory
mrkev
celer
1 kostka zeleninového bujónu
trocha mléka a zakysané smetany

Čtverec pečícího papíru přeložím do trojúhelníku. Rozložím zpět a za dělící čáru pokladu filety lososa, osolím a opepřím je. Na ně vrstvím pórek, špenát a chřest - vše syrové. Také osolím a opepřím. Přeložím do trojúhelníku a od špičky, směrem k sobě, začínám spojovat k sobě. Konce podložím pod sebe a dám na plech. Peču ve vyhřáté troubě na 200˚C asi 15 minut. Hotový pokrm přenesu na talíř a posypu bylinkami. Podávám se zeleninovým pyré, které je také velmi jednoduché na přípravu. V osolené vodě uvařím doměkka brambory, mrkev a kousky celeru. Do vody přidám kostku zeleninového bujónu. Hotovou zeleninu scedím, mačkadlem na brambory a později ponorným mixérem připravím pyré, do kterého ještě přidám lžíci zakysané smetany a trochu mléka.








Chřestové rizoto bez míchání   


na dvě porce:
100 ml kulatozrnné rýže
300 ml vody
1 kostka zeleninového bujónu

olivový olej
trocha másla
menší cibule
zelený chřest - asi 6-8 výhonků - uvařený
parmazán, máslo, zakysaná smetana

Do vroucí vody nasypu rýži, přidám kostku bujónu a uvařím doměkka. Na másle a olivovém oleji osmahnu kostičky cibule. Přidám pokrájené stonky chřestu, hlavičky si nechám na ozdobu. Prohřeji a přidám rýži. Vypnu sporák a vmíchám kousek másla, nastrouhaný parmezán a lžíci zakysané smetany. Krémové rizoto přendám na talíř, ozdobím hlavičkami chřestu a posypu parmezánem.







A jen tak mimochodem: K obědu jsem připravila i moc dobrou chřestovou polévku a nemůžu neudělat naše zamilované chřestové toasty. Recepty najdete tady.