Wrocław město, které stojí za návštěvu

O naší adventní expedici jsem už psala tady. Dnes bych vás ráda provedla městem tak, jak jsme je zažili my. Za návštěvu stojí nejen ve spojitosti s krásnými adventními trhy, ale i po zbytek roku, kdy jsou lepší podmínky k návštěvě fantastické ZOO nebo plavbě po Odře. 

Wrocław (česky Vratislav) je čtvrté největší polské město ležící uprostřed Dolního Slezska, jehož je hlavním městem. Městem protéká celkem 5 řek, najdete zde 12 ostrovů a 112 mostů. Vratislav je starobylá slezská metropole ležící na křižovatce dvou dávných obchodních cest. Via Regia a Jantarová stezka vytvořily podmínky pro dobrý rozvoj města. Bohatou historii města psali společně s Poláky i Češi a Němci. Jméno dal městu zřejmě český král Vratislav I., otec sv. Václava, za jehož vlády bylo město založeno. Zlatý věk město zažilo za vlády Lucemburků. Tehdy byla Vratislav po Praze druhým největším městem českého království. Ve znaku města je dodnes dvouocasý lev. Vratislav je zkrátka město, které mělo vždy blíž do Prahy než do Varšavy, Vídně nebo Berlína. 

Historií města nás názorně provedl chodník v ulici Uniwersytecka. Stezka minulosti zahrnuje 18 bronzových desek, které připomínají důležitá data spojená s dějinami města.  

Rok 1000: založení biskupství ve Vratislavi. První zmínka o městě pochází právě z tohoto roku, kdy se Vratislav stala jedním ze třech biskupství podléhajících arcibiskupství v Hnězdně. 

Rok 1242: umístění města na základě magdeburského práva. Vratislav přestala být shlukem domů kolem knížecího sídla, ale městem západoevropského typu.

Rok 1335: připojení Vratislavi k Zemím koruny české. Vratislav spravovali čeští králové od roku 1335 do 1525. Vratislav měla mnohá městská privilegia a dynamicky se rozvíjela. Český lev zůstal na erbu města dodnes.

Rok 1530: udělení Vratislavi městského znaku. Ve středu znaku je umístěna hlava sv. Jana Křtitele, patrona města, ve zbylých čtyřech polích najdeme českého lva s korunou, černou orlici vratislavských Piastovců, sv. Jan Evangelista a písmeno W.

Rok 1633: epidemie moru. Ve Vratislavi, stejně jako v jiných evropských městech, propukaly epidemie černé smrti. Ta v roce 1633 byla nejtragičtější a přinesla přes 13 000 obětí.

Rok 1807: Napoleon dobyl Vratislav. Dobytí Vratislavi předcházelo 3 týdny trvající obléhání. Město muselo na Napoleonův příkaz rozebrat městské hradby, což umožnilo další růst města.

Rok 1945: kapitulace Festung Breslau. Tvrz Breslau se vzdala teprve 6. května 1945, tedy 6 dní po Hitlerově smrti a čtyři dny po kapitulaci Berlína. Město ihned přechází pod správu Polska.

Rok 1980: stávka Solidarity. Stávka ve Vratislavi začala 26. srpna, připojilo se k ní 176 podniků. Solidarita měla ve Vratislavi silnou podporu místních obyvatel.

Rok 1997: Velká povodeň. V létě 1997 se pod vodou ocitla skoro třetina města. Díky odhodlání a dobrovolnické práci se podařilo chránit nejdůležitější památky na Tumském ostrově.

Centrum Wrocławi je spíš menší a bez problému se lze mezi památkami pohybovat pěšky. Naše prohlídka započala v samém srdci Starého Města na centrálním náměstí města - na Rynku. Toto středověké náměstí patří k největším v Evropě a právě tady o adventu najdete Jarmark Bozonarodzeniowy - adventní trh. Kromě trhu stojí za prohlídku krásná radnice, která svou podobu získala za vlády Lucemburků. 

V rohu náměstí už upoutá pozornost Bazilika svaté Anežky Uherské a domy zvané Jąs a Małgosia, tedy Jeníček a Mařenka, které jsou propojené barokní bránou u kostela sv. Alžběty. 

Jeníček a Mařenka.

Bazilika svaté Anežky Uherské.

Pokračujeme dál ulicí Odrzanskou a na dalším rohu jsou středověké masné krámy – Jatki s pomníkem na počest jatečných zvířat. Masné krámy - Jatki - dnes slouží jako galerie s uměním.

Propojení moderní a středověké architektury - za mě super.

Ve městě údajně studuje 140 000 vysokoškoláků na deseti univerzitních fakultách. Nedaleko Rynku se nachází barokní budova Wroclavské univerzity, založené Leopoldem I, na které působil mimo jiné známé osobnosti i J. E. Purkyně.

Kdybyste neviděli žádný kostel a ani muzeum ve městě, návštěvu univerzity doporučuji. K prohlídce se dá vybrat Aula Leopoldina, Oratorium, barokní schodiště a Matematická věž.  My jsme si vybrali kombinaci Auly Leopoldiny, věže a schodiště. Vstupné je 16 Zl. (snížené pro studenty a seniory 12 Zl.).

Barokní schodiště.

A můj největší wroclavský zážitek - barokní skvost Aula Leopoldina.

Užili jsme si báječné výhledy z Matematické věže.

Bazilika svaté Anežky Uherské a mrakodrap Sky Tower.

Katedrála svaté Máří Magdalény.

Před univerzitou, Matematická věž.

Katedrála sv. Vincenta.

V blízkosti Rynku se nachází katedrála svaté Máří Magdalény. Je jedním z mnoha úžasných kostelů v této oblasti. Katedrála z červených cihel má jeden charakteristický prvek, kterým je Čarodějnický most mezi dvěma vysokými věžemi. Ty sahají do výšky 72 metrů. Říká se, že most sloužil ve středověku k identifikaci čarodějnic. Pokud čarodějnice při přechodu mostu padla k zemi, byla osvobozena. Pokud by však došla až na konec, aniž by spadla, byla by považována za čarodějnici a upálena na hranici. 

Katedrální ostrov (Ostrow Tumski) je nejstarší částí města. Na ostrově se nachází hlavní městská katedrála svatého Jana Křtitele se dvěma majestátnými věžemi. Navíc zde nechybí výtah, který návštěvníky vyveze až na vrchol věže. 

Kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje je unikátní v tom, že jsou to vlastně dva kostely nad sebou. Před kostelem je 9 m vysoký pomník Janu Nepomuckému.

Kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje.

Katedrála sv. Jana Křtitele neboli Vratislavský dóm je ústředním chrámem ve Vratislavi a katedrálou vratislavské diecéze. Budova byla vysvěcena ve 13. století a patří mezi nejokázalejší katedrály v Evropě, může se chlubit například největším množstvím vitráží v Polsku a největšími varhany v Polsku. Z doby Přemyslovců byla přestavěna goticky i barokně. Za války bylo zničeno až 70 % budovy. 

Cihelný kostel sv. Jiljí je nejstarší dochovaná stavba města, která je spojena Knedlíčkovou bránou s budovou arcidiecézního muzea. 

Jak praví pověst: Konrádovi zemřela manželka, která mu vařila oblíbené slezské knedlíčky. Ve snu se mu zjevila s mísou knedlíčků s tím, že jich bude mít vždy dost, ale nesmí je sníst všechny. Ráno skutečně byla u postele mísa s knedlíky. Konrád se do nich pustil a zapomněl, že nesmí všechny sníst. Když se zakousl do posledního, ten najednou zkameněl a městem se dokutálel až k bráně, vyskočil nahoru a už tam zůstal.

Knedlíčková brána.

Církevní budovy na Katedrálním ostrově.

V noci je Katedrální ostrov nejromantičtější. Celý ostrov je osvětlen původním plynovým pouličním osvětlením. Lampář oblečený do tradičního pláště a klobouku každý večer přichází, aby ručně rozsvítil 103 pouličních lamp ve čtvrti. 

Miluji polštinu. Některé názvy v nás vyvolají úsměv, jiné nás odbourají. 

A jen tak mimochodem: Ani nás neminul lov vratislavských trpaslíků. Prostě to nejde. Jsou všude... na každém rohu, v obchodním centru i na univerzitní chodbě. A kde se vůbec vzali?

Po celém městě jsou stovky sošek trpaslíků. Jedinečná věc, kterou lze ve Wrocławi spatřit. Důvodem je, že v 80. letech protestovalo proti sovětské vládě antikomunistické hnutí, které použilo trpaslíka jako svůj symbol. Maličcí skřítci jsou tedy historickým symbolem odporu proti bývalému režimu. Studenti pod názvem Oranžová alternativa se na výročí VŘSR převlékli za trpaslíky a drhli kartáčky dlažbu, žádali okamžité napadení imperialistického západu a k tomu pěli budovatelské písně. Byl to výsměch komunistům, proti kterému ale nešlo nic udělat.

V roce 2001, deset let po zániku Sovětského svazu, byla na památku vytvořena první trpasličí soška. Nyní se po městě nachází více než 300 trpaslíků. Je možné si do mobilu stáhnout mapu s vyznačenými lokalitami a strávit slunečný den ve Wrocławi hledáním trpasličího pokladu. Je to skvělý způsob, jak si prohlédnout město.