Do konce května zbývá pár dní a nezbývá než udělat zahradní inventuru. Spočítat nové květy i slimáky, zhodnotit úspěšnost zahradních opatření, dokončit poslední jarní práce a nad uzávěrkou se začít konečně kochat.
Tento měsíc jsem se pustila do větší rekonstrukce trvalkového záhonu. S manželem jsme přesadili dva velké keře do jiné části zahrady a na uvolněné místo zasadili šeřík a černý jeřáb. Doplnila jsem je hortenziemi Annabelle a trvalkami.
Budu se těšit na květy řetězovek, jarních i podzimních sasanek, šalvějí, nepet, kontryhelu, jarmanek, čechravy, hlaváčů, aster a krásenek. Přesunula jsem sem také další rostliny z jiných koutů zahrady, třeba pivoňku a miscanthus. Letošní léto chci záhon pozorovat, jak se bude kytičkám dařit a na podzim ještě výsadbu případně upravím.
Novinkou a překvapením bude i kousek louky, který jsme v květnu vyseli. Uvidíme, až rozkvete, jak se nám bude líbit a jestli budeme pokračovat.
Hodně času nám zabrala i užitková část zahrady. První květnový den jsme zasadili záhon s rannými bramborami a za měsíc udělaly velký pokrok. Po deštích se řádkuje mrkev, cibule, hrášek i pár letniček k řezu, které letos zkouším vypěstovat ze semínek.
Radost mně dělají jiřiny i hledíky z Louky květ. Hledíky ještě držím doma v květináčcích, minulý týden jsme tu měli kroupy, tak aby byly v bezpečí.
Po zmrzlých jsem zasadila ven i předpěstované sazenice okurek, rajčat, salátů, cuket a dýní hokaido. Ve skleníku už máme taky hotovo. Letos jsem si ze semínek vypěstovala pět druhů rajčat. Spoustu rostlinek jsem rozdala kolegyním, a i tak toho na zalévání bude dost. Teď už se budeme jen těšit na rajčata, salátové okurky a papriky plné chutí.
Dubnové mrazivé noci nás připravily o úrodu švestek, nektarinek a ořechů. Ostatní zatím vypadá moc dobře. První jahody jsem ze zahrady přinesla už v půlce května. Stromky jsou plné angreštů, rybízů, malin, hrušek, jablek i plodů muchovníku.
Ještě slíbená inventura toho, co právě kvete.
Zatoužila jsem si zaplevelit zahradu hyacintovcem, a tak mně na podzim mamka přinesla od kamarádky pár cibulek. Vykvetly moc pěkně, azurově. Když jsem u těch cibulovin, nemůžu zapomenout na okrasné česneky, které se teď předvádí v celé své kráse a radosti včelek.
V květnu mám pravidelně velkou radost z dřínu Milky Way. Letos, asi díky mrazům, má květy trochu menší, ale je jich asi milión, tak to tolik nevadí.
Trvalkový záhon už zdobí červené a bílé květy mavuní. První raší, snad už v únoru, a kvetou do prvních mrazíků. Je to ale invazivní dáma a za dva roky je jí všude plno.
Vykvetl i první loňský hledík, nějak tomu nerozumím, když je to jednoletka, ale radost mně udělal, to zase jo. Udatny ve stínu se teprve ke květu chystají, ale ta, na kterou část dne svítí slunce, už kvete nádherně. Dokonce se už i u nás objevují první květy růží a plaménků.
Radost mně dělají i ty rostliny, které nekvetou a zdobí jen listem. Nádherné jsou bohyšky, heuchery, kapradě se vzpamatovaly po mrazech moc dobře, a i červený javor se začíná „zelenat“. Při střihání buxusu manžel omylem zmasakroval jediný list rodgersie. Pochopila to jako výzvu a je z ní moc pěkná rostlina.
Krásně prospívají i letničky v nádobách na terase a pod pergolou. Jen kdyby těch škůdců bylo míň. Každý den jdu najisto a pod nádobami nebo i v květináčích sbírám slimáky. Některé bohyšky mají listy jako bruselskou krajku a jednu jsem už i přesadila do květináče, jinak by z ní nic nezbylo.
Letos je hodně mšic, dokonce jsem je načapala i na listech katalpy. Vloni se proti dalšímu úhlavnímu nepříteli lalokonosci, osvědčily hlístice, které vyhledávají v půdě larvy a likvidují je. První várka hlístic v dubnu zmrzla a další jsem aplikovala po zmrzlých v květnu. Zatím (ťuk-ťuk do dřeva) to vypadá dobře. Našla jsem jen jednu vypasenou larvu, brouka žádného.
Zato se objevil škůdce nový, chlupatý a mlsný. Zaměřil se na nově vysázené nepety neboli šanty kočičí a fakt to funguje. Můžu mu vyhrožovat, že mám květy spočítané, ale né. Je to prostě kočičí magnetizmus.
Ze zahrady se večer vracím zničená, ale s čistou hlavou. Já se starám o zahradu a ona zase o mne.
A jen tak mimochodem: Mám pár tipů, které se mně v květnu osvědčily.
Kosatce – Pokud je přesazujete, zasaďte jen kořeny, oddenky nezahrnujte zeminou, jinak kosatce nepokvetou. Listy zastřihněte, aby měla rostlina lepší stabilitu a vítr ji nevyvracel.
Pivoňky – Sázejte mělce, maximálně 5 cm hluboko. Pokud jsou zasazeny hluboko, kvetou málo nebo vůbec.
Trvalky – V druhé polovině května, dřív než vykvetou,
zkrátím kvetoucí trvalky asi o 1/3 délky. Vytvoří pak kompaktní, košatý tvar,
nebudou se klátit a vyvracet a víc pokvetou, jen to bude malinko později. Upravuji tak rozchodníkovce,
rudbekie, jiřiny, turany, floxy, astry, šanty, šalvěje,… Lze také nakombinovat - boční/přední výhonky ostříhat a středové ponechat. Trvalka pak pokvete delší dobu.
Ochrana jahod – Konstrukce, kterou manžel vyrobil ze zbytků latěk, nám letos už dvakrát zachránila úrodu jahod. Nejprve jsme ji potáhli bílou netkanou textilií, která ochránila květy jahodníků před mrazíky. Jakmile se oteplilo a jahody začaly dozrávat, vyměnili jsme ji za síť proti ptákům a kosáci mají utrum.
Dýně hokaido – Už nějaký rok nechám dýně šplhat po týpí z bambusových tyček. Po deštích nehnijí a líp dozrávají.
Jituško, obdivuji tvoji krásnou zahradu a ráda jsem se opět kochala. Měj pohodové dny.
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za milá slova. Zdravím z Moravy. Jitka
VymazatDobré ráno paní Jitko, nádhera střídá krásu a obráceně. Jen smekám a obdivuji. A nejen zahradu, ale i Vaši práci a um. Je však vidět, že Vás baví a naplňuje. Tak ať je tomu tak dál. Mějte se krásně. Eva
OdpovědětVymazatEvi, moc děkuji. Je to tak, zahrada mne baví moc. Vymýšlet, plánovat, vybírat, sázet a opatrovat ji. Nebylo to tak vždycky, ale už jsem k tomu lety dospěla.
VymazatPřeji klidný konec května a pohodový víkend. Jitka
Máš doma botanický ráj. Krásná fotoreportáž.
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Evi, děkuji a přeji ti pěkný večer. JItka
VymazatJituško, procházka tvou zahradou, to je jako kochání v botanické! Krása střídá nádheru! Je vidět ta hromada práce a lásky. Ač tě to jistě štve, libí se mi tvé pojmenování "jako z bruselské krajky", já slimáky tedy častuji naprosto nepublikovatelně...
OdpovědětVymazatDěkuji za praktické rady a přeji krásné dny, Helena
Helenko, já se slimáky nemám slitování. Sypu granule a ty, který odchytnu, putují jako hlavní chod slepicím naší babi. A tam zhynou krutou smrtí. Jó, to je příroda.
VymazatPraktických rad není nikdy dost a tyto se mně osvědčily.
Přeji ti pěkný večer a hodně radosti ze zahrady. Jitka
Po vydatných deštích tenhle týden všechno povyrostlo snad o polovinu. Tohle teplíčko a vlhko... Dřín je top!!!
OdpovědětVymazatKatko, to je pravda. Doufám, že ty bouřky, co se na nás teď ženou budou milostivé. Dřín je miláček!
VymazatZdravím. Jitka
Tak to je tedy výživná reportáž z Tvé zahrady. To je nějakého rostlinstva. Radost pohledět.
OdpovědětVymazatMěj se hezky !
Hanka
Hani, já se pod třicet fotek dostanu málokdy :o)))
VymazatJe to těžké, vybrat jich jen pár. Z tolika radostí. Měj se moc hezky. Jitka
No my tady nebudeme mít moc ovoce, protože co mohlo zmrzlo a co zbylo rozmixovaly kroupy. Tedy mě moc ne, ale dcera přišla o všechno co měla zasazené a co mělo plody i listy. S okrasnými česneky které mám moc ráda to letos bylo nějak prapodivně, skoro nekvetly, spousta jich vymizelo a co vyrostlo sežrali slimejši. Pivoně taky odnesly ty mrazy tím, že jim zakrněly poupata a zaschly. Jeden klematis, ten nejhezčí plnokvětý taky zmrznul.
OdpovědětVymazatVendy, mně definitivně nezmrzlo nic. Co bylo spálené, už obrůstá. Jen něco kvete míň nebo vůbec, ale není to katastrofa. Kroupy jsme taky v sobotu měli, ale škody neudělaly žádné.
VymazatKlematis má tuhý kořínek. Většinou zjara opět roste. J.
Jitko, krásný článek, moc ráda jsem se pokochala tvoji nádhernou zahradou 😊
OdpovědětVymazatŠárko, děkuji za milá slova a přeji pěkný večer. Jitka
Vymazatkrásné...toužím po dřínu,Sv.
OdpovědětVymazatSvětlanko, děkuji. Dřín už mám roky a mám jej z Flory. I ty růžové jsou moc hezké.
VymazatZdravím, Jitka
Jituško,jenom s údivem koukám.To je jako bych se prošla nějakým arburetem.Nádhera,ale takové práce,jak to vůbes stiháš?
OdpovědětVymazatMěj hezké dny
Jituško, stíhám to horko-těžko. Rodina pomáhá, ale nejraději si zahradu opečovávám sama. Takže jsem tam skoro pořád. Už mám to nejhorší za sebou a už si ji budu užívat zas jinak.
VymazatDěkuji a přeji klidný večer. Jitka
Milá Jitko, vrátila jsem se nedávno z Madeiry, kde jsem navštívila i několik dokonalých botanických zahrad, učiněná pastva pro oko i duši. Ale upřímně, takhle krásný, jako to máš doma ty, to na Madeiře přece jen neměli. ;) Někdy tě seznámím s mým taťkou, to je taky vášnivý zahradník. Měj se moc krásně, ať to všechno pěkně kvete a slimáků ať je málo a květů a zeleninky hojnost. ;) Papa, Vivi
OdpovědětVymazatVivi, i ty lichotnice jedna! Na Madeiru už se chystám dlouho a stále to nevychází. Teď tam tedy budu muset zajet (zaletět) a porovnat ty zahrady :o))) a běda, jak to budou mít lepší !!! :o)
VymazatTěším se na novinky z Paříže a okolních destinací.
Měj se krásně a v červnu plno radosti přeji. Jitka
Jitko, potěšila jsem se tvou krásnou zahradou. Z té mé mne asi raní mrtvice, protože jsem na chalupě od druhé třetiny dubna nebyla. Máme tam teď přes měsíc zedníky - nechávali jsme předělávat koupelnu, nějaké omítky, podlahové krytiny. Celý barák byl vystěhovaný, takže tam byl jen manžel v provizorních podmínkách. Já jsem v dubnu provedla jen základní odplevelení, jinak nemáme nic zasazeno - manžel zahraničení holduje ještě výrazně míň než já a s těmi řemeslníky na to ani neměl čas. Tak se trochu děsím toho, co se zahrádkou udělám, až tam přijedu.
OdpovědětVymazatAť ti to všechno pěkně roste.
Stáňo, tak to naprosto chápu. Taky bych jela na zahradu s obavami, jak to tam vypadá.
VymazatNo, snad nebude tak zle. Ona příroda si vždycky nějak poradí.
Pěkný večer. Jitka