Noční obraz

Dnes mají svátek všichni zamilovaní, a tak trocha (romantické) poezie nikoho nezabije. Sáhla jsem do sbírky Blues mého oblíbeného beat básníka Václava Hraběte a bude to...

 

Noční obraz - Václav Hrabě

Nad parkem půlnoc vyzvání

všude je tma a klid

A já se musím rozloučit

a honem domů jít.

Malíři namaluj do noční tmy

oblaka bílá sluneční svit

Alespoň na chvíli ať je zas den

ať ještě domů nemusím jít

Namaluj malíři barevnou kytici

na mokrý asfalt v téhleté ulici

Namaluj má ústa do smutných očí

člověka s kterým se právě teď loučím

Namaluj prosím tě na noční oblohu

oblaka bílá sluneční svit

Ať se zas alespoň na chvíli rozední

ať ještě domů nemusím jít

Vím že to nejde

nezlob se na mne

jsou to jen řeči

krásné a klamné

Vím že to nejde zastavit čas

přesto to zkusím podruhé zas

Odešel pěšky snad na tramvaj nemá

je právě půlnoc   Jak banální téma

Namaluj mé oči na jeho ústa

ať se ta ulice nezdá tak pustá

A jen tak mimochodem: Náš Ondra má svéráznou paní třídní učitelku (čeština a dějepis). Její dvouhodinový monolog na třídní schůzce není nic pro slabé povahy a ne všichni to dávají. Občas je za úkol přednes básně dle vlastního výběru nebo i z vlastní tvorby. S Ondrou jsme vybrali právě tuto báseň a jsem zvědavá, jaký bude mít úspěch po všech těch Polednicích a Maryčkách. Ono vybrat něco od Hraběte, aby se puberťák společensky neznemožnil, není jednoduchá věc... 😊