Kypr - Lodí kolem Capo Greco

Poslední kyperský příspěvek prožijeme na lodi. Za antickými krásami jsme s mamkou putovaly na západ ostrova. Za těmi nejkrásnějšími kyperskými přírodními poklady jsme se vydaly na opačnou stranu - na východ až k severokyperské hranici. 

 

 

I tento výlet nám zajistila delegátka CK, ale v přístavu je spousta lodí, které nabízí podobné výlety a přetahují se o turisty. Náš výlet měl mladou českou průvodkyni a proto jsme si jej vybraly. Připravte se na pořádnou dávku azůra... jdeme na to.

 

Celá naše výprava se nalodila v přístavu v Ayia Napa a už po pár minutách, ještě jsme ani nebyli za hranicemi města, se krásné pláže s jemným světlým pískem změnily v útesy skrývající první mořské jeskyně.

Afroditina jeskyně je zcela vpravo. Menší loď může proplout do prostoru jeskyně.

 

Thalassines Spilies (Mořské jeskyně).

Mezi nejkrásnější Tajné mořské jeskyně patří Afroditina, ze které se náš rozpustilý kapitán snažil bohyni marně vylákat. Hned vedle jeskyní vybíhá útes asi 20 metrů do moře a tvoří skalní bránu známou jako Most milenců.

 

Most milenců.

O kousek dál se naše loď zastavila u mořských jeskyní, které se objevují na všech publikacích o Kypru. Není divu, romantické útvary svádí k nekonečnému fotografování.

Spilies sta Palatia (Palácové jeskyně).

 

 

Nejhezčí fotky jsou skrze skalní "okno", ale to je jen pro ty, kteří se vydají k Mořským jeskyním pěšky a mají štěstí, že tam není přelidněno.

Capo Greco.

Když jsme si jeskyně dostatečně vyfotili, naše plavba pokračovala kolem mysu Capo Greco, který je nejvýchodnějším územím Kyperské republiky, a tedy i celé Evropské unie. Na Capo Greco je jedna ze dvou britských vojenských základen a národní park. Kyperská středomořská macchia je nejčastěji složena z nízké borovice, divokého olivovníku, pistácie a rohovníku. 

Maják na Capo Greco.

Národní park Capo Greco.

Jméno kaple Ayioi Anargiroi je na zlomení jazyka.

 

Naše plavba pokračovala kolem letoviska Protaras, které bylo vystavěno až po turecké okupaci v roce 1974. Blížili jsme se ale k mořské hranici se severním Kyprem, kam turistické lodi nesmí. Mohli jsme si jen zdálky prohlédnout město Famagusta a opuštěné letovisko Varoša.

Protaras.

Famagusta a město duchů Vamoša.

 

Na zpáteční cestě jsme měli naplánované dvě koupací zastávky. Zatímco nám posádka připravovala oběd, my jsme se mohli koupat u Green Bay. Nejenže moře mělo neskutečnou barvu smaragdu, navíc je známé výskytem karet obrovských. Želvy jsme bohužel neviděli, ale na obědu jsme si pochutnali. 

Druhá zastávka byla v Azurové zátoce a ani ta o mořské barvě nelhala.

I na zpáteční cestě bylo co obdivovat.

 

Poslední zastávka byla u dalšího Mostu milenců. Kamenný oblouk Kamara Tou Koraka se prý objevil i v několika hollywoodských filmech. Naposled byl partnerem Nicolase Cage. 

 

 

A pak už se naše loď vracela zpět do přístavu. Vzhledem k tomu, že už si všichni všechno vyfotili, byl čas si okolí Capo Greco užít, dát si frappé a nastavit tvář slunečním paprskům.

 

Rybářské čluny v přístavu Ayia Napa.

Ještě pár slov k našemu kapitánovi. Nejenže celou plavbu bezpečně vedl naši loď, řídil několikačlennou posádku a papouška Koko, hyperaktivně bavil všechny cestující, ale navíc byl ozbrojený a své vodní pistolky neváhal bez varování použít.

 

Na přídi lodi si střihl tanec na hudbu z Řeka Zorby.

A jen tak mimochodem: Mám tady ještě pár fotek a informací, které se mně nikam nevešly. 

Pokud znáte řecké ceny, počítejte s tím, že si na Kypru připlatíte. Jak v restauracích, tak např. za potraviny jsou ceny vyšší. Ale je to různé. Například frappé na hlavní ulici v Ayia Napě stálo 2,90 Eur a u nás v hotelu 4,40 Eur. Kopeček zmrzliny (ale je to veliká porce) jsem pod 2 Eura neviděla asi nikde.

Pokud se našim dětem zdá český pravopis těžký, měly by vědět, že ten řecký má I-Y čtyři a k tomu dvě E a dvě O. Navíc se donedávna na Kypru kromě klasické řečtiny učila ještě starořečtina 😉.

Kypr díky své daňové politice patří do kategorie daňových rájů. Z těchto důvodů má Kypr třetí největší lodní flotilu v Evropě.

Ve 4. století nechala svatá Helena, římská císařovna a matka Konstantina Velikého dovézt na Kypr dvě lodi plné koček, aby bojovaly s jedovatými hady, kterými byl ostrov zamořen. Kočky byly úspěšné a dodnes se kyperské plemeno sv. Heleny chová v ženském klášteře u města Limassol.  

A nakonec jeden nevítaný návštěvník mé plážové tašky.

Τα λέμε σύντομα (Brzy Nashledanou).