pátek 31. května 2024

Květnové dny

Ach květen... Tolik stresu, nervů a nakonec i radosti tu dlouho nebylo. Ale vezmu to pěkně po pořádku.


 

S kytkou k narozeninám nebo k výročí se tak nějak počítá. Kytka od manžela jen tak, pro zlepšení nálady má úplně jinou hodnotu. Květinovou radost udělaly i ratolesti ke Dni matek. 



 
 
Doma toho moc nového není. V kuchyni jsem prostřela indiánský běhoun (jak ho nazvaly nezávisle obě děti) od mé milé kamarádky Kristýnky. Samotnou by mne nenapadlo jej koupit, ale Kristy je velmi inspirativní žena a občas mne její pohled motivuje k vystoupení ze zajetého stylu.  





Kroužky na ubrousky z Bela Rose. Jednoduché a geniální.


Už skoro letní stůl s kyticí plevele. Prošla jsem se po louce u naší babi a natrhala kvetoucí bršlici, svízel, kopretiny, jetel a nějaké traviny. Sama jsem byla překvapená, jak kytka vypadala dobře.




Velikonoční hortenzie stále kvete a zdobí střídavě v kuchyni nebo v obýváku.


V květnu byla spousta botanických radostí. Pole plné kopretin nebo červeného jetele. Rozkvetlé olomoucké Rozárium. Letošní sukulenty a suchomilky. Barevné letničky a rozkvétající trvalky na zahradě. 
Pomohla jsem Ondrovi sestavit herbář do biologie a moc jsem si to užila. Náš ajťák už pozná konvalinku, pomněnku a dokonce i jahodník 😊.









Moc jsme si užili prohlídku vily Tugendhat. Ten prostor, světlo, výhled na Brno i onyxovou stěnu plnou života budu mít v paměti dlouho. Vlastně celý příběh rodiny Löw - Beer a Tugendhat. Návštěva vil v Černých Polích i ve Svitávce nás inspirovala ke zhlédnutí filmu Skleněný pokoj. V dnešní době není vůbec od věci připomenout si osudy těch, kteří pro záchranu svou a svých dětí, byli nuceni opustit své domovy a blízké duše.





Foto z filmu Skleněný pokoj z roku 2019.


S manželem jsme hodně pracovali na zahradě a kolem domu. Abychom si užili taky jeden druhého, vyšli jsme si na nedělní kávu do kavárny. Bylo to velmi příjemné a shodli jsme se na tom, že každý den se musí užívat jako by byl poslední. 
Nejsou ale jen příjemné a radostí plné dny. V květnu nás navždy, náhle a nečekaně opustil kamarád a manželův spolužák. To se teprve člověk zamyslí nad tím kolotočem, do kterého nastoupil.





Každý povedený pekařský výtvor mně udělá radost. Tento měsíc to byly Pražské koláčky, zapletený štrúdl, Tiramisu do práce, dobroty s rebarborou a slavnostní Pavlova. Bylo totiž co oslavovat.


A jen tak mimochodem: To nejlepší nakonec. Magdalence se v květnu podařilo obhájit seminární práci, udělat přijímačky k magisterskému studiu a dnes dopoledne úspěšně složit druhou státnici. Každý rodič, který prožil s dětmi  přijímačky, maturitu, další přijímačky, všechny zkoušky a státnice rozumí tomu oddychnutí, té radosti a hrdosti. 

A protože Magdali vím, že blog čteš... Přeji ti zasloužené krásné léto, hodně zážitků, ať už tvé cesty povedou kamkoliv a pamatuj, že tě máme rádi. 💗


středa 29. května 2024

Zahrada v květnu

Do konce května zbývá pár dní a nezbývá než udělat zahradní inventuru. Spočítat nové květy i slimáky, zhodnotit úspěšnost zahradních opatření, dokončit poslední jarní práce a nad uzávěrkou se začít konečně kochat.


 






Tento měsíc jsem se pustila do větší rekonstrukce trvalkového záhonu. S manželem jsme přesadili dva velké keře do jiné části zahrady a na uvolněné místo zasadili šeřík a černý jeřáb. Doplnila jsem je hortenziemi Annabelle a trvalkami.


 

Budu se těšit na květy řetězovek, jarních i podzimních sasanek, šalvějí, nepet, kontryhelu, jarmanek, čechravy, hlaváčů, aster a krásenek. Přesunula jsem sem také další rostliny z jiných koutů zahrady, třeba pivoňku a miscanthus. Letošní léto chci záhon pozorovat, jak se bude kytičkám dařit a na podzim ještě výsadbu případně upravím.


 


Novinkou a překvapením bude i kousek louky, který jsme v květnu vyseli. Uvidíme, až rozkvete, jak se nám bude líbit a jestli budeme pokračovat. 

Hodně času nám zabrala i užitková část zahrady. První květnový den jsme zasadili záhon s rannými bramborami a za měsíc udělaly velký pokrok. Po deštích se řádkuje mrkev, cibule, hrášek i pár letniček k řezu, které letos zkouším vypěstovat ze semínek.



Radost mně dělají jiřiny i hledíky z Louky květ. Hledíky ještě držím doma v květináčcích, minulý týden jsme tu měli kroupy, tak aby byly v bezpečí.


 


Po zmrzlých jsem zasadila ven i předpěstované sazenice okurek, rajčat, salátů, cuket a dýní hokaido. Ve skleníku už máme taky hotovo. Letos jsem si ze semínek vypěstovala pět druhů rajčat. Spoustu rostlinek jsem rozdala kolegyním, a i tak toho na zalévání bude dost. Teď už se budeme jen těšit na rajčata, salátové okurky a papriky plné chutí.



Dubnové mrazivé noci nás připravily o úrodu švestek, nektarinek a ořechů. Ostatní zatím vypadá moc dobře. První jahody jsem ze zahrady přinesla už v půlce května. Stromky jsou plné angreštů, rybízů, malin, hrušek, jablek i plodů muchovníku.


 

Ještě slíbená inventura toho, co právě kvete.

Zatoužila jsem si zaplevelit zahradu hyacintovcem, a tak mně na podzim mamka přinesla od kamarádky pár cibulek. Vykvetly moc pěkně, azurově. Když jsem u těch cibulovin, nemůžu zapomenout na okrasné česneky, které se teď předvádí v celé své kráse a radosti včelek.


 


V květnu mám pravidelně velkou radost z dřínu Milky Way. Letos, asi díky mrazům, má květy trochu menší, ale je jich asi milión, tak to tolik nevadí.


 


Trvalkový záhon už zdobí červené a bílé květy mavuní. První raší, snad už v únoru, a kvetou do prvních mrazíků. Je to ale invazivní dáma a za dva roky je jí všude plno.



Vykvetl i první loňský hledík, nějak tomu nerozumím, když je to jednoletka, ale radost mně udělal, to zase jo. Udatny ve stínu se teprve ke květu chystají, ale ta, na kterou část dne svítí slunce, už kvete nádherně. Dokonce se už i u nás objevují první květy růží a plaménků.



Radost mně dělají i ty rostliny, které nekvetou a zdobí jen listem. Nádherné jsou bohyšky, heuchery, kapradě se vzpamatovaly po mrazech moc dobře, a i červený javor se začíná „zelenat“. Při střihání buxusu manžel omylem zmasakroval jediný list rodgersie. Pochopila to jako výzvu a je z ní moc pěkná rostlina.



Krásně prospívají i letničky v nádobách na terase a pod pergolou. Jen kdyby těch škůdců bylo míň. Každý den jdu najisto a pod nádobami nebo i v květináčích sbírám slimáky. Některé bohyšky mají listy jako bruselskou krajku a jednu jsem už i přesadila do květináče, jinak by z ní nic nezbylo.



Letos je hodně mšic, dokonce jsem je načapala i na listech katalpy. Vloni se proti dalšímu úhlavnímu nepříteli lalokonosci, osvědčily hlístice, které vyhledávají v půdě larvy a likvidují je. První várka hlístic v dubnu zmrzla a další jsem aplikovala po zmrzlých v květnu. Zatím (ťuk-ťuk do dřeva) to vypadá dobře. Našla jsem jen jednu vypasenou larvu, brouka žádného.



Zato se objevil škůdce nový, chlupatý a mlsný. Zaměřil se na nově vysázené nepety neboli šanty kočičí a fakt to funguje. Můžu mu vyhrožovat, že mám květy spočítané, ale né. Je to prostě kočičí magnetizmus.    


 


Ze zahrady se večer vracím zničená, ale s čistou hlavou. Já se starám o zahradu a ona zase o mne.


A jen tak mimochodem: Mám pár tipů, které se mně v květnu osvědčily.

Kosatce – Pokud je přesazujete, zasaďte jen kořeny, oddenky nezahrnujte zeminou, jinak kosatce nepokvetou. Listy zastřihněte, aby měla rostlina lepší stabilitu a vítr ji nevyvracel.




Pivoňky – Sázejte mělce, maximálně 5 cm hluboko. Pokud jsou zasazeny hluboko, kvetou málo nebo vůbec.



Trvalky – V druhé polovině května, dřív než vykvetou, zkrátím kvetoucí trvalky asi o 1/3 délky. Vytvoří pak kompaktní, košatý tvar, nebudou se klátit a vyvracet a víc pokvetou, jen to bude malinko později. Upravuji tak rozchodníkovce, rudbekie, jiřiny, turany, floxy, astry, šanty, šalvěje,… Lze také nakombinovat - boční/přední výhonky ostříhat a středové ponechat. Trvalka pak pokvete delší dobu.



Ochrana jahod – Konstrukce, kterou manžel vyrobil ze zbytků latěk, nám letos už dvakrát zachránila úrodu jahod. Nejprve jsme ji potáhli bílou netkanou textilií, která ochránila květy jahodníků před mrazíky. Jakmile se oteplilo a jahody začaly dozrávat, vyměnili jsme ji za síť proti ptákům a kosáci mají utrum.



Dýně hokaido – Už nějaký rok nechám dýně šplhat po týpí z bambusových tyček. Po deštích nehnijí a líp dozrávají.



Přeji vám hodně radosti z květů i úrody.