Týden v ráji

Letos v červnu jsem si splnila sen o dovolené na Sardinii. V září jsem ráda splnila mamčin sen vidět krásné moře. Poprvé, a na dlouho naposled, byla s taťkem v Bulharsku. Život to pak zařídil tak, že moře neviděla dlouhých padesát let. Společně jsme je měly v plánu už před dvěma roky, jenže napřed covid a pak její úraz změnily naše plány. Letos se to konečně povedlo a společně jsme si udělaly dámskou výpravu za sluncem a mořem. 

Kam jsme se vydaly? Na ostrov lásky i války. Do turistického i daňového ráje. Na Kypr. 

Proč právě Kypr? Z pracovních důvodů si můžu vzít dovolenou až v druhé polovině měsíce a počasí koncem září už není všude stálé a moře vhodné ke koupání. Mamka je neplavec a tak jsem hledala klidné moře bez velkých vln, aby se mohla bez obav koupat. Přesvědčily jsme se, že Kypr je v tomto ohledu velmi dobrá volba. Teplota koncem září se stále drží kolem 30˚C a klidné moře má ideálních 28˚C. 

Kypr není úplně běžná dovolenková destinace a tak bych vám jej v tomto příspěvku ráda představila. 

Je to třetí největší ostrov ve Středozemním moři s asi jedním milionem obyvatel. A 1,5 milionem koček. 

Nachází se v nejvýchodnější části Středozemního moře, na rozhraní Evropy, Afriky a Asie. Z geografického hlediska náleží k Asii, k tureckým břehům je to jen 70 km, ale historicky patří spíš k Evropě. Většinu obyvatel, asi 78%, tvoří kyperští Řekové a 18% Turci. 

Zaujalo mne, že mají stejnou hymnu jako Řecko. Hlavní město je už přes tisíc let Nikósie, které se také říká Lefkosia a je to poslední město, které rozděluje hranice, stejně jako tomu bylo u Berlína. Úřední jazyk je řečtina a v severní části turečtina. Hovorově se používá kyperský dialekt, který řečtinu vylepšuje anglickými, tureckými, italskými a francouzskými slovy s řeckými koncovkami. 

Význam tohoto piktogramu na dveřích toalet mně dodnes není jasný 😊.

Pravoslavné křesťanství se tady potkává s islámem. Byzantské kamenné svatyně, křesťanské kostely i muslimské mešity žijí v symbióze. 

Kypr má velký problém s vodou. Rozlohou je o něco málo menší než Jihočeský kraj a má asi 100 přehrad. I přesto zásobování vodou v létě, kterému předcházela suchá zima, je problematické a obyvatelstvu bývá běžně na několik dnů zastavena voda. V posledních letech se investuje do zařízení na odsolování mořské vody. Tato voda pitná je, ale není dobrá. Místní ji používají spíše na zavlažování. 

Ostrovu dominuje pohoří Troodos s nejvyšším bodem ostrova horou Olympos (1952 m). Zdejší bohatá naleziště mědi vydávala své bohatství již kolem roku 3500 př. n. l. a dala Kypru jméno. Měď - cuprum - Cyprus. 

 

Kypr stejně jako i jiné středomořské ostrovy má bohatou a pohnutou historii. První obyvatelé se sem dostali zřejmě ještě v době, kdy byl ostrov propojen s pevninou nebo později připluli na primitivních plavidlech z Malé Asie. V té době zde žili i trpasličí sloni a hroši vysocí jen asi 1,5 m. Kulturu i řecký jazyk na ostrov přivezli Mykéňané a z Kypru učinili významné obchodní centrum blízkého východu. A pak už se vláda nad ostrovem střídala podle toho, kdo jej dobyl. Asyřany vystřídali Egypťané, Peršané, Makedonci, Římané, Arabi, francouzská dynastie Lusignanů, Benátská republika, načež se Kypr dostal na tři sta let do osmanské nadvlády. 

Od roku 1878 ostrov ovládli Britové a až v roce 1960 Británie udělila Kypru nezávislost, dokonce jim sestavili ústavu, která platí dodnes. Z tohoto období zůstala Kypřanům schopnost se domluvit anglicky, jízda vlevo, britské elektrické zásuvky a dvě vojenské britské základny. 

Soužití Kypřanů a Britů není právě idylické, jak by se mohlo zdát. Již šedesát let neplatí nájemné za vojenské základny, ke kterému se zavázali a navíc při nepokojích začátkem šedesátých let bylo zatčeno několik protestujících studentům. Těm následně královna Alžběta II. podepsala trest smrti. A to se nezapomíná. Bohužel, zastrašovací zahraniční politika Turecka má zásluhu na tom, že jsou Britové na ostrově trpěni. Co kdyby zase... 

Pro Kyperskou republiku se stal osudným rok 1974, kdy se řečtí nacionalisté ujali moci a chtěli připojit Kypr k Řecku. Na tuto snahu Turecko odpovědělo vojenskou invazí na severní Kypr a vyhlásilo samostatný stát Severokyperskou tureckou republiku, který dodnes uznalo jen Turecko. Následně bylo 200 tisíc řeckých Kypřanů ze dne na den přesídleno na jih ostrova a opačně byli přestěhováni Turci na sever. Ostrov včetně hlavního města Nikósie byl rozdělen demarkační zónou, kterou střeží mírové jednotky OSN. Říká se jí také Zelená linie, podle zelené tužky, kterou vyjednavač rozdělil na mapě ostrov na dvě části. 

Jižní prosperující část je členem Evropské unie, platí se zde Eurem. Severní část je zaostalá a zanedbaná. 

Od dávných dob se Kypru říká ostrov lásky. Afrodita se údajně zrodila z mořské pěny u skal na jižním pobřeží Kypru.

Místo činu - pláž Petra tou Romiou.

Jedinečná kyperská kultura, která v historii koketovala s nejrůznějšími národy a v níž se střetávají vlivy východní s těmi západními, dala vzniknout mnoha tradičním a ojedinělým předmětům. Známá je kyperská hliněná keramika, výšivka, stříbrotepectví a výrobky z mědi. 

Na Kypru se nachází tři památky chráněné UNESCO a nejen ty sem lákají ročně na čtyři miliony turistů. 320 slunečných dnů v roce, nádherné moře, příjemní obyvatelé, nízká kriminalita a výborné jídlo - kdo by odolal.

A jen tak mimochodem: Kyperskou stopu najdeme i v českých dějinách. Kyperský král Petr I. při hledání investorů pro své křižácké výpravy navštívil i českého krále Karla IV. a daroval mu třísku ze svatého dřeva. Tato událost je zaznamenána na malbě hradu Karlštejn. A určitě si vzpomenete na krále Petra I. v Noci na Karlštejně, kde jej lehce frivolně ztvárnil Waldemar Matuška.