Můj první Grekson

O Greksony (z hantecu přeloženo: Řeky) v Brně nikdy nebyla nouze. Po druhé světové válce právě tady našli své útočiště řečtí uprchlíci, utíkající ze své krásné země před občanskou válkou. Svého času málokterá brněnská třída neměla v lavici Řeka - zdravím mého spolužáka Pavla xxxxsidise. 

V Brně bylo a dodnes je několik výborných řeckých restaurací, které provozují potomci řeckých imigrantů. V jedné takové brněnské taverně jsme s manželem na počátku našeho vztahu ochutnali řecký chléb a byla to láska na první kousnutí. Dodnes na něj vzpomínáme. Naše řecké dovolené se nesly v duchu ochutnávek místního chleba... a oliv, tzatziků, fety a mohla bych pokračovat ještě dlouho. Nám tady prostě chutná. 

V únoru jsme ochutnali chléb z první řecké pekárny Mama Stella a vzpomínky se vrátily. Pak už to byl jen krok k upečení svého prvního řeckého chleba. Jak už to tak bývá, co vesnice, to jiný recept, ale mne zaujal jeden netypický místní pekař a jeho chléb jsem upekla. Inspirativní video najdete tady. Nejspíš jsem doma vytvořila novou návykovou linku a věřte, že po vytažení chleba z trouby mně bylo tak moc líto, že mě nevidí mí pekařští prarodiče. Děda i babička by měli radost.

Řecký venkovský chléb - Choriatiko Psomi Ελληνικό χωριάτικο ψωμί

400 g vody
1 PL olivového oleje     

500 g hladké mouky

5 g soli

9 g suchého droždí

Můžete postupovat podle návodu na videu, není to nic složitého. Já jsem všechny ingredience vložila do domácí pekárny a po návratu z nákupu jsem měla hotové těsto. To jsem přenesla na dost pomoučený vál. Těsto je řídké, ale chce to vydržet s nervy a jen zapracovat mouku z podsypání, další už nepřidávat. Cukrářskou kartou jsem okraje těsta odlepovala a vkládala je do středu. Vytvořila jsem bochánek, který jsem přikryla velkou mísou a nechala půl hodiny kynout.

Pak jsem těsto přeložila napůl a ještě napůl a stejným způsobem za pomoci karty jsem vyrobila nový bochánek. Ten jsem přenesla na pečící papír a pod miskou nechala znovu půl hodinu kynout. Současně jsem zapnula troubu na horní a dolní ohřev na 200°C a vložila tam na půl hodiny nahřát litinový pekáč i s poklicí. Může se použít i ohnivzdorná mísa nebo cokoliv jiného, co má poklici a může přijít do trouby.

Vykynutý bochánek jsem přes sítko posypala moukou a rukama pohladila tak, aby byla mouka po celé ploše. Kuchyňským provázkem jsem naznačila kříž a šlo se řezat. Mně se vzor dělá nejlépe obyčejnou žiletkou, ale můžete zkusit i ostrý nůž. Řezy ve tvaru stromečku jsem vedla pod sebou, asi centimetr od středu. Hotové řezbářské dílo jsem přesunula i s papírem do právě vytaženého horkého hrnce. Poupravila jsem bochník i papír, přikryla poklicí a pekla na 200°C 40 minut.

Po vytažení jsem hrnec odkryla, udělali jsme s manželem óóó, bochník i s papírem jsem přenesla na plech a takto pekla při stejné teplotě ještě dalších 20 minut. Po upečení jsem mašlovačkou "odmetla" přebytečnou mouku a nechala na mřížce vychladnout.

Óóó.

Chvíle napětí.

Povedl se, neprasknul.

A jen tak mimochodem: Ke křupavému a měkoučkému chlebu jsme měli k večeři naši oblíbenou zeleninu se schovanými volskými oky. Recept najdete  tady.