Podzimní věnce vznikly minulý týden. Byl už nejvyšší čas. Konečně nastala správná konstelace zdravotního stavu, nálady a inspirace. Mám z nich radost a každý si s sebou nese malý příběh.
Věnec Štědrý podzim
Motaný věnec nechybí na našem stole žádné jaro, léto, o adventu a ani na podzim. Kromě pistácií je všechen ostatní materiál ze zahrady, dokonce i eukalyptus jsem nastříhala na terase.
Je to varianta k dožínkovému věnci, který mu v dalším období roku předává štafetu. Vypráví příběh zelené, která se v průběhu podzimu mění na hnědou a děkuje za podzimní dary lesa a zahrady.
Věnec z Černého lesa
Kromě klasicky motaných věnců mě baví i věnce lepené tavnou pistolí. Nechávají vyniknout kráse korpusu a dávají prostor jinému pojetí věnce.
Příběh tohoto věnce je o bloudění v lese, hledání cesty i hříbků, sběru dozrávajících bobulí, o vlhkém mechu a nekonečném tichu.
Věnec Zahradní košík
Tento věnec nebyl v plánu, ale zbylo mně dost materiálu, který bylo škoda nevyužít. V práci se nám rozmáhají věnce u kanceláří, takže tento bude zdobit dveře té naší.
Příchozí bude vítat odstíny zelené, která už není tak svěží jako na jaře, ale ještě si užívá konce sezóny, kdy se ze zahrady vracím s košíkem plným dýní a jablek.
A jen tak mimochodem: Konečně se zadařilo a mohla jsem se zúčastnit nedělního workshopu zaměřeného na podzimní věnce. Je to vždy moc mile prožité odpoledne. S podobně naladěnými dušemi, krásným materiálem a dobrotami, které nám floristka Anička připraví. Tentokrát byl workshop na nové místě, v krásně zrekonstruovaném mlýně nedaleko Konice.
Věnec Burgundy
Vínová, bordó nebo burgundy k podzimu patří. Je to má nejoblíbenější barva tohoto času. Bohatý věnec má v základu pistácii, tři druhy eukalyptů, levanduli, bobkovišeň a tavolník. Doplňují je drobné starorůžové kvítky, vřes a vínové dýně.
Věnec dostal hlavní roli u vstupu do domu. Barevně si rozumí s ostatní výsadbou a slibuje prozradit tajemství burgundského vína.
