pátek 30. září 2022

Záříjové dny

V práci mám dojem, že nepracuji v ekonomické sféře, ale spíš na psychiatrii. Co předvádí zaměstnanci a co připravuje ministerstvo sociálních věcí, mě přivádí do stavu naprostého zoufalství a už toužím jen být součástí Chocholouškova týmu.



 

V dobré psychické kondici mě drží rodina a malé každodenní radosti. O úlovcích z Kunštátského jarmarku jsem už psala dřív, nově jsem si v září koupila už jen širokou skleněnou vázu se zlatým zdobením. 






Ve Dnech Marianne jsem odolala nákupům oblečení a nakoupila jen kosmetiku od Manufaktury a Nuxe pod stromeček a novou řasenku od Lancome, kterou už akutně potřebuji vyměnit. 



O tom, jak jsem s novinkami z kosmetické skříňky spokojena, se rozepíšu v říjnu.



Září se neslo v duchu komunálních voleb. Pobavila mne kandidátka KSČM do místního zastupitelstva. Polovinu tvořili důchodci s věkovým průměrem 85 let, doplnilo je 10 nezaměstnaných, místních známých firem - bezdomovců. A jeden řidič. Kdo by nevolil tak perspektivní stranu, no né?
 
Naopak nás vystrašila manželova maminka náhlou zdravotní indispozicí, což jí samozřejmě nezabránilo, aby druhý den nasadila své 200% tempo. Ráda bych občas měla její energii.



Tradiční anglické rohlíky jsem tento měsíc vyměnila za sýrové bulky. 



O mých zářijových radostech, kde si dobíjím baterky, jsem psala už v průběhu září. Po Tullnu a Kunštátu přišla radost největší a mimořádná. 




Vrátila jsem se teprve včera a jakmile se vzpamatuji z nejhoršího, připravím cestovatelské tipy se spoustou fotek. 

Mé září uteklo strašně rychle, sotva jsem dokončila pracovní povinnosti, odcestovala jsem. V pondělí začne pracovní kolotoč nanovo. Nádech a výdech... a snad se mně podaří zpomalit. Stále se ještě nevzdávám naděje na pár pěkných slunečných dní, pohodu na zahradě a kávu na terase. 

Přeji i vám všem mým milým čtenářům říjen přesně takový, jaký si přejete. 



A jen tak mimochodem: Tipy na filmy tento měsíc nemám, tentokrát jsem nestihla nic mimořádného. Na dovolenou se mnou cestovaly časopisy a knihy.

Tradičně Marianne, které jsem věrna od prvního čísla. Cestovatelský speciál byl tentokrát povedený se spoustou inspirativních článků. Mile mne překvapila Žena a život, kterou jsem koupila tak nějak z nouze. Prima tipy na kosmetiku, nositelnou módu, zajímavé články.




Konečně jsem se dostala ke knize Aleny Vachtové Duše jako ještěrka. Neromantický příběh o ženě, která těsně před padesátkou překope svůj dosavadní život a novou kapitolu začne přestěhováním se do Anglie.   




A konečně... zaujala mne i kniha o změně životního stylu, která má velmi dobré recenze. Nepotřebuji nějak výrazně zhubnout, ale zlepšit se dá vždy něco. Pokud přemýšlíte o změně životosprávy, knihu zakladatelek STOBU ráda doporučuji. 






úterý 27. září 2022

Zahrada v září

Z léta rovnou do zimy. Tak by se dalo shrnout počasí v září. Na rozdíl od Krkonoš u nás naštěstí ještě nesněžilo, ale deště, studeného větru, mlhy a vůbec chladných dnů jsme si užili ažaž.

   


Zahradě to kupodivu prospělo. Trávník se zazelenal, trvalky množstvím květů lákaly včely a čmeláky. Vše, co jsem koncem léta přesadila, se ujalo a zatím prospívá dobře. Jen sedět na zahradě a užívat si Babího léta letos zatím ještě nějak nevyšlo. No, uvidíme.

 









 
 
Na zahradě se objevují poslední květy sezóny. Rozchodníkovce, turany, ořechokřídlovec se předvádí v premiéře, růže opakují kvetení a hortenzie vybarvují své květy do růžovo červena.
 














 
 
Počasí prospělo okrasným travinám. Letos jsou velké a plné květů. Radost mně udělal loňský dochan Red Head. Nejenže hodně narost, ale překvapil množstvím krásných tmavě fialových květenství.
 




A jen tak mimochodem: Ze zahrady se vracím s plným košíkem zeleniny a ovoce. Jen rajčat už jsem zpracovala kolem 25 kilo. Z vlastní úrody mám nefalšovanou radost.










sobota 24. září 2022

Švestkové koláče

Když manžel přinesl ze zahrady košík švestek, vzpomněla jsem si, jak prababička pekla kynutý koláč se švestkami. Její recept jsem nikde nenašla a tak jsem šla cestou osvědčeného těsta a švestky jsem ještě doplnila tvarohovou peřinkou. Koláč z toho vyšel opravdu rodinný, ale dá se samozřejmě udělat i z poloviční dávky.

 



Kynutý koláč s tvarohem a švestkami

 

Těsto:
500 g hladké mouky 
70 g cukru moučka 
1 PL vanilkového cukru
60 g rozpuštěného másla
125 ml mléka
2 vejce
30 g čerstvého droždí nebo 12 g sušeného
špetka soli
citronová kůra z jednoho citronu nebo 1 ČL citronového aroma
 
Na potření:
1 žloutek a trošku mléka
švestky
rozinky
 
Tvarohová náplň:
250 g tvarohu - lepší je kostka, ale může být i vanička
2 PL vanilkového cukru
20 g změklého másla
2 PL zakysané smetany
půl sáčku vanilkového pudinku
1 bílek
 
Posypka:
75 g změklého másla
50 g moučkového cukru
75 g polohrubé mouky
1 ČL skořice
 
Těsto připravila domácí pekárna, kdo nemá, zadělá těsto klasicky. V mezičase si připravím tvarohovou náplň a posypku.
 
Na náplň prošlehám vše kromě bílku. Z toho ušlehám sníh a přidám k tvarohovému základu. Pokud je tvaroh hustý a špatně by se roztíral, lze přidat trochu mléka. Na drobenku vše rukou promačkám - klasika.

Na pečícím papíru vyválím hotové těsto do tloušťky asi 0,5 cm i tenčí, ještě nakyne. Vytvořím silnější okraje, kam nepřijde náplň. Plochu propíchám vidličkou. Nanesu tvarohovou náplň a na ni pokladu vypeckované švestky řezem nahoru. Volná místa ještě vylepším rozinkami. Okraje potřu rozšlehaným žloutkem s trochou mléka a posypu posypkou. 




 
Peču na 170˚C necelou půlhodinku - do zrůžovění. Před podáváním pocukruji.
 
 




A jen tak mimochodem: Pokud nemám čas na kynuté těsto, oblíbila jsem si tento rychlý recept.




Ořechový koláč se švestkami

 

2 vejce
100 g třtinového cukru
125 ml oleje
150 g polohrubé mouky
1 kypřící prášek do pečiva
1 ČL koření do koláčů Sonnentor (skořice, hřebíček, muškátový oříšek)
špetka soli
100 g mletých ořechů
 
5 PL povidel
1 PL rumu
10 ks velkých švestek

V míse prošlehám vejce s cukrem do světlé, husté pěny. Postupně přišlehám olej a ořechy. Ostatní suché přísady stačí už jen přidat a promíchat vařečkou.
Těsto naliji do vymazané a vysypané formy o průměru asi 25 cm. Rozmíchám povidla a rum (pokud jsou povidla hustá, nahřeji v kastrůlku na sporáku) a rozetřu na těsto. Jako poslední přijdou švestky řezem nahoru. Peču asi 45 minut na 170˚C. Vychladlé pocukruji.