Náš třetí den v okolí Lucernu se významně lišil od dvou předešlých. Místo courání po městě nebo plavbě po jezeře, jsme se vypravili na nejvyšší horu široko daleko - na Pilatus.
Původ jejího jména pramení z pověsti, podle níž bylo tělo Piláta Pontského vhozeno z vrcholu hory do jezera a jeho duše obchází horu připravena poslat bouři na Lucern. Pravděpodobnější bude ale spíš verze, že název vznikl z latinského slova pileatus čili zahalený. Vrchol hory je totiž velmi často zahalený v mracích, o čemž jsme se taky přesvědčili.
Další legenda zase tvrdí, že hora je sídlem hned několika draků a ještě ve 14. století sem lucernští radní zakazovali lidem vystoupat. Dnes je drak symbolem hory.
Na vrchol se nechala na mezkovi vyvézt i královna Viktorie a ti zdatní mohou na Pilatus vystoupat hned několika cestami i dnes. My ostatní si zvolíme stříbrný nebo zlatý okruh.
Z Lucernu do Alpnachstadu jsme dojeli vlakem a to je ta stříbrná varianta. Pokud bychom se sem plavili na parníku po jezeře, byla by to zlatá varianta. Tady jsme přesedli na největší atrakcí, nejstrmější zubačku na světě se stoupáním až 48 %.
Dráha je dlouhá asi 4,5 km a překonává převýšení 1635 m. Původní parní vozy vystřídaly moderní vagony s elektrickým motorem, ale ozubnice je po celé trati původní z roku 1886. Na vrchol trvá cesta asi půl hodiny s jednou zastávkou v mezistanici, na které mohou turisté vystoupit a zbytek cesty na vrchol Pilatusu vyjít po svých.
Pokud Pilát a draci dopřejí, jsou z vrcholu krásné výhledy na Lucernské jezero, pohoří Jura, okolní hory Rigi, Säntis, Tödi, Titlis a dokonce čtyřtisícovky Bernských Alp. My jsme po vystoupení ze zubačky viděli Swiss Milk 😊.
V blízkosti stanice ozubnicové dráhy jsou dva horské hotely. Zmodernizovaný hotel Pilatus - Kulm z roku 1890 s luxusní restaurací Queen Victoria ve stylu Belle Epoque a hotel Bellevue z 60. let minulého století se samoobslužnou restaurací.
Oba hotely spojuje panoramatická vyhlídková terasa. Zaujaly mě asijské a jihoamerické turistky vymóděné jako na ples, které vyjely zubačkou na vrchol, na terase si blejskly selfíčko na instáč a zase jely dolů. Rozumím vlně nevole, která se proti tomuto způsobu cestování v poslední době zvedá na mnoha turistických místech.
 |
| Kavče žlutozobé, jeden z mála vysokohorských opeřenců. |
Samotný vrchol je složen ze čtyř vyhlídkových míst - Esel, Oberhaupt, Chriesiloch a Tomlishorn.
Na Tomlishorn jsme se vypravili jako první. Zpočátku asfaltovaná cesta se klikatila po obvodu hory nebo procházela krátkými tunely.
 |
| Už tam budem? |
Procházku nám zpestřovala květinová a rostlinná stezka s popiskami alpinek.
Dokonce jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat kozorohy, kterých na Pilatusu žije kolem stovky.
Poslední třetina výstupu na 2132 metrů vysoký vrchol byla náročnější a ne pro každého. Prudký kamenitý chodník končil vrcholovou plošinkou s lavičkou. Počasí přálo, slunko svítilo, ale hora měla stále hlavu v oblacích. Pilát se nad námi na pár vteřin smiloval a za všeobecného veselí ukázal vrcholy čtyřtisícovek.
Stejnou cestou jsme se vrátili k hotelu a na terase jsme odpočívali u kávy, když tu náhle začalo velké nebeské představení. Všichni, kteří si všimli, vyskočili a fotili, dokud bylo co.
Vystoupali jsme ještě na vrchol Oberhaupt, prošli Dračí stezku, vyfotili panoramata, poslechli si pána jak krásně hraje na alpský roh a jódluje.
Vrátili jsme se do haly horní stanice dráhy a než nám jela dolů lanovka, stihli jsme si ještě v místní jeskyni interaktivně pohrát s draky.
Na zpáteční cestě jsme se svezli gondolovou lanovkou z Pilatusu do Fräkmüntegg, kde je přestupní stanice na čtyřmístnou kabinovou lanovku.
 |
| No, to si děláte srandu... |
Zájemci si tady mohou udělat pauzu a navštívit lanové centrum. My jsme pokračovali lanovkou a po jedné mezistanici jsme vystoupili na konečné v Kriensu. Podle šipek jsme pokračovali k zastávce autobusu, který nás zavezl až k lucernskému vlakovému nádraží.
A jen tak mimochodem: Pro cestování po Lucernu a širokém okolí jsme použili zvýhodněný Tell-Pass. Je možné vybrat si počet dnů, po které chceme tuto zvýhodněnou kartu použít a pak už zdarma využívat vlaky, autobusy, lodě, zubačky i lanovky. Informace najdete tady.
Švýcarsko nabízí mnoho druhů podobných karet - regionálních i celostátních. S výběrem ráda pomohou děvčata na www.svycarsko-vlakem.cz.
