středa 28. dubna 2021

Rudice - klidná část Moravského krasu

Konečně vláda a počasí dovolili malý výlet. Nejeli jsme daleko, blízko nás je Moravský kras. Vyhnuli jsme se exponované části s propastí Macocha a zamířili jsme severně od Macochy k vesnici Rudice. Je to obec s železářskou a hornickou tradicí, železná ruda se tady těžila už v 10.století. Jsou tady tři významné turistické cíle, které stojí za to vidět. 



Na okraji obce jsou dvě velká parkoviště, kde jsme pohodlně zaparkovali a vydali se prohlédnout si bývalý kaolínový lom Seč u Rudice. Lom je oficiálně veřejnosti nepřístupný, ale už se zde netěží a tak jsou návštěvníci tolerováni. Hned jak se nám otevřel pohled na jámový lom velikosti 350x200 metrů, hluboký kolem 50 metrů, měli jsme dojem, že jsme někde v daleké cizině. 



Lom hraje barvami, kaolínové jíly a písky v odstínech bílé, žluté, oranžové a okrové přechází až do železité červenohnědé. 








Za tu barevnost může pestrá geologická minulost rudických vrstev. Celý lom je orámovaný lesní zelení, kterou vede okružní cesta nebo spíš pevný chodník kolem celého lomu. Do prostoru dna se dá sestoupit cestou na protější straně. 













Ozdobou celého lomu jsou dvě mělká mléčně kalná jezírka, jejichž voda je  promíchaná s kaolínem. Úžasná podívaná. Hned jsem si vzpomněla na seriál Labyrint a na toho ukřižovaného chudáka, který zbytek svého života prožil právě tady. V rudickém okolí se natáčela i pohádka Sedmero krkavců, Sněžný drak a další televizní pořady.      














Přirozenou dominantou vesnice je větrný mlýn holandského typu. Je v něm umístěno muzeum, kde se návštěvník, až to půjde, dozví zajímavosti z historie obce, hornictví, hutnictví, speleologie a mineralogie.




A jen tak mimochodem: U větrného mlýna začíná 7 km dlouhá naučná stezka Rudické propadání. Vede do kouzelného skalnatého údolí Kolíbek s archeologickým nalezištěm. Nedaleko v lese je už vidět Jedovnický potok, který se náhle propadá a vody potoka postupně padají do hloubky 90 metrů a tvoří jeden z našich nejvyšších jeskynních vodopádů. Potok systémem jeskyní teče 12 km a na povrch vytéká u Býčí skály nedaleko Adamova. My jsme tentokrát nešli až k propadání, ale určitě stojí za to tento výjimečný jev vidět.


sobota 24. dubna 2021

Tvarohový koláč s višněmi

Minule jsem zpracovávala poslední loňská jablka a dnes jsem zalovila v mrazáku. Průběžně se mu snažím odlehčovat a nasyslené letní zásoby zpracovat. Často dělám Babiččin táč, kam dávám nejraději švestky v kombinaci s rybízem. Dnes na mě vykoukl sáček s mraženými vypeckovanými višněmi. Nechala jsem jej rozmrazit a přidala jsem je do moc dobrého a jednoduchého tvarohového koláče. Višně se můžou zaměnit za třešně nebo jahody. Určitě by byl dobrý i s rybízem nebo ostružinami.




Tvarohový koláč s višněmi


Korpus:
200 g hladké mouky (může být i špaldová hladká)
80 g másla
70 g moučkového cukru
1 lžíce vanilkového cukru
špetka soli
1 vejce

Náplň:
500 g tvarohu (2x kostka)
200 g moučkového cukru nebo alternativního sladidla
1 lžíce vanilkového cukru
1 vanilkový pudinkový prášek 
2 vejce
250 ml mléka
višně nebo jiné čerstvé či mražené ovoce

Na vále vypracuji těsto a hned namačkám do vymazané koláčové nebo dortové formy. Vytáhnu i do boku, aby se vytvořily okraje.

Všechny přísady na náplň dobře prošlehám a naliji na korpus. Pokladu višněmi a peču na 180˚C asi hodinu. Pokud je forma menší a koláč vyšší, peče se déle, klidně i hodinu a půl. Mně se osvědčila teflonová forma na koláč s odnímatelným dnem.


Po vychladnutí jsem jen pocukrovala a volala mlsouny 😋







A jen tak mimochodem: Já celkem nerada peču tento typ koláčů. Linecké těsto se musí dělat rychle, nechat vychladit, předpéct s fazolemi, může se zvednout ...  Tato varianta vyjde vždy perfektně, dělá se jednoduše, rychle, peče se vše současně, šetřím tím čas a hlavně nejde poznat, že jsem vlastně pohodlná pekařka 😉 



středa 21. dubna 2021

Rustic radost

Při zařizování společné domácnosti jsem si před dvaceti lety koupila jídelní servis. Minimalistický, bílý, nadčasový. Krom dvou dezertních talířků je stále v každodenním provozu. Hodí se ke všemu, je opravdu praktický a dobře se udržuje. 




Jenže já jsem už před nějakým rokem marnivě zatoužila po něčem novém, jiném, spíš rukodělném. Dlouho jsem hledala na internetu, v obchodech i keramických trzích. Nějak mě nic neoslovilo. Až jsem objevila na Bella Rose nádobí řady Rustic od House Doctor. Nebyla jsem si přes monitor počítače jistá, jestli je to to, co si představuji, a tak jsem na zkoušku objednala pár kousků. Jo, nádobí se mně líbilo a protože je koupě nového jídelního servisu celkem investice, objednala jsem si postupně vše, co užijeme a neváhala jsem využít slev, které třeba v rámci výročí internetový obchod nabízel.






Keramika Rustic Grey je ručně glazovaná, kropenatá, světle šedomodrá. Svou nepravidelnou "křivostí" je každý kousek originál. Rustic není jen krásný, ale i praktický, vhodný do mikrovlnky i myčky nádobí. 












Nedbalá elegance Rusticu vynikne ve společnosti jednoduchých tvarů a přírodních materiálů jako je olivové dřevo nebo sušená mořská tráva. 






Od stejné firmy mám ještě vázu DOT, která svým tvarem připomíná květináč.





A jen tak mimochodem: Toto není sponzorovaný článek. Jen ráda doporučím něco, s čím jsem spokojená. U tohoto obchodu nakupuji opakovaně. Vždy je vše dodáno rychle, v pořádku a úžasně zabaleno.