Třetí advent - Latinskoamerický

Dnes to bude lehce nadnárodní pečení. Třetí adventní víkend u nás patřil Černému dortu, který se peče pouze v prosinci v rámci vánočních svátků hlavně ve Venezuele, Kolumbii, Argentině a Mexiku. Je známý téměř po celém světě jako lahodný dezert, který má jedinečnou chuť v alkoholu macerovaného ovoce a ořechů. Čím déle macerace trvá, tím je chuť dortu lepší. Plody se mohou macerovat i celý měsíc, ale to jsem bohužel nedodržela. V lázni si v ledničce poležely čtyři dny, ale i tak byl dort výborný s bohatou nezaměnitelnou chutí. Za mě prozatím letošní adventní jednička.

Torta negra galesa (Velšský černý dort)

 

Připravím předem

70 g mandlí nahrubo nasekaných

70 g lískových ořechů nahrubo nasekaných

70 g vlašských ořechů nahrubo nasekaných

70 g rozinek - sultánek

100 g kandovaného ovoce

2 PL instantní kávy (rozpuštěné v 1 lžíci horké vody)

2 ČL vanilkového extraktu

¼ ČL mletého hřebíčku

¼ ČL mleté ​​skořice

¼ ČL strouhaného muškátového oříšku

trochu pomerančové a citronové kůry

200 ml rumu

100 ml sladkého červeného vína

3 PL černé melasy (já jsem použila karob, ale posloužil by i med)

Vše smíchám a nechám přikryté macerovat v ledničce několik dní i týdnů (max. 4 týdny). Občas je potřeba promíchat a pokud směs vyschne, dolít rum a víno. Pokud nemáte rádi kandované ovoce nebo rozinky, klidně vynechejte a přidejte víc toho, co vám chutná . 

Těsto:

Předem připravené a okapané macerované ovoce a ořechy (tekutinu nevylévat!)

200 g másla

špetka soli

250 g třtinového cukru

6 vajec

1 ČL vanilkového extraktu

300 g hladké mouky, prosáté

1 kypřící prášek do pečiva

1 ČL mleté skořice

60 g strouhané hořké čokolády

Asi 3 hodiny před začátkem přípravy dortu nechám ovoce stát v pokojové teplotě.

Ovoce sleji, nechám okapat a uchovám macerační tekutinu.

 

Předehřeji troubu na 180˚C. Vymažu a vysypu moukou kulatou dortovou formu nebo obdélníkovou formu (asi 22 x 12 x 8 cm). Pokud má forma nepřilnavý povrch, stačí jen na dno přiskřípnout pečící papír pro snadnější vyndání dortu.

V míse prošlehám změklé máslo se solí do krémové konzistence. Přidám cukr a šlehám dál asi 5 minut. Po jednom zašlehám vejce a také vanilkový extrakt.  V druhé míse promíchám mouku s PDP, čokoládou a skořicí. Promíchám s okapaným ovocem, aby nekleslo při pečení na dno dortu. Nakonec už jen stěrkou lehce vmíchám sypkou směs do krémové. Dobře propojím a naliji směs do formy.

Peču asi 50 minut, nebo dokud špejle po zapíchnutí nevyjde suchá. Pokud je potřeba, může se ke konci přikrýt alobalem, aby nebyl vršek příliš tmavý, ale já jsem to nedělala.

Po upečení bohatě potírám macerační tekutinou. Po vychladnutí odstraním ráfek formy a už se může pocukrované podávat.

Já jsem zkusila venezuelskou verzi a polila dort bílou polevou (150 g moučkového cukru s 3 PL citronové šťávy - můžete udělat i hustší za přidání víc cukru). Ze zdobení perníčků mně zbyla poleva a tak jsem ji trochou gelové barvy obarvila na zeleno, zdobícím sáčkem namalovala větvičku a dozdobila lyofilizovanými brusinkami.

  

 

A jen tak mimochodem: Torta Negra se v Kolumbii tradičně ochutnává v kruhu rodiny a bývá častým vánočním dárkem. Ve Venezuele se polévá bílou polevou a zdobí kandovaným ovocem a ořechy. Někdo místo rumu a vína maceruje plody v portském, v brandy nebo v černém pivu. A kde se vůbec vzal?

V červenci 1865 dorazila k břehům Patagonie plachetnice Mimosa se 153 novými osadníky, kteří přijeli kultivovat tuto vyprahlou část Jižní Ameriky. Torta Negra se zrodila ve velšské kolonii Chubut, v těžkém období nedostatku potravin. Místní ženy z dostupných surovin potřebovaly upéct moučník, který se snadno uchovává a má dlouhou trvanlivost. Po nejhorších chvílích se tento Černý dort stal symbolem solidarity, houževnatosti a přežití.   

Některé vánoční zvyky v této části světa mají zajímavé prvky. Ve Venezuele probíhají od 16. prosince mše, na něž věřící jezdí na kolečkových bruslích a někdy i v pestrobarevných kostýmech. V Kolumbii celý advent probíhají ohňostroje a pouští se kulaté lampiony. Mexičané pro děti zavěšují hliněné nádoby piňaty naplněné sladkostmi, ovocem, ořechy, ale nechybí ani hračky a mince. Děti se pak snaží piňaty rozbít holemi a ukořistit tak jejich obsah. Staví betlémy nejen doma a v kostele, ale i na úřadech, poštách nebo nádražích. Postava Ježíška se doplňuje až o Štědrém večeru.