Z letošního července mám v sobě pocit, že jsem vlastně stihla jen dvě věci. Zaměstnání a dovolenou. Průběžně po celý měsíc si do tohoto příspěvku ukládám události, na které nechci zapomenout a poslední den v měsíci pak koukám, kolik jsem toho ještě stihla.
Kytici jsem tento měsíc nedostala žádnou, ale spoustu jsem jich přinesla ze zahrady. Mé záhony květin k řezu začaly vydávat své poklady. Hledíky, cínie, statice, jiřiny a mečíky přináší radost mně i kolegyním a kamarádkám.
Začátkem měsíce jsme oslavili Magdalenčiny narozeniny i úspěšně složené státnice spoustou dobrot a příjemnými návštěvami.
Hned další víkend se stala věc nečekaná, překvapivá a moc milá. S údivem jsem zjistila, že v programu Festivalu Boskovice je i setkání s Petrem Sísem, grafikem a ilustrátorem světového významu žijícím v New Yorku. Setkání a povídání bylo poutavé, vtipné a sál plný k prasknutí si dlouhým potleskem vynutil pokračování. Na tyto dvě červencové hodiny budu dlouho vzpomínat.
K poslední milé akci, návštěvě westernového městečka, jsem vás už pozvala v příspěvku Geronimo. Letní a typicky prázdninové zastavení v hektickém před dovolenkovém týdnu jsem si moc užila.
Stihla jsem vyrobit letní věnce, uvařit hrnce cuketových krémových polévek a kupy ovocných knedlíků, zavařit nakládačky, zmrzlinovat a upéct narozeninové dorty, citronovou bábovku a všelijaké ovocné koláče.