pátek 31. března 2023

Březnové dny

V březnu už jedu já i kolegyně na rezervu. První tři měsíce jsou vyčerpávající a jsme neskutečně rády, že to máme letos za sebou. Pracovní nasazení v kombinaci s jarní únavu a přechodem na letní čas mně zpestřily obnovené problémy s karpály pravé ruky. 


K MDŽ.


Nepříjemné brnění nedovoluje prospat noc, pracovat na zahradě nebo na PC a ani pořádně blogovat. Popravdě musím přiznat, že celou zahradu ostříhal manžel a většinu dobrot, které jsem na blog v březnu dávala, má na svědomí, za pomoci dcery, také on. Pracovali sice pod mým dohledem, ale je to otrava, která jak se zdá, hned tak neskončí. První termín na vyšetření za měsíc a půl, následně k lékaři pak za tři měsíce! Termín na zákrok vidím tak nějak v nedohlednu. 


Na Vánoce by mně tahle nadílka potěšila, ale koncem března nic moc.

I přes permanentní nevyspání a celkovou únavu jsem v březnu zvládla pár milých akcí. S kamarádkou jsme nad kávou probraly život a s bývalými spolužáky ze střední školy jsme zavzpomínali na školní dny před 36 lety. Velkou radost mně udělal neočekávaný balíček od spřízněné blogerské duše, za kterou jsem opravdu vděčná. Helence moc děkuji a brzy dárek využiji.

   


V březnu jsem si užila nový běhoun do jídelny z Tatuum. Barevně se mně moc hodí a má i zajímavou výšivku.  











Původně jsem chtěla březnovou zahradu představit v samostatném příspěvku, ale není toho ještě tolik k vidění, tak v krátkosti tady a teď.










Rozkvetlou terasu jsme přesunuli do bezpečí skleníku a dobře jsme udělali.


Před...
... a po sněhových přeháňkách.




A jen tak mimochodem: 29. 3. po obědě přiletěl čáp na komín v našem městě.  Hned je ten únavný březen pozitivnější. Jaro může začít.



středa 29. března 2023

Zdravé pečení - Ořechový koláč

Dřív než se vrhnu na velikonoční dobroty, tu mám ještě jeden recept na trochu zdravější mlsání. Příprava snadná, chuť překvapivě dobrá. Samozřejmě lze upéct i verzi za použití cukru a pšeničné hladké mouky, ale rozdíl nepoznáte.

 


Ořechový koláč s jogurtem

 

4 vejce
100 g Xylitolu 
150 g bílého jogurtu
5 PL slunečnicového oleje
130 g ořechů nahrubo - lískáče, vlašáky, pekany
150 g hladké špaldové mouky
1 ČL kypřícího prášku do pečiva
špetka soli
 
Poleva:
1 zakysaná smetana (200 g)
2 PL Nutelly nebo Zero syrupu

Samostatně ušlehám pevný sníh z bílků a soli. V druhé míse prošlehám žloutky s Xylitolem nebo cukrem do světlé pěny. Postupně zašlehám jogurt a olej. Jakmile se ingredience spojí, přidám mouku s kypřícím práškem a nasekané ořechy. Jako poslední už jen lehce vmíchám sníh z bílků.
Koláčovou formu (mám s vyjímatelným dnem) vytřu olejem, naliji těsto a peču na 170˚C asi 30 min. Lze jen lehce pocukrovat nebo polít libovolnou polevou. Já jsem povrch potřela u nás oblíbenou kombinací zakysané smetany a Nutelly. Ta by se dala dobře zaměnit za Zero syrup, o kterém jsem psala v příspěvku Banana bread.

 



 
A jen tak mimochodem: Poslední dny mne trápí nepříjemný zdravotní problém, a tak nedělní zákusek připravil manžel s dětmi. Názornější příklad jednoduchosti mých receptů jsem už předložit nemohla 😉. Jestli to tak půjde dál, přihlásím je do Peče celá země 😎.




Nepečený citronový dortík


200 g piškotů (jedno velké nebo dvě malá balení)
1 ks pudinku s příchutí citronová tráva
500 ml mléka
3 PL krupicového cukru
250 g vaničkového tvarohu
dle chuti čekankový sirup
0,5 skleničky lemon curd (využili jsme zbytek z předchozího pečení), hodila by se i citrusová marmeláda
200 ml smetana 33%
kakao na posypání
 
Pudink uvařili dle návodu a nechali vychladit. Poté do něj zašlehali tvaroh a podle chuti dosladili. Dno dortové formy vyskládali piškoty a nanesli vrstvu pudinkovo - tvarohového krému. Takto to zopakovali ještě dvakrát a dali vychladit do ledničky na asi dvě hodinky. Na vychladlý základ namazali nejprve lemon curd a následně ušlehanou šlehačku. Tu ještě posypali kakaem a opět uložili do ledničky. Zase stačily asi jen dvě hodinky a před odstraněním dortového ráfku objeli kolem dokola ostrým nožem. Výrazně svěží citronový dortík se povedl na první dobrou.  
 

 


  

neděle 26. března 2023

Jarní terasa

Tak u nás už to vypuklo. Tento týden jeden pěkný den střídal druhý a kdo by vydržel sedět doma u PC má můj obdiv. Mě to samozřejmě vytáhlo na zahradu a než se pustíme do generálního úklidu, vyšňořila jsem jarně terasu.


 


Jako vždy prvně přeberu to, co přezimovalo v podzimních košících, miskách a truhlících. Něco použiju i v jarní výsadbě a zbytek, který přežil, ale na jaře nevyužiji, přijde v květináčích do zásobního záhonu. Na podzim budu mít zase z čeho vybírat.


 


Cibuloviny z předešlých let jsem si předpěstovala už na podzim a dokoupila jsem pár pestrých jarních kytiček. Hlavně dokupuji petrklíče, těm se sice na zahradě daří, ale nikdy už tolik nevykvetou jako ze zahradnictví. 


 


Mám slabost pro modré macešky a letos to budou tyto:




Na zahradu přijde i plnokvětá čemeřice. Mám různé druhy, od bílé až po temně bordó, ale plnokvětou žádnou. Jsem zvědavá, jak se jí bude u nás dařit. Než se odhodlám sázet do záhonu, bude zatím obývat proutěné hnízdo.





Jarní radosti si dávkuji. Dlouze zkouším různé varianty a nakonec je tedy i zasadím 😊. Postupně snáším hotové košíky na terasu, přidám trvalky, dozdobím mechem, větvičkami a dekoracemi, nekonečně přeskupuji a až jsem konečně spokojená, začne příští týden mrznout 😉.



Letos je jarní terasa trojbarevná. V růžovém koutku našla místo čemeřice, vřesovec, macešky, tulipány, hyacint, petrklíč, sedmikráska a narcisky. Z podzimu je doplnila ajuga (zběhovec), nekvetoucí vřes, břečťan a hebe.












Žlutou sekci ovládly narcisky a plnokvěté petrklíče. Společnost jim dělá maceška a modřence, z podzimu rozchodníkovec, thujka, citronový tymián, břečťan a drátovec.  


 









A konečně Rhapsody in Blue... modré maceškové potěšení se střapatým petrklíčem jsem nakombinovala s jiným druhem ajugy, který také modře pokvete a pak už jen hebe a pozinkovaný košík s čemeřicí, který byl na terase celou zimu. 






A jen tak mimochodem: Ještě se mrkneme k vchodovým dveřím. Žlutozelený jarní věneček a růžové vřesovce ve velkém květináči jsem se snažila propojit plechovým košíkem s pryskyřníky, vřesovcem, petrklíčem, sedmikráskou a skalničkou. Kytičky u dveří i na terase budou postupně vykvétat a tak se sem určitě ještě na blogu vrátím.