Dříve než se spolu projdeme jednou z nejvyhledávanějších destinací na Kypru, jen pár slov ke vzniku letoviska Ayia Napa.
O turecké okupaci Kypru v srpnu 1974 jsem už psala v úvodním příspěvku. Kyperská republika se přes noc stala ostrovem bez mezinárodního letiště a bez přímořských turistických lákadel, na kterých byla státní ekonomika závislá. Největší letovisko na jihu ostrova město Famagusta bylo zcela obsazeno tureckými vojsky a stejně tak i letiště v Nikósii.
Majestátní rohovník obecný, jehož plody se nazývají karob nebo svatojánský chléb. |
Řečtí obyvatelé severní části byli přinuceni okamžitě opustit svá obydlí a zanechat vše tak, jak bylo. Je tomu tak dodnes. Letiště se nepoužívá a chátrající budovy části Famagusty populárního turistického resortu Varoša dnes zejí prázdnotou a jsou známé už jen jako Město duchů.
Kyperská vláda narychlo postavila provizorní letiště v Larnace a začala budovat nová turistická centra. Nutno říci, že do té doby byly Larnaka nebo Ayia Napa malé rybářské vesnice bez asfaltových cest. Dnes už je Larnaka největší kyperské město s novým, moderním mezinárodním letištěm a kolem jihovýchodního pobřeží vzniklo několik nových měst schopných nabídnout turistům vše potřebné k prožití pohodové dovolené.
Ayia Napa (nebo Agia Napa) leží v jihovýchodní části Kyperské republiky. V překladu název města znamená svatá rokle a je spojen s nálezem ikony Panny Marie. Celá oblast se jmenuje Kokkinochoria (červená vesnice) podle místní úrodné červené zeminy. Kromě překrásných, fotogenických pláží se světlým pískem a bezpočtu hotelů, tady turisté najdou desítky restaurací, klubů, lunapark a aquapark. Přímo v centru je malý přístav, ze kterého se dá podniknout lodní výlet do jedinečného okolí města. Na ten se společně vydáme v některém z příštích příspěvků.
Západ slunce v přístavu Ayia Napa. |
My jsme se vydaly do Ayia Napy místním autobusem. Je to tedy trochu výzva, neboť zastávky nejsou nijak značeny, jízdní řády spíš orientační a většina cestujících je na tom podobně jako vy, takže neporadí. My jsme měly namířeno za centrum města do Skulpturparku a v obavě, abychom nepřejely, vystoupily jsme o zastávku dříve. Naštěstí zbytek cesty už nebyl daleko a tak jsme po chvilce dorazily pěšky do cíle.
Sculpturpark je upravený park s výhledem na moře a sochami bájných tvorů a starověkých bohů od současných mezinárodních umělců. Tematicky se v nich promítá kyperská kultura, moře, legendy a báje. Areál je veliký, ani jsme jej celý neprošly, ale určitě stojí za vidění. Vstup je zdarma.
Autobusem jsme se vrátily do centra města a prošly jsme se po náměstí kolem kláštera Agia Napa, jehož základy byly položeny někdy kolem roku 1530. Je to jedna z nejhezčích benátských staveb na Kypru. V klášterním kostele se dodnes konají nedělní bohoslužby a za prohlídku stojí i klášterní zahrada.
V kostele Ayia Napa jsme se přichomýtly ke křtu děťátka, ale nechtěly jsme moc rušit, a tak jsme pokračovaly prohlídkou okolí, které bylo velmi půvabné.
Nutno říci, že vzhledem k historii a turistickému stavebnímu boomu v sedmdesátých letech historických památek ve městě mnoho není.
Přístavní kaple Agios Georgios. |
O víkendu se ve městě konal folklórní festival a součástí byla i výstava pěstitelských úspěchů místních farmářů. Některé plodiny jsme viděly poprvé. Třeba to byly ještě zelené pekanové ořechy nebo kořen kolokázie, který se upravuje podobně jako brambory.
Kolokázie je zcela vlevo. |
Večer se konala přehlídka tanečních folklórní souborů. Mamka už ale byla unavená a tak tu jsme bohužel neviděly. Neunikl nám ale závěrečný ohňostroj, který jsme sledovaly z hotelového balkonu.
Účinkující festivalu. Hoch se moc fotit nechtěl, ale Girl Power neodporoval dlouho. |
A jen tak mimochodem: Domů jsem dovezla typické kyperské dobroty a pár drobností na vzpomínku. Kufr se do 23 kilového limitu vešel, ale bylo to o prsa korejské dívky 😊.
Trochu kyperské mědi. |
Kosmetiku s oslím mlékem jsem si hned oblíbila. |
Olivy, koření, marmelády, med a samozřejmě karob. |
Čokolády s karobem, sušené ovoce, Loukoumi a tajemné ovocné válečky Soutzoukos plněné mandlemi. |
Jituš,to je krásné a zajímavé místo a ráda jsem si o něm početla.Měly jste s maminkou úžasnou dovolenou.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Jituško, děkuji za komentář i návštěvu.
VymazatMěj pěkný nedělní večer. Jitka
Info jako od profesionální průvodkyně))) měděné nádobí je krásné. A přivezla sis parádní zásoby. Kosmetiku s oslím mlékem mám taky moc ráda. Přeji hezký víkend. Eva
OdpovědětVymazathttp://es-ideas.blogspot.com/
Evi, chichi. Na výletě paní průvodkyně nezavřela šest hodin pusu :-) To byla aspoň studnice informací. To já jsem slabý odvar :-), ale kdysi jsem si i udělala kurz pro průvodkyně, tak když bude nejhůř...
VymazatZdravím. Jitka
Moc krásné místo. Zdokumentovala jsi to perfektně. Prostě příjemná dovolená matky a dcery.
OdpovědětVymazatHezký víkend, Jitko !
Hanka
Hani, děkuji. Ano, užily jsme si to společně moc hezky.
VymazatMěj pěkný večer. Jitka
Jituško, moc děkuji za krásné fotky a výklad. Ráda jsem se podívala a početla si. Ta zelenina... Suvenýry sis pořídila moc hezké, koření stejné značky si vozíme z Kréty :o) Rádi!
OdpovědětVymazatDěkuji za milý, vtipný příspěvek a přeji hezkou neděli, Helena
Helenko, koření je asi nadnárodní :-), ale některé - třeba skořice - jsou jen kyperské. Ona i ta kuchyně je hodně podobná řecké. Jen je ještě šmrnclá tureckou. Takže tzatziki leží vedle humusu :-)
VymazatUžij si krásný nedělní večer. Jitka
Jitko, hezké fotky. Líbil se mi jak park se sochami, tak klášter. A fotky výpěstků jsou taky zajímavé. A dárečky na památku sis dovezla moc pěkné, resp. zajímavé k ochutnávání.
OdpovědětVymazatMěj se fajn