La Petite Venise

Kdepak do Itálie, dnes vás vezmu do sladké Francie. Tímto krátkým výjezdem ze Švýcarska do francouzského Alsaska jsem si splnila dávný sen... vidět Colmar a jeho malebnou část s půvabným názvem "Malé Benátky".

 

 

 

Za prozkoumání by stálo celé Alsasko s nádhernou krajinou, s kopci plnými vinic i středověkých hradů, s okouzlujícími městy, v nichž se snoubí německé a francouzské tradice i architektura. 

 

 

 

 

Křivolaké uličky s barevnými hrázděnými domy, klidná náměstí a kamenné mosty přes říčky lákají k návštěvě po celý rok a především pak o adventu, kdy města zaplní kouzelná atmosféra vánočních trhů. Tak snad někdy příště se to povede.

 

 

 

 

Colmar leží v srdci Alsaska na severovýchodě Francie. Není sice tak velký a známý jako hlavní město oblasti Štrasburk, ale rozhodně stojí za návštěvu. 

 

 

 

 

Za svůj středověký rozkvět vděčí město řece Lauch, která Colmarem protéká. Po řece připlouvaly do města lodě se zbožím z okolních farem a na trzích se dařilo obchodu i s rybami a alsaským vínem. 

 

 

 

 

Město prosperovalo a kolem řeky rostly měšťanské domy jako houby po dešti. Právě této čtvrti s pomalou řekou, kamennými mosty, barevnými domy a vodopády muškátů se říká La Petite Venise - Malé Benátky.   

 

  

 

 

My jsme vyrazili brzy a po příjezdu do města se nám bez problému podařilo zaparkovat v těsné blízkosti La Petite Venise. Ke kryté tržnici Marché Couvert z roku 1865 s terasou nad řekou to bylo jen pár kroků. 

 

 

 

 

Zvědavě jsme nakoukli dovnitř a žasli nad nabídkou regionálních alsaských produktů.  

 

To nejzajímavější ze čtvrti La Petite Venise se nachází mezi mosty Rue des Tanneurs (u tržnice) a mostem Point Saint-Pierre v jižní části centra Colmaru. 

 

  

 

 

Mezi těmito mosty je to kolem řeky asi jen půl kilometru a klidně si to dejte, jako my, dvakrát. Zpáteční cesta byla v plánu jiná, ale abychom si vše důkladně prohlédli a líp si to tady zažili, vrátili jsme se stejnou cestou.

Už mě odsud odveďte, nebo tu budu fotit další dvě hodiny...

Nevelká, ale rozhodně krásná čtvrť s úzkými dlážděnými uličkami, domy s detaily tradiční alsaské architektury, romantickými kavárnami u řeky. Tady lelkuje každý rád a bude na to dlouho vzpomínat.

 

Hrázděné domy vymalované pestrými barvami zdobí tepané vývěsní štíty i nevšední detaily.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nenašli jsme most bez zamilovaných zámků...

 

 

 

 

A všude spousta květin...

 

Po prohlídce Malých Benátek a kávě na terase nad řekou, jsme pokračovali do širšího historického centra města. 

 

  

Kavárna měla zajímavý interiér, ale terase nad Lauchem se nedalo odolat.

 

  

No co co, kraj Champagne je hned za rohem...

 

Vedly nás šipky se symbolem Sochy Svobody v dlažbě. V Colmaru se narodil autor newyorské první dámy Frédéric Auguste Bartholdi a kromě ukazatelů turistické trasy je na okraji města k vidění i menší kopie jeho nejznámějšího díla. 

 

Proplétali jsme se úzkými uličkami historického centra, které byly kolem poledne už slušně zaplněné turisty. 

První plánovaný cíl byl Maison Pfister, zdobený vysoký dům s dřevěnou galerií a osmibokou věžičkou je symbolem starého Colmaru. Pojmenovaný je podle rodiny, která jej v 19. století zrekonstruovala.

V nedaleké ulici Rue des Marchands jsme si prohlédli další významné starobylé měšťanské domy - Maison Adolph, Maison Schongauer, strážní dům Salle du Corps de Garde a rodný dům sochaře Bartholdiho.

 

 

 

 

Ten má moc pěkný, tichý dvorní trakt a hned jsme si tam vyhlédli okénko s balkonkem, kde bychom nějaký ten týden vydrželi 😊.

Průchodem strážního domu jsme se dostali na Katedrální náměstí s významnou alsaskou stavbou - gotickou katedrálou svatého Martina ze 13. století. 

 

Na přilehlém náměstí jsme si prohlédli Dominikánský kostel, navštívili jsme místní informační centrum a dorazili k našemu nejvzdálenějšímu cíli ulici Rue des Tetes. 

Zajímal nás dům č. 19 - La Maison des Tetes, jehož renesanční fasáda je vyzdobena 106 různě se šklebícími obličeji.

Na zpáteční cestě jsme si koupili zmrzlinu, ale nebylo úplně jednoduché si vybrat. Za tak obrovskou nabídku by se nemusela stydět nejedna italská gelaterie.

Čápy vidíme všude a na všem.

Koukneme se po obchodech?

Poslední zastavení na celním náměstí Place de l´Ancienne Doune bylo rychlé. Prohlédli jsme si starou celnici Ancienne Douane - Koiffhus i fontánu Schwendi a z přeplněného místa se vrátili k výchozímu bodu naší trasy - k tržnici Marché Couvert.

 

 

 

Může se hodit:

Dálnice v trase Bazilej - Colmar je bez poplatku. Není potřeba dálniční známka a ani na mýtnici jsme nenarazili.

Doporučuji parkovat v parkovacím domě Parking de la Montagne Verte na Rue de l´Est 48, v sousedství kryté tržnice a čtvrti La Petite Venise. Za 4 hodiny jsme zaplatili neuvěřitelných 6,80 Eur. 

K parkovacímu domu vede pěkná cesta kolem řeky Lauch.

Krytá tržnice Marché Couvert na Rue des Écoles 13, má v pondělí zavřeno. V úterý a středu je otevřeno 8-18 hod., ve čtvrtek 7-18 hod., v pátek 8-19 hod., v sobotu 8-17 hod. a v neděli 10-14 hod. Lze tady zdarma využít WC. 

 

 

 

Po řece Lauch se můžete projet v tradičním člunu a zažít Colmar z trochu jiné perspektivy. 25 minutová okružní plavba stojí 8 Eur, děti platí polovinu. Nástup je u mostu Point Saint-Pierre nebo na konci Rue de la Poissonnerie u kohouta. Buď si vystojíte frontu nebo si koupíte lístek v předprodeji tady. 

A jen tak mimochodem: O Francouzích je známo, že neradi s turisty komunikují v jiném, než svém rodném jazyce. Naše zkušenost je taková, že když pozdravíte "Bonžůr", případně ještě utrousíte Merci nebo Excusez-moi jsou dál ochotni komunikovat i anglicky nebo německy. Teda né úplně s nadšením, ale domluvit se dá.