pondělí 31. července 2023

Červencové dny

Další měsíc je u konce a je čas ohlédnout se zpátky. Měsíc to byl horký a v mém případě poklidný. Snažím se hodně odpočívat a dávat se zpátky do formy. 



Začátkem měsíce oslavila dcera narozeniny. Bez kytky a dortu se to neobejde. Letos byl dort malinovo pistáciový.





A ještě jednu oslavu jsme stihli. Společně s manželovou maminkou jsme oslavili její 84. narozeniny. I když si stěžuje na úbytek energie, tolik co ona bych taky jednou chtěla stihnout. Minulý týden si třeba udělala výlet do Prahy. K narozeninám byla Pavlova. 



Středomořskou atmosféru jsem vyměnila za veskrze českou a letní. Slunečnice mám na zahradě, rostou z loňských semínek, které tam zapomněli ptáci.




V blízkém městě otevřeli nové nákupní centrum a s dcerou jsme prozkoumaly obchody TEDi a Action. Zatímco si dcera koupila nějaké komponenty na tvoření, já jsem si odnesla z každé prodejny po jednom keramickém obalu na květináč.


Z Action.

Z TEDi.

Během měsíce jsem zamrazila, zavařila nebo zmarmeládovala spoustu ovoce ze zahrady. Plody muchovníku, rybíz, angrešt, jahody, maliny, okurky i cukety plynně proudí do kuchyně a já se těším z každé skleničky na zimu.






V létě, kdy je všechna zelenina nejlepší a taky nejlevnější, si připravím spoustu skleniček s rajčatovými omáčkami, kečupem a rajským protlakem. Recepty jsou tady.  Do mrazáku naplním papriky a s domácí rajskou omáčkou mám v zimě rychlý a kvalitní oběd. Dokonce si v únoru (kdy stojí kilo paprik 200 Kč) dopřejeme ten luxusní oběd v podobě leča. Je to standartní chování dobrého hospodáře, což někomu může být cizí, že pane Havlíčku?




Většina měsíce byla hodně horká a po výletech se nám jezdit nechtělo. Většinu volných chvil jsme prožili na zahradě u bazénu. Krajem měsíce jsme přece jen stihli výlet za levandulí do Bezděkova a za krásami Litovle.





A jen tak mimochodem: To dokáže jen život...

 

Dnes na menu... Bobika.

čtvrtek 27. července 2023

Zahrada v červenci

Červencová zahrada byla rozkvetlá, voňavá, plná včel a motýlů, ale taky rozpálená a vyprahlá. 



Horké letní dny se podepsaly hlavně na trávníku, který přišel o svou svěží zelenou barvu a tváří se dost utrápeně. Snad nadcházející chladnější dny přinesou i pořádnou dávku deště. Zatím co spadlo, nestojí moc za řeč.






Tady je trávník ještě zelený.





Letos se mně zdá všechno nějak napřed. Už začátkem měsíce kvetly jiřiny, rudbekie, rozrazil jsem ani nestihla vyfotit, jak byl rychle odkvetlý. Růže už jedou druhé kolo kvetení, stejně tak některé klematisy a hortenzie jsou už už nachystané k velkému finále.

























Radost velikou mně letos udělala stálezelená magnolie. V covidovém roce 2020, snad aby nás potěšila, měla poprvé po 13 letech dva květy. Po dvouletém půstu se letos pochlubila už pátým nádherným a velikým květem. Jo, radost jsem letos v červenci vážně potřebovala.









A jen tak mimochodem: S velkým překvapením jsem zjistila, jak máme krásnou městskou zeleň. Zelené plochy, kde obvykle bývá jen nudný trávník, letos rozkvetly cíniemi, chrpami, sanvitálkami, krásenkami, měsíčky a spoustou dalšího lučního kvítí. Super nápad, tleskám.