Září, zvlášť na zahradě, uteklo strašně rychle. Stihla jsem, co jsem potřebovala, moc jsem to s péčí nepřeháněla, nechávám zahradu dokvétat a sebe odpočívat.
Zbývá ještě zasadit cibulky tulipánů a česneků, ale to stíhám. Neřeším, že někde vyrostla pampeliška. Dělám si radost podzimní výsadbou a odpoledne si zpříjemňuji aranžováním věnečků.
V září zahrada doslova září. Kvete toho stále hodně. Slunečné dny, bez úmorného vedra a plno barev lákají ven.
Okrasné traviny se dostávají do té nejlepší formy. Letos se opět povedly moc pěkně.
Modrá, žlutá, bílá, růžová, červená a bordó. Příroda je mocná čarodějka a nadaná malířka.
Statečně bojujeme s housenkami požírající buxusy. Je to boj nekonečný, neboť za plotem je jeden stoletý neošetřovaný buxus a to pak můžeme stříkat každý týden. Zvláštní je, že tento bílo-zelený buxus napadený není. Asi jim nechutná.
Úrodu už máme sklizenou a na záhonech hořčici jako zelené hnojení. Stále ještě sbíráme okurky a rajčata. Těch je letos hodně. Dočkala jsem se i květů mečíků. Sázela jsem je letos hodně pozdě, až mně to ruka dovolila, a už jsem ani nedoufala, že z nich něco bude.
A jen tak mimochodem: Mám ještě tip na věnec nebo věneček, který se nemusí omotávat drátem. I úplný začátečník zvládne vypíchat věneček, který ozdobí podzimní nebo adventní stůl.
Na internetu se dá koupit základ na věnec s aranžovací hmotou. Já jsem objednávala na kukacka.cz. Aranžovací hmota se jako obvykle nechá nasáknout vodou a pak už podle fantazie aranžovat květiny. Až je po čase hmota zničená, věneček se otevře a hmota se vymění za novou.
