neděle 23. února 2020

Zimní móda

V zimě se moje outfity mění, zatepluji a ubírám na barevnosti. Tak nějak přirozeně, nepřemýšlím o tom. Tlumené barvy mně přijdou na zimu patřičnější. Jsem celkem zimomřivá, ale navlečené je mně zase horko. Takže vrstvím a počet vrstev přizpůsobuji teplotě.
Letos jsem moc nových kousků nepořizovala. Vždy vybírám nadčasové, kvalitní, v barevnosti, která půjde dobře kombinovat s tím, co už mám ve skříni.
Dlouho jsem si nemohla vybrat lehkou vestu, až letos jsem našla tento kousek v Espritu. 


Dražší kousky doplním levnějšími. Tvídová sukně je ze sekáče.

Téměř každý outfit doplním šátkem nebo šálou.

Vrstvím, přidávám, odebírám 

Jemné termo triko Intimisimi a kašmírový svetr Marks&Spencer, dokonalá kombinace pro zimní dny

I druhý outfit je kašmírový. Tento twinset považuji za nejlepší sekáčový úlovek. Svetřík i halenka jsou ze 100% kašmíru, celkem za 160 Kč. 3/4 tvídové kalhoty jsou taky ze sekáče. Ano, občas se trefím na kvalitní kousky v mé velikosti. Často najdu kousek s lepším materiálovým složením, než ten, který je dnes v obchodě a proč nedat novou šanci kvalitní věci. Navíc pak mám u pokladny fakt super pocit 😀.




 Neutrální barevnost twinsetu přímo vybízí ke kombinování s šátky.






A další a další
Sportovnější zimní varianta: Džíny do zvonu Angels a rolák Esprit. Opět v kombinaci s tenkým termo trikem Marks&Spencer. 




Tuto sukňovou variantu mám ráda i na podzim s "koženým" sáčkem za pár eur z Itálie.


Svetřík Esprit, plisovaná sukně H&M, náhrdelník od kamarádky



A jen tak mimochodem: Slevy, slevy, slevy. Je jich teď plná e-mailová schránka i obchody. Pokud už tedy ve slevách něco kupuji, tak kvalitní nadčasové kousky, které vydrží několik let a které opravdu vynosím. Letos jsem si pořídila troje kvalitní boty. Většinou to mám tak, že když něco potřebuji a ještě k tomu mám konkrétní představu, jak by to něco mělo vypadat, neseženu nic. Tyto boty mně padly do oka a tak jsem si tentokrát pořídila zelenkavé mokasíny (ty se hodí od jara do podzimu), pohodlné lodičky v tělové barvě (ty už sháním dlouho) a tmavě modré sandály, které se mně v létě tolik líbily a tak by se mně hodily (ale ta cena už méně). Už se nemůžu dočkat, až společně objevíme jarní barevný gejzír.









čtvrtek 20. února 2020

Cappuccino Pavlova

V dnešní době dort Pavlova zná a ochutnal už téměř každý. Já klasickou variantu se šlehačkou a ovocem a taky citronovou dělám hlavně v létě. V zimě máme rádi tuto Pavlovu s příchutí kávy. Je to jednoduchý moučník, který nikdy nezklame. 

Bílky si přidávám do krabičky v mrazáku podle toho, jak mně kdy zbudou. Vždycky si dám 4 - 6 kusů do krabičky a pak jen rozmrazím a používám na Pavlovu nebo Biskupský chlebíček. Množství ingrediencí si pak upravuji podle počtu bílků. Nepeču tenké placky, které se pak promazávají krémem, ale peču jednu velkou a vysokou mega pusinku, která je uvnitř hedvábně jemná a nadýchaná.




Cappuccino Pavlova


Korpus:
5 bílků 
250 g krupicového cukru
4 kávové lžičky rozpustné kávy (je jedno jaké, měla jsem Nescafé)
2,5 kávové lžičky kukuřičné mouky nebo kukuřičného škrobu
1,5 kávové lžičky bílého vinného nebo jablečného octa
špetka soli

V míse ušlehám bílky se špetkou soli. Postupně zašlehávám cukr a kávu. Až je sníh dostatečně pevný, metlou vmíchám mouku (škrob) a ocet. Na plech s pečícím papírem udělám do středu něco jako kopeček a peču v předehřáté troubě na 150˚C 60 minut. Po hodině pečení troubu vypnu a nechám v ní Pavlovu vychladnout. 




Krém:
1 kelímek mascarpone 250 g
1 kelímek smetany ke šlehání 33%
60 g cukru moučka (dala jsem 60 g čekankového sirupu)
trochu rumu nebo rumového aroma
kakao na posypání

Ušlehám šlehačku. V jiné míse prošlehám Mascarpone s cukrem a rumem a jako poslední přidám šlehačku. Jemně promíchám.

Korpus sloupnu z papíru a otočím jej vzhůru nohama, ale není to nutné. Položím na tác, navrstvím krém a posypu kakaem. Hotovo, můžeme podávat. 





A jen tak mimochodem: Pečete s naší zemí? Já ano, mě tento pořad baví. Vždycky si vyberu nějaký recept, který má u poroty úspěch a zkouším. Nebo to beru jako inspiraci pro vlastní recepty. Mrzí mě, že tak brzy vypadla soutěžící Bára, která pekla zdravější varianty moučníků a leze mně na nervy hláška porotkyně, že je to málo sladké. 


pondělí 17. února 2020

Gatě story

Mám problém koupit si kalhoty, které by mně opravdu seděly. Mé slovanské hrušce jsou kalhoty buď úzké přes boky nebo mně v pase přebývá 10 a více cm látky. Když byly trendy kalhoty s nízkým sedem, tak jsem si dlouho žádné nepořídila. Ty se s tímto typem postavy zkombinovat fakt nedají. Proto, když se mně poštěstí a kalhoty sedí přes boky, v pase a dokonce nemají obtažené nohavice, beru je bez delšího váhání. 
Při čekání na manžela (elektro prodejna) a děti (komiksový obchod) jsem z nudy a i ze zvědavosti vlezla v Brně v Rozkvětu do prodejny, o které jsem si nějak nebyla jistá, co to vlastně je. Sekáč, outlet? No nic, koukám se, většina oblečení XS a najednou vidím kalhoty Marks&Spencer ... elegantní střih s volnými nohavicemi, černobílý vzorek, za pár korun. No ty bych určitě využila. Po vyzkoušení jsem je už nedala z ruky, seděly perfektně. 







A jen tak mimochodem: Při placení slečna dala peníze, místo do pokladny, do průhledného boxu. Venku už mně manžel ukazuje tuto ceduli na výloze:




No prosím, tak mám kalhoty, které mně nejen krásně sedí, ale mají i nevšední minulost. Která holywoodská star je asi nosila? 😎 A je mně sympatický i nápad nadace, ráda jsem přispěla a ještě pošlu kamarádky. 

pátek 14. února 2020

Polibek

Tak, když je toho Valentýna ...



Polibek - Oldřich Mikulášek


Je nutno zemřít!
Ale je možno žít
a sázet na všechny karty.

Jak dlouhý je život
a jak krátký
ten srdce mžik
- polibek na ústa a na rty - 
ticha nejtiššího
umlčený křik.


A jen tak mimochodem: K těmto veršům mám zvláštní osobní vztah. Někdy kolem r. 2000 jsem pracovala a žila v Praze. A současně i v Brně. Můj život byl rozlítaný, v podivném vztahu na dálku, který už dávno přestal fungovat. Nějakého osvíceného pracovníka Dopravního podniku napadl projekt 
Poezie pro cestující. Tuto báseň jsem objevila v metru a než jsem vystoupila v cílové stanici, uměla jsem ji nazpaměť. Tak nějak vystihla můj momentální citový chaos. A pomohla mně. Díky pane Mikulášku. A díky ti, Dopravní podniku města Prahy a prosím o rozšíření po zbytku republiky. Poezie je v našem životě tak málo.

Zamilované dortíky



úterý 11. února 2020

Rakousko: Soutěsky a jeskyně


Třetí a poslední část naší rakouské dovolené strávíme v soutěsce Liechtensteinklamm a Vorderkaserklamm a v jeskyni Lamprechtshöhle.




Salcburk a přilehlý region nabízí mimořádnou kombinaci zdejších kulturně historických památek s naprosto výjimečnou okolní přírodní krajinou. My jsme se tentokrát vydali obdivovat unikátní skalní vzácnost - Lichtenštejnskou soutěsku, která patří mezi nejhlubší a nejdelší alpské soutěsky. Leží blízko starověkého města Sankt Johann im Pongau, jehož historie sahá až do doby bronzové. Tak jako Krimmelské vodopády i ona vznikla vytrvalou vodní erozí. Je dlouhá asi 4 km, ale přístupná, nenáročná trasa je dlouhá asi jen 1,5 km. Cesta vede po bezpečných chodnících, schodech a lávkách vybudovaných na konstrukcích nebo zavěšených ve skalním masívu. 






Soutěska je místy hluboká až 300 m a přitom šířka je někdy jen pár metrů. 




Návštěvníci prochází úzkou skalní průrvou, nad hlavou vysoké skály, pod sebou divoká říčka a na konci za odměnu vodopád. Byli jsme rádi za ten nevšední zážitek.
Vstupné jsme platili za dospělého 5,50 Eur, za děti 3,50 Eur.




Blízko našeho ubytování v Saalfeldenu jsme měli také jednu soutěsku a to Vorderkaserklamm. K samotné soutěsce se dá dojet autem, ale my jsme nechali auto na prvním parkovišti, vzdálené asi 2 km a k soutěsce jsme došli podél koryta potoka pěšky. Na jaře je koryto plné vody, v létě už tam tekl jen skromný potok. U pokladny jsme zaplatili 4 Eur za dospělého, polovinu za děti a už jsme se po stejném systému chodníků a lávek odebrali do soutěsky. 









Ta je 400 m dlouhá a v nejužším místě široká jen 80 cm. Je vhodná i pro malé děti, jen je potřeba říct, že na rozdíl od Lichtenštejnské soutěsky, je tady 373 schodů, takže bez kočárku.  





Soutěska je překrásná, nabízí tolik nevšedních pohledů, cestou jsme viděli i divoké orchideje. Rozhodně stojí za návštěvu.





Blízko této soutěsky je jeskyně Lamprechtshöhle, u které se dá také bez problému zaparkovat. Tato jeskyně s celkovou délkou 51 km patří k největším jeskynním systémům v Evropě. Skalní masiv jeskyně sahá až do výšky 2 178 m a je to čtvrtá  nejhlubší jeskyně na světě. Návštěvníci si mohou prohlédnout 700 m chodeb při teplotě kolem 5˚C. Po zaplacení vstupného ( dospělí 5,80 Eur, děti 2,80 Eur) jsme bez průvodce prošli ozdobně vyřezávaným vchodem a po projití tunelem jsme se ocitli v jeskyni. Vystoupali jsme po 392 schodech do 70 m výšky k vodopádu a žasly jsme nad krásným výhledem do hlubin pod sebou. Chodby jsou občas úzké, ale protáhli se všichni 😊. Prohlídka nám trvala asi hodinu a viděli jsme zase něco jiného.    






Atrapa jeskyňáře


A jen tak mimochodem: Kdybychom byli v této oblasti ještě další týden, nenudili bychom se. Tento výjimečný region nabízí spoustu dalších turistických zajímavostí a atrakcí, které jsme nestihli. Salzburg, solné doly, horskou silnici na Grossglockner, ledovou jeskyni ve Werfenu, Hallstatt, Kaprunské kaskádové vodní elektrárny, soutěsku Sigmund-Thun-Klamm a další a další. Dobrý důvod se sem vrátit.


sobota 8. února 2020

Rakousko: Kaprun a Zell am See

V druhé části navštívíme dvě známá alpská střediska Kaprun a Zell am See.


Kaprun je známe turistické středisko na okraji národního parku Vysoké Taury. Jezdí se sem převážně za zimními sporty, ale ani v létě tady není nuda. My jsme si procházkou prohlédli centrum města s vyhlídkou na blízký vrchol Kitzsteinhorn. 




Hoši se opět svezli, tentokrát na horské dráze.





A už jsme se těšili na hlavní bod dnešního dne lázeňský komplex Tauren Spa. 




Tento termální komplex je otevřený od roku 2010 a je druhý největší v Rakousku. Tauern Spa Kaprun se skládá z hotelu, léčebné části a lázní pro jednodenní návštěvníky. Vodní svět nabízí množství vnitřních i venkovních bazénů s různými teplotami, bazén se slanou vodou, bazén s tryskovým prouděním, s vodní masáží, doplněné světelnými a hudebními efekty. Součástí komplexu je dostatek sprch, sauny, parní lázně, vnitřní i venkovní zázemí s lehátky, obchod se sportovními potřebami, kavárna i restaurace. Pro děti je oddělený vnitřní i venkovní prostor s bazény, skluzavkou, tobogány, hřiště a pískoviště. Využili jsme rodinného vstupného 2+2, které bylo za 65 Eur na celý den. 
Byli jsme velmi spokojeni. Turistů nebylo mnoho a všechny atrakce jsme si mohli v klidu vyzkoušet a výborně se bavit s panoramatickým výhledem na Vysoké Taury. Opravdu nevšední zážitek.  




Centrum okresu Pinzgau město Zell am See je malebné horské středisko rozprostírající se kolem Zellského jezera. K jezeru jsme také hned po příjezdu zamířili. Návštěvu města jsme začali okružní plavbou po jezeře. Využili jsme k tomu výletní loď. Nastoupili jsme u hotelu Esplanade a během asi hodiny jsme obepluli celé jezero. Lodní lístek pro dospělého je za 16 Eur, děti se vezou za 8 Eur. Pokud navštívíte Zell am See, plavbu si nenechte ujít. 









Po vylodění a prohlídce městečka jsme se vydali ke stanici lanovky.




Za vřeštění matky jsme se nechali vyvézt nad město. Dospělá jízdenka stála 17 Eur, dětská 8,50 Eur. 
Po značené cestě jsme se vydali alpskou krajinou k horskému jezírku.






Jezírko i jeho okolí bylo pěkně upravené, k dispozici lehátka, lavičky i zábava pro děti. Je odsud nádherný výhled na Zell am See, Zellské jezero, Kitzsteinhorn i okolní alpské vrcholy. 



Výhled na Kitzsteinhorn


Cesta dolů byla ještě horší než nahoru. Nesnáším to, ale vždycky se nechám do něčeho podobného navrtat.

A jen tak mimochodem: Je to docela jiný druh dovolené, než válecí pobyt na pláži. Byli jsme nakonec rádi za levnější ubytování, protože na každou atrakci se platí celkem velké vstupné a pro čtyřčlennou rodinu je to podstatná část dovolenkového rozpočtu. Ale zase být tady a nevyužít těch možností, které jsou turistům nabízeny, by bylo škoda.