Velké i malé. Říjen byl plný radostí a doufám, že ještě nějaké podzimní radosti mne čekají.
K těm největší radostem patřila promoce naší slečny. Po vzoru paní Hlaváčové v Chalupářích jsem držela květinu a slzela. Dojalo mne už Kde domov můj, jsem hrozná plačka.
Milá byla i první prodloužená synka. Nepřestává nás překvapovat, kluk jeden.
Od manžela jsem dostala kytici krásných růží a překvapivě vykvetla i orchidej.
Podzimních radostí byla plná zahrada, terasa i dům. Bylo potřeba zahradu připravit na zimu, vysadit nádoby na terase a domov naplnit podzimní atmosférou. Zabralo mně to hodně času, ale stálo to za tu námahu.
Změna období je poznat i v kuchyni. V říjnu nechyběl jablečný trojboj - žemlovka, štrůdl a mošt.
Potěšení mně přináší sledovat Stardance, kulinářsky cestovat po Itálii s Manu a Matějem, televizně slézat nejkrásnější treky v Evropě a baví mě i Fotr na strašidelném tripu. Na Bedekr by se určitě dívalo líp, kdyby moderátoři přestali šaškovat a i moderátorku měl tento pořad už lepší.
A jen tak mimochodem: Pokud na vás padla podzimní melancholie nebo vás přepadl říjnový splín, zachytila jsem jedno moudro, které se dá aplikovat na kde co, tedy i na lepší náladu a dělání si radosti.
"Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody."