Ve skanzenu

Skanzen v Zaanse Schans patří spolu s Amsterdamem k místům, kam míří nejvíce turistů. Leží na předměstí města Zaandam, 20 km severozápadně od Amsterdamu. My jsme se sem vypravili za zapomenutým Holandskem, kdy byla krajina poseta větrnými mlýny, na poldrech se pásly strakaté krávy a vše se dělalo ručně, řemeslně a poctivě. 

 

 

 

  

Začátkem 60. let sem byly svezeny stavby, které už přestaly sloužit svému účelu, ale bylo škoda je zlikvidovat. Tady znovu ožily větrné mlýny i celé dřevěné vesnice s dílnami řemeslníků, první koloniálem, výrobnou sýru nebo kakaa. 

 

  

  

 

Návštěvníci procházkou mezi zelenými dřevěnými domy poznávají staré Holandsko, jeho tradice, zvyky a produkty. 

 

První samozřejmě zaujmou větrné mlýny, které sem byly svezeny z celého Holandska. Je jich tu celkem šest a za příznivého počasí si je lze prohlédnout v chodu. Do většiny je také možné nakouknout a zjistit, zda lisoval olej z arašídů, lněných semínek nebo řepky. Jestli se v mlýně vyráběla hořčice nebo malířské barvy. Zdali sloužil k řezání dřeva či čerpání vody. Každý mlýn má své jméno, svůj účel a svůj příběh. 

 

Nejstarší mlýn se jmenuje de Kat - Kočka. Pochází ze 17. století a jako jediný stojí na svém původním místě. Místní mlynář v tradičním oděvu a s fajfkou rád vysvětlí výrobu barev, které se tu stále vyrábí.

Nejblíže ke vchodu do skanzenu je De Huismann - Pán domu. Mlýn z 18. století sem byl přivezen z blízkého města Zaandam a je provoněn kořením, které se tu drtí.

 

 

 

Kousek nad ním stojí De Gekroonde Poelenburg - Korunovaný. Poelenburg byl původní majitel. Mlýn slouží jako pila a tento typ mlýnu bylo možné podle směru větru otáčet na válcích a zvyšovat tak jeho efektivitu. V okolí jich stávalo přes dvě stě.

 

 

K řezání dřeva sloužil i mlýn Het Jonge Schaap - Mladá ovce. Mlýn s nastavitelnými lopatkami proti větru sloužil do roku 1942. Zrekonstruovaný byl metodami ze 17. století.

Mlýny De Bonte Hen - Pestrobarevný a De Zoeker - Hledáček po mnoha osudových změnách opět slouží k lisování oleje. 

 

A tady je máme pěkně pohromadě. Zleva je Pestrobarevný, Mladá ovce, Hledáček, Kočka, Korunovaný a Pán domu.

Krátce po vstupu do skanzenu ještě nejde minout dva menší mlýny, které sloužily k odvodňování a drcení písku.

 

 

 

Druhou část skanzenu tvoří typické zelené domky z 18. a 19. století. Některé jsou stále trvale obydleny, v některých jsou dílny s ukázkou výroby dřeváků, zdobení delftské fajáns či broušení diamantů. 

 

    

Dílna tkalce.

   

 

 

Doporučuji navštívit výrobnu sýrů nebo čokoládovnu s pravým holandským kakaem. Rádi a se zájmem jsme si prohlédli i první krámek Alberta Heijna z 19. století, jehož jméno dnes nese velký obchodní řetězec s potravinami známý i u nás.  

 

Ukázka výroby dřeváků.

Výroba sýrů.

S prodejnou a obsluhou v tradičních oděvech.

Choco factory.

Plechovky s holandským kakaem ve skanzenových domečcích.

A jde se do Alberta.

Všechny stavby jsou ze dřeva, které je lehčí než kámen a vodou nasáklá půda je líp unese. Navíc bylo dřevo levnější a dobře dostupné.

 

 

Na závěr pár praktických informací. Vstupné je do skanzenu zdarma, platí se pouze prohlídka interiéru jednotlivých mlýnů (4 Eur) a parkování (15 Eur). Dále je zpoplatněna návštěva Muzea skanzenu, hned u parkoviště, kde se nachází i WC pro návštěvníky. Dílny s ukázkami výroby jsou zdarma a některé produkty se dají zakoupit. Nám prohlídka trvala asi 4 hodiny, ale dá se tady prožít i celý den. Jen je klidnější pracovní den s příjezdem hned zrána, to tu není ještě tak plno. 

 

Miffy tady nemůže chybět. Dnes zvolila tradiční outfit.

 

A jen tak mimochodem: Větrný mlýn se objevil už v 7. století v Číně a Peru. Do Holandska se dostal až ve 12. století a díky rovinaté krajině ve spojení s častým větrným počasím se nejvíc rozšířil právě tady. Už o sto let později se jich tu objevilo na desetitisíce a staly se tak symbolem nizozemské krajiny. Všechny mlýny musely vyhovět zákonu ze 17. století a mít své jméno. Dodnes se zachovaly názvy jako Čvachtal, Shnilý provázek či Šedá husa. 

 

 

Mlýnské lopatky, viditelné už zdálky, uměly podávat zprávy do okolí. Poloha X ohlašovala narození potomka, poloha + znamenala šest dnů smutku a pokud se na lopatkách objevily barevné pentle, bylo jasné, že se ve mlýně bude konat svatba. 

 

 

Dnes jich najdete v zemi necelou tisícovku, z toho asi dvě stě stále slouží svému účelu. Často jsou rekonstruovány a užívány jako rekreační objekty.