Srpnové dny

S posledními srpnovými dny končí prázdniny a vlastně i léto. Já vím, že podzim začne až v hlubokém září, ale řekněte sami, v září přece už není léto. Vybavuji si obrázek ze Slabikáře, kdy jdou děti prvního září do školy a na drátech sedí vlaštovky chystající se k odletu. Takže tu mám letos poslední letní ohlédnutí.

Jak už to tak bývá, návrat z dovolené bývá hektický a po dvou dnech vyřizování všech těch papírů, které se během dovolené objevily na stole, už ani nevím, že nějaká dovolená byla. 

K dárečkům jsem vyrobila tašky ozdobené ubrouskovou technikou. 

Pár kalamit čekalo na zahradě, spousta úrody potřebovala zpracovat a k tomu všemu se v květinářství objevily první vřesy 😊.

Když Hybaj, tak hybaj... Špilberk a Letní shakespearovské slavnosti jsme měly už dlouho v plánu. 

Začátkem srpna jsme si s Magdalenkou udělaly tradiční dámskou jízdu. Tentokrát jsme viděly "Jak se vám líbí". Mně se moc líbil výkon Tomáše Jeřábka - "Ibankumůžetemítrádi" mile překvapil.  

A koncem srpna, ve stejném složení, jsme si užily moc pěknou akci našeho města, kdy prostor dostanou místní řemeslníci, výrobci a gastronomci. Byla jsem překvapená z množství stánků i krásného sortimentu, který se tu nabízel.

Domů jsem si přinesla krásnou misku z masivního dřeva. 

Letos jsem si citronový srpen skutečně užila.

Než dům obsadí dýně, houby a vřesy, ještě naposled se nostalgicky zasním a do jídelny pustím léto a moře.

Oslavili jsme krásné narozeniny naší babi. V posledních letech dárky odmítá, protože "všechno má a nic nepotřebuje". Radost jí udělá každý společně prožitý čas. Nechtěli jsme přijít s prázdnou... dort nakonec překvapil a potěšil.

Všechno srpnové pečení se neslo v duchu cuket, švestek, rajčat. Zahrada nás zásobuje, sezóna je na vrcholu a všechno je tak plné chuti, že je radost z ní péct a vařit. 

Často je má večeře jen sýr, rajčata, pár oliv, bazalka, oliváč a balzamiko. Jednoduché, dokonalé. 

Užíváme "novou" terasu, ta mně bude v zimě hodně chybět. 

Na okrasné zahradě moc práce není, rozhodila jsem hořkou sůl, odstřihávám odkvetlé květy a zalévám. Víc práce je se zpracováním úrody, vysadila jsem nové jahodníky, připravujeme záhony na zelené hnojení.

Zítra začíná září, můj oblíbený měsíc. Je napěchovaný akcemi, na které se celý rok těším a moc si je užívám. Doufám, že i počasí bude přát a užijeme si krásné babí léto. Ať už se na září těšíte nebo ne, přeji všem zářivé dny.

A jen tak mimochodem: V Itálii jsem kupovala pohlednice všude, kam jsme přijeli. Takové ty turistické, se třpytkami a podobnými "ozdobami" mě nezajímají. Manžel vždycky kroutí hlavou nad mým výběrem, ale já si chci odvézt kus atmosféry. A o tom je má srpnová nástěnka... o jedinečné Itálii.

Červencové dny

Poslední červencový den znamená, že polovina prázdnin utekla jako voda a je také čas na ohlédnutí za uplynulými 31 dny.

 

 

Hned začátkem měsíce jsme oslavili Magdalenčiny narozeniny kyticemi rostlými i nafukovacími. Tu nafukovací jsem za asistence manžela vyráběla sama, a i když se to zdá jako brnkačka, lehce jsem se u toho zapotila. Kdo chce zkusit, může třeba podle tohoto návodu. 

 

Balónky, tyčky a oboustrannou pásku jsem koupila v TEDy.

  

Po nafouknutí balónků a připevnění tyček svážu k sobě ve tvaru kytice. 

 

Kde je potřeba, spojím oboustrannou lepící páskou a třeba doplním rostlinami nebo dalšími ozdobami. Nakonec zabalím do balícího papíru jako skutečnou kytici.

 

V červenci jsme se prošli po našem místním letním festivalu. Hudebně to tedy není náš šálek kávy, ale doprovodný program bývá zajímavý. Překvapivě jsme všichni nechali doma mobily, takže fotku nemá nikdo žádnou. Být občas offline je už dnes dost zvláštní, ale osvobozující.

Taky jsme fandili holkám na Wimbledonu, bylo nám celkem jedno, která vyhraje. To co dokázaly, je obdivuhodné a super reklama pro republiku. 

Ranní cestu do práce si užívám z celého roku nejvíc právě v létě. Za úsvitu hledám symbol našeho města - sedmizubý hřeben... 

... mávám balónu... zkontroluji čápy na komíně. 

Letos je to pěkná divočina. Jedno čápátko nezvládlo leteckou průpravu a poranilo si nohu. Muselo být převezeno do ptačí záchranné stanice. Zbylá dvě čápata tento týden už opustila komín a oproti loňskému roku se vydala na jih o tři týdny dříve. 

 

 

Pouťová noc a zábava přinesla jedno velké překvapení...

Před...

... a po návštěvě Rychlých šípů.

Červenec doma mám moc ráda, připravuji se na dovolenou i tím, že si prázdninovou atmosféru přivedu do obýváku, kuchyně, jídelny... 

 

Vyrobím si letní věnce... jen tak... relaxačně a pro radost.

 

Ze zahrady nosím květiny vlastnoručně vypěstované z hlíz a semínek, náruče cuket a mísy rajčat.

 

 

 

 

A pak to všechno zapracuji do muffin, koláčů, rolád a buchet.  Červenec na zahradě a v kuchyni je prostě barevný, voňavý, šťavnatý...

 

 

 

Letošní sedmý měsíc jsem si rozdělila na poloviny. Ta první byla pracovní a domácí, druhou část měsíce jsme cestovali a dovolenkovali se. Moře a tepla jsme si moc neužili ani v Holandsku, ani v Belgii, ani v Dánsku a dokonce ani ve Švýcarsku. Letos jsme se ohřáli vrchovatě a moře jsme viděli hned tři. Nemám ještě ani stažené všechny fotky, bylo co fotit a je jich moc. Teď jen malá ochutnávka. Kde jsme byli? To poznáte všichni.

 

Ještě ne? Tak s nápovědou...

A jen tak mimochodem: Léto, květy, nové světy. Moře, písek, slunce... to je červenec u mého pracovního stolu.