2+1

Dnes nakoukneme ke dvěma významným Černopolním vilám úzce spjatým s vilou Tugendhat. Samozřejmě to bude vila Löw - Beer a letos poprvé i Arnoldova vila. 

Vila Löw - Beer patřila rodičům Grety Tugendhatové a stojí na stejném pozemku jako její vila, jen níže k ulici Drobného. Zahrady obou domů jsou propojené, volně průchozí a bezplatně přístupné. Do zahrady vily Tugendhat se sestoupí z ulice Černopolní, zatímco zahrada vily Löw - Beer je bezbariérově přístupná z ulice. Hojně toho využívají maminky uspávající své ratolesti v kočárcích. Na ulici Drobného je velký provoz, ale v zahradě je překvapivý klid a ticho.

Z ulice Drobného je vila lehce přehlédnutelná.

Pohled ze zahrady je okouzlující.

V roce 1913 koupil Alfred Löw - Beer již postavenou vilu od dědiců továrníka Fuhrmanna a ve 30. letech nechal dům stavebně upravit. V roce 1940 dům zabavila německá armáda a po znárodnění v něm byl až do roku 2012 Domov mládeže. V současnosti vilu spravuje Muzeum Brněnska a je tady umístěna stálá expozice Židé na Moravě.

Vilu obklopuje zahrada v parkové úpravě a návštěvníci tady mohou zajít do galerie Celnice nebo si odpočinout u šálku kávy v Café Löw - Beer. 

 

 

Po rozsáhlé rekonstrukci se v letošním dubnu otevřela veřejnosti Arnoldova vila, která téměř sousedí s vilou Tugendhat. Přístupná je zatím zahradou z ulice Černopolní.

 

Secesní vilu u Lužáneckého parku si postavil významný brněnský stavitel a architekt Josef Arnold v polovině 19. století jako předměstskou vilku "ve volné přírodě". Kanceláře a byt měl ve svému paláci na nově budovaném brněnském okruhu, dnešním Kolišti. Stavitelsky nebo architektonicky se podílel na tak významných stavbách jako je Červený kostel, Mahenovo divadlo, dnešní budova JAMU nebo Kounicův palác.

Pohled ze zahrady a od ulice Černopolní.

Vila je schovaná v zahradě, příchozím po pár krocích odkryje  svou novou tvář.

Poslední majitelkou vily byla Cecílie Hoža, sestra Alfreda Löw - Beera a teta Grety Tugendhat. Ta ji se svým manželem, významným brněnským advokátem, stavebně upravila ve stylu art - deco. 

Zahrady tří vil spřízněných rodin byly, a letos opět budou, propojeny. Příbuzenské soužití však ukončilo obsazení Brna nacisty a obyvatele vil čekal útěk do zahraničí nebo transport do koncentračního tábora. V táboře našla svůj životní konec i paní Cecílie se synem a snachou. 

Po válce se vila dostala do majetku státu, který v ní později zřídil mateřskou školku. V roce 2012 byla budova pro celkovou zchátralost uzavřena a hrozila jí demolice. 

Zrekonstruovaná zahrada bude oficiálně otevřena v květnu.

Městu Brnu se ji prostřednictvím dotací z evropských fondů podařilo zrekonstruovat a dnes slouží jako Centrum dialogu se zaměřením na česko - německo - židovský dialog. Vila bude místem setkávání, přednášek, koncertů, edukační programů, ale nabídne i možnost svatebních obřadů. Návštěvníci se mohou v prohlídkovém okruhu seznámit s historií vily a osudy jejích obyvatel.  

V Černých Polích je plno zajímavých staveb. Mě vždy bavila tato ulice Schodová.

 

A jen tak mimochodem: Závěrem krátce navštívíme ještě jednu vilu rodiny Löw - Beer. Vydáme se za ní 40 km severně od Brna do Svitávky. 

Historie jedné z nejbohatších rakousko - uherských rodin se začala psát na konci 18. století v boskovickém židovském ghettu. Pět synů obchodníka s kůžemi Salomona Löw - Beera zdědilo obchodní talent a byla to právě blízká Svitávka kam rodina přesídlila a vybudovala první prosperující továrnu na vlněné zboží. 

Postupně tato rozvětvená rodina spravovala řadu textilních závodů na Moravě, v Rakousku a Německu. Patřila k nim například i továrna v Březové nad Svitavou, jehož správce Oskar Schindler se stal předlohou k jednomu z nejúspěšnějších filmů Stevena Spielberga Schindlerův seznam. 

V letech 1900 - 1902 byla ve Svitávce postavena Velká vila v duchu zámecké secese. Žily tady rodiny Benna, Fritze a Rudolfa Löw - Beerových a na vilu má popravdě úctyhodnou velikost. Dnes je sídlem Úřadu městyse Svitávky. Vilu jsme navštívili v úředních hodinách úřadu. 

Volně lze vstoupit do noblesní a majestátní haly s dominantním schodištěm. Stěny haly jsou opatřeny textilními tapetami, dřevěné obložení i samotné schodiště působí velkolepě a podtrhuje křehkost velkého vitrážového okna a zavěšeného lustru. Ostatní prostory vily bývají přístupné při různých akcích a výročích městyse.

V přilehlém rozlehlém parku nechal otec Grety Tugendhatové Alfred Löw - Beer postavit tzv. Malou vilu. Tu v současnosti koupil soukromý majitel a není přístupná.

Součástí areálu byl skleník k pěstování květin, včelín, kuželna, garáže, tenisový kurt a koupaliště. Od parku s magnoliemi a sakurami byla oddělena užitková část s ovocnými stromy a zeleninovými záhony. Úrodu využívala také brněnská část rodiny, včetně spřízněné rodiny Tugendhatovy.