neděle 31. ledna 2021

Sendvičové ženy

Tak jako se v naší novodobé historii objevil výraz single nebo mileniálové, mluví se teď čím dál častěji o tzv. sendvičové generaci. Toto téma se mě bytostně dotýká a hodně o tom přemýšlím. O co vlastně jde?




Tato generace měla děti po třicítce, nebo spíš před čtyřicítkou. Ani ne tak proto, že by tito lidé chtěli dělat kariéru, ale spíš najít vhodného a spolehlivého partnera prostě nyní trvá delší dobu. Po padesátce mají ještě stále děti vyžadující jejich každodenní péči a v době distanční výuky je na rodiče kladeno další, tentokrát vzdělávací břemeno. 

Mezitím jejich rodiče zestárli a očekávají pomoc svých dospělých dětí. Samozřejmě, je to jejich přirozená povinnost a většinou jsou už jediní, kdo jim ze starší generace rodiny zbyl. Dělají to rádi. 

Současná společnost preferuje úspěšné lidi. Po padesátce je čím dál náročnější udržet s mladými kolegy krok a úspěch je těžce vykoupen mnoha přesčasovými hodinami, prací po večerech a víkendech, stresem. V kombinaci s péčí o domácnost je o průšvih zaděláno. Dříve nebo později se dostaví zdravotní problémy.

Tento problém se přece jen týká víc žen než mužů. Muži ochotně pomohou s většími akcemi jako něco opravit nebo odvézt, ale na ženách leží to nekonečné množství drobných povinnosti, které je třeba udělat pro spokojenost všech. A tak to dlouho vypadá, že se nic zvláštního neděje ... jsou úspěšné v práci, děti i rodiče jsou obstaraní, manžel občas vypomůže. Dodávají energii celé široké rodině a cítí zodpovědnost za všechno, co se rodině děje, i když to nemohou ovlivnit.

Brzy se objeví problémy se štítnou žlázou, gynekologické potíže, nadváha, syndrom vyhoření - extrémní vyčerpání s velkým poklesem výkonosti. Je to důsledek chronického stresu vzniklého nerovnováhou mezi výdejem a příjmem - aktivitou a odpočinkem. Stres ohrožuje především jedince, toužící po dokonalosti, přehnaně zodpovědné, ty, kteří si nevěří a ty, kteří vidí život v těch tmavších barvách. 

Ale jak z toho ven? Jednoduchý recept není. Každá změna potřebuje odvahu. Soustu odvahy. Pro začátek je dobré ujasnit, co nám energii dodává a naopak, co nám ji bere. Pokusit se o rovnováhu a snažit se odměnit se za nepříjemné zážitky  těmi, které nám přináší uklidnění, uspokojení a radost. Dělejte to, co milujete. Čtěte, pečte, vařte, hrabte se v hlíně, háčkujte, foťte a u toho všeho poslouchejte krásnou muziku. Zdá se to tak prosté, ale funkční. Je naprosto nutné, zvlášť v těchto nelehkých letech, si hlavu vyčistit svou oblíbenou činností a nezbláznit se z toho všeho, co nám dnešní doba přináší.  

A delegovat! Zapojit víc děti, manžela, kolegy v práci. Zvládnou to, jen o tom musíme přesvědčit samy sebe.

Budu ráda, když mně do komentářů napíšete váš recept, jak všechno zvládnout a co vás činí krásnými na duchu.





A jen tak mimochodemPrávě teď mně skrze sluchátka vhání slzy do očí Andrea Bocelli svou Ave Maria. Pusťte si ho někdy, je to tak uklidňující. 

Mám dojem, že u Moniky z kopečku jsem viděla citát, který dodává odvahu. Šířím dál ...

Odvaha není, že se nebojíš.
Odvaha je, že jdeš dál, i když se bojíš. 



středa 27. ledna 2021

Středomořská ryba

Minule jsme hřešili a tak si tentokrát dáme dvě zdravoty. První bude ryba v zelenině a doplní ji cizrnová polévka.

Na mě čekala od Vánoc v mrazáku mořská štika, ale stejně tak dobře se hodí treska nebo pstruh. Zahalí se do zeleniny na středomořský způsob a lehký oběd nebo večeře je na světě během půl hodiny.




Středomořská ryba


1 - 3 kusy čerstvé nebo rozmražené ryby (pstruh, treska, mořská štika)
1 velká cibule
2 stroužky česneku
2 mrkve
3 stonky řapíkatého celeru
1 mladá cuketa
pár rajčat
1 plechovka krájených rajčat
olivový olej
oregano, petrželka, sůl, pepř, oblíbené bylinky nebo koření na rybu

Množství je přibližné. Podle velikosti ryby přizpůsobím množství zeleniny.
V hluboké pánvi nebo pekáči, který se dá přikrýt, rozpálím olej a osmažím na něm cibuli na kostky - klidně větší. Jakmile začne chytat barvu, přidám mrkev na kolečka, řapíkatý celer, česnek nadrobno a cuketu na kolečka, kterou si oloupu jen částečně. Zbytek slupky bude držet kolečka pěkně pohromadě. 




Kdo má rád, přidá olivy. Osolím, opepřím, přidám oregano, petrželku a vše opeču. Jakmile je zelenina opečená, přidám rajčata a rajčata z plechovky, může se přidat i trocha vývaru nebo vody. V zelenině vytvořím taková "korýtka", do kterých položím rybu - osolenou, okořeněnou, obylinkovanou 😀. 




Přikryji poklicí a dusím doměkka zeleniny i ryby.  Tuto rychlovku jsem doplnila dobrou, čerstvou špaldovou bagetkou.






A jen tak mimochodem: Nedá se říct, že naše děti jsou nějak zvlášť v jídle vybíravé, ale olivy, houby nebo třeba játra do nich nedostanu. Proto jsem byla ráda, když si oblíbily cizrnu. Většinou používám tu z konzervy, ale tentokrát ji neměli a tak jsem sáhla po sušené v pytlíku. 


Ty buchty tedy nejsou moc dietní, ale jsou tak dobré, že na mne stejně nezbydou 😀


Cizrnová polévka


500 g sušené cizrny, ale může být i méně
1 cibule
2 stroužky česneku
olivový olej
oregano, římský kmín, sůl
zeleninový vývar
polévková zelenina

Cizrnu jsem na noc namočila do studené vody. Pěkně zvětšila svůj objem. Druhý den jsem vodu slila, propláchla cizrnu a uvařila ji v nové osolené vodě téměř doměkka. Tento proces odpadá, pokud použiji už měkkou konzervovanou cizrnu. 

V jiném hrnci na oleji zpěním cibuli, jakmile zezlátne přidám lisovaný česnek a římský kmín. Promíchám, přidám cizrnu, zeleninu a zaliji vývarem. Povařím doměkka, dosolím a přisypu oregano. Může se podávat už takto nebo rozmixovat ponorným mixérem na krém. Já jsem část promixovala a část cizrny nechala vcelku. Polévku lze podávat s krutony nebo oblíbenými semínky.








neděle 24. ledna 2021

Leden doma

Pandemická situace nás nutí víc pobývat doma. Manžel má homeoffice a děti homeškolu, zato já jsem v práci víc, než je zdrávo. Vláda nám přelom roku udělala zajímavější než jiné roky a tak krom běžných povinností spojených s uzávěrou roku starého a nastavením všech těch mega změn roku nového, je nutné ta kvanta nových informací nastudovat a narvat do kebule. Vítám proto jakoukoliv manuální činnost, u které se odreaguji a alespoň na chvíli zapomenu na dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby. A tak peču, vařím a dělám si bydlení příjemnější. Nejčastěji mě baví měnit tvář jídelnímu stolu a přilehlým sektorům 😀.

V lednu, kdy po zahradě poletují krajkově něžné sněhové vločky, se občas nějaká zatoulá i na náš jídelní stůl. 




Háčkovaná krajka se k lednu náramně hodí a tak ji často obměňuji. 

Vánoční hvězdy už taky nebyly tak pohledné jako o adventu a tak mně teď dělá radost plnokvětá kalanchoe a domácí štěstí - Soleirolia. 










A jen tak mimochodem: V hlavě nosím několik (snad) zajímavých témat na blog, ale nemůžu se k nim stále dostat. Hodně času teď trávím v práci a víkendy jsme se rozhodli s manželem věnovat našemu domu a ulehčit mu od věcí, které už nepotřebujeme a jinde ještě budou sloužit dál. Omlouvám se, že nestíhám psát příspěvky i komentáře tak jako dřív. Doufám, že to brzy napravím. Ale je to parádní pocit, chodit se do sklepa kochat, jak to tam teď máme pěkně srovnané 😀.

neděle 17. ledna 2021

Pusišenky

Nejsou to pusinky, nejsou to sušenky, jsou to Pusišenky. Tedy kombinace těchto dvou dobrot. Základ mají v našem oblíbeném dortu Pavlova plus dobroty jako jsou mandle, pistácie a čokoláda. K tomuto období se tak hodící. 
Po vánocích mám v mrazáku spoustu bílků a už jsem se nemohla dočkat až na Pusišenky dojde řada.




Pusišenky


2 bílky
špetka soli
100 g krupicového cukru
1 lžička kukuřičné mouky (nebo může být Maizena - kukuřičný škrob)
1 lžička bílého vinného nebo jablečného octa
75 g čokoládových peciček nebo nastrouhané hořké čokolády
75 g sekaných mandlí
50 g sekaných nesolených pistácií

Bílky ušlehám se špetkou soli téměř dotuha. Přidám cukr a došlehám do pevného sněhu. Prvně lehce vmíchám mouku a ocet. Pokračuji opatrným zapracováním mandlí a kousků čokolády. 
Na velký plech s pečícím papírem dvěma lžícemi vytvořím 12 kopečků, které posypu sekanými pistáciemi. 


Troubu si předehřeji na 180˚C. Vložím plech a stáhnu na 120˚C. Peču jen 15-20 minut. Pak troubu vypnu a nechám v ní Pusišenky několik hodin vychladnout. Sloupnu z papíru a volám mlsouny.






A jen tak mimochodem: Tento recept jsem, jako spoustu jiných, odkoukala od britské novinářky a kuchařky Nigelly Lawson. Tato nekorunovaná královna mraženého hrášku je mou velkou inspirací nejen v kuchyni. Líbí se mně její fashion styl i svůdné pohledy při pasírování rajčat 😀. A kdo omdlívá při množství cukru v Pusišenkách, měl by vidět následující ...




Dobroty jsou tady proto, aby nám dělaly život báječný. Má volba je jasná, chci si s mírou užívat všeho, co mně přináší uspokojení. Podtrhuji s mírou!
Jo, a taky chci tak úžasně vypadat - jako Nigella 😀.

 



neděle 10. ledna 2021

Jitřní píseň

Už koncem roku jsem chtěla dát na blog nějakou optimistickou báseň, která by nám dávala naději na lepší nový rok. Nějak jsem nic vyhovujícího nenašla. A zatím to Ministerstvo zdravotnictví respektive nějaký PR specialista udělal za mne. Myslím, že vybral moc dobře. Domyslete si k tomu charismatický přednes Jana Přeučila a jdeme na to:




Jitřní píseň - Jiří Wolker


Nesmělé jitro do tváří nám dýchlo
snem volných lesů, luk a dálných hor.
Vše divnou vírou v duši naší ztichlo,
i bolest krvavá i těžký vzdor.

Radostně klidni brouzdáme se bosi
chladící travou, lesní přes pažit.
Osení stříbří slzy ranní rosy.
Snad plakali jsme, - ale teď chcem žít!

Tam v mlhách krvavých den slunce tiší.
Vy myslíte, že nezasvitne sem?
Ach věřte jen, a věřte celou duší - 
a víru svou i slunce unesem!





A jen tak mimochodem: Jsem ráda, že se opět po čase objevila poezie ve veřejném prostoru. Mohlo by to být častěji. Pohladila moji unavenou, ale optimistickou duši.

Snad plakali jsme,  - ale teď chcem žít!
A budeme. Tak jako dřív!





neděle 3. ledna 2021

Novoroční cheesecake

Název zní slavnostně, ale je to jednoduchá záležitost za zbytků po svátcích. Potřebovala jsem spotřebovat pár mléčných výrobků, kterým se blížila doba spotřeby a tak jsem šla cestou rychlou, snadnou a nepečenou. Spotřebovala jsem i zbytky z vánočního pečení, jako byla směs oříšků a pomleté medovníkové těsto na kuličky. Do krému jsem dala kostku tvarohu, ale moc by se hodilo i mascarpone. Ze silvestrovského ovocného salátu mně zbylo půl plechovky ananasu a nějaké zavařené broskve a tak jsem je zakomponovala také. A dobře jsem udělala, krému dodaly potřebnou svěžest.




Novoroční nepečený cheesecake


Korpus:
200 g sušenek, ke kterým lze přidat různé oříšky apod.
110 g másla   

Krém:
250 g tvarohu nebo mascarpone
2 balení čerstvého sýru Palouček
250 ml smetany 33%
4 žloutky
60 g cukru
2 lžíce rumu
půl plechovky kompotovaného ananasu
půl plechovky nebo sklenice kompotovaných broskví

Na ozdobu:
mandlové lupínky nebo kousky ořechů
čokoládové miničočky
zrníčka z půlky granátového jablka

V mixeru jsem rozsekala sušenky, přidala rozpuštěné máslo a řádně promíchala.
Na dno dortové formy jsem přiskřípla pečící papír a vtlačila jsem do něj sušenkovou směs. Než jsem připravila krém, základ šel odpočívat do lednice.
Na krém jsem prošlehala žloutky s cukrem a rumem a následně přidala tvaroh, sýr a smetanu. Vyšlehala jsem do pevného krému. Vmíchala jsem kousky ananasu a broskví a nanesla na sušenkový základ. Uhladila jsem vršek a nechala do druhého dne v ledničce.
Druhý den jsem před uvolněním ráfku objela kolem dokola ostrým nožem a už jen ozdobila mandlemi, drobnými čokoládovými čočkami a zrníčky granátového jablka.






A jen tak mimochodem: Pokud máte problém s tím, jak dostat zrníčka z granátového jablka, aniž by se postříkala rudou šťávou celá kuchyň, mám tip. Osvědčilo se mně - do misky průměru asi 20 cm dám do poloviny vodu. Půlku jablka potopím a otočím je jakoby naruby. Zrníčka sama vypadají a jsou bez té hořké slupky. Sice se přijde o trochu ovocné šťávy, ale odpadne následné gruntování kuchyně.