Loučí se s námi ten vánoční čas

Letošní vánoční svátky pomalu, ale jistě končí. Však už jsem byla dnes i v práci. Je tedy na čase se ohlédnout a připomenout si těch pár slavnostních okamžiků, na které se těším dlouho předem. 

S vědomím, že stihnout se nedá všechno, jsem spoustu úkolů - jako bylo například zdobení vánočního stromečku - svěřila manželovi a dětem. Myslím, že se jim to i letos povedlo. 

Většinu dekorací jsem si připravila už o adventu, a tak jsem jen dozdobila pár drobností v obýváku a jídelně.

Letos jsme měli poněkud zvláštní "vánočku". Měla jsem připravené těsto, ale musela jsem někam odběhnout (mám dojem, že to byla manikúra 😊), a už jsem neměla čas na zapletení. Udělala jsem tedy něco mezi mazancem a vánočkou a víte co, nějak to vůbec nikomu nevadilo. Hlavně, že nám při sváteční snídani chutnala a byla pěkná atmosféra. Matka byla navíc odpočatá, s třešňově rudými nehty 👍.  

Snídani na Štědrý den si užíváme společně...

Na večeři byla u nás tentokrát jen manželova maminka. Prožili jsme společně pěkný večer a doufám, že si jej hlavně děti budou pamatovat.

Udělala jsem si radost novým ubrusem z Tchiba, jelenem z Wroclawi, drobnými růžičkami a vlastnoručně narychlenými hyacinty. 

A spoustou LED drátků a podobných světýlek. Jakmile jsme se přesunuli ke stromečku, musela jsem si stůl znovu vyfotit. Ve světle svíček a světýlek měl jedinečnou třpytivou atmosféru. 

Výzdoba zdobí dál a každý oběd i večeře jsou hned svátečnější.

Ještě pár záběrů z jídelny...

Vánoční kalorie se nepočítají (Bella Rose).

... a chodby.

Tak, jak si neumím představit podzim bez vřesů, tak by advent bez vánočních hvězd nebyl kompletní. Řadu jsem jich dostala k svátku. Letos se povedly náramně.

Na terase jsem jen malinko vánočně doplnila stávající výzdobu. Zpočátku to spíš  vypadalo, že budu muset výzdobu vyhrabat ze sněhu, ale nakonec mně příroda pomohla sama.

Týden před svátky jsem nevěřila vlastním očím.

Děti neodolaly a vyrobily jednoho Minecrafťáka jménem Alois 😊.

Na Štědrý den nás sluníčko vytáhlo na procházku.

A na terase nebylo po nadílce ani památky.

A jen tak mimochodem: Všechny dárky mně udělaly velikou radost. O některé jsem poprosila Ježíška, ale nejvíc mě stejně potěšily ty, které byly překvapením. 

 

Svíčky od syna.

CD - jedno lepší než druhé.

Knižní novinky.

Z měkkých dárků mám radost vždycky.  

Krásná a praktická šperkovnice na mou sbírku náramků.

Parfém a noční maska od manžela, fantastický korektor od dcery - holka se vyzná 😉.

Nakonec radosti do kuchyně...