Marsmeloun na Monte Bú

Na Monte Bú čili známé brněnské Kraví hoře je toho k vidění hodně. Pěkný park, vyhledávané koupaliště, církevní základka, několik vysokoškolských kolejí, vysoká bílá stavba moderního kostela sv. Augustina postavená v meziválečných letech 20. století. Cesta Brňáků a okolňáků sem ale vede převážně za jiným cílem - za brněnským planetáriem a hvězdárnou. Zvlášť v těchto dnech, kdy jsou tady k vidění nádherné nafukovací modely Marsu - Marsmeloun, Měsíce - Lunalón a Země - Terralón.  

 

Do čtvrtka 12. srpna se můžete projít nejbližším vesmírným okolím a prohlédnout si dokonalé desetimetrové modely planety Země s Měsícem a nejbližší výletové destinace budoucnosti Marsu.

Vzhledem k výjimečnosti celé akce je o ni i výjimečný zájem. My jsme byli v pondělí a měla jsem dojem, že je tady celé Brno a půl Jihomoravského kraje. Zaparkovat byl nadlidský výkon a tak určitě doporučuji jet šalinou čtyřkou na konečnou až na Kraví horu. 

 

Tato parádní podívaná je k vidění vždy od 14 do 24 hodin a samozřejmě po setmění se zážitek umocní, neboť vynikne osvětlení planet. Za špatného počasí - silný vítr, bouřka, kroupy, trakaře - se akce nekoná, takže je lepší si výlet předem ověřit na sociálních sítích.

 

Meziplanetární akce je zdarma a navíc je připraven doprovodný program. Ve 20 hodin je u Terralóny připraveno krátké povídání o modelech i planetách. U hvězdárny je instalována výstava Člověk ve vesmíru a každý večer je také zdarma promítán v místním letním kině sci-fi film. Nakouknout můžete i do planetária a prohlédnout si pěknou instalaci mlhovin, či použít občerstvení a toalety.

 

Při trošce štěstí potkáte i astronauta.

Letňák.

Něco o modelech ze stránek planetária:

Lunalón – Náš nejbližší vesmírný soused

Podklady pro tento model vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými. Potisk je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

 

Marsmeloun – Oranžová planeta na dosah

V tomto měřítku by 21 kilometrů vysoký Olympus Mons – nejvyšší místo na povrchu Marsu – vypadal jako třícentimetrový hrbolek, naopak nejhlubší místo v kaňonu Vales Marineris by sahalo asi 1,5 centimetru hluboko. Planeta Mars má dva měsíce. Phobos by se proměnil v hrudku o velikosti asi 3 a půl centimetru, která planetu oblétne jednou za necelých osm hodin ve vzdálenosti asi pěti metrů. Poloviční Deimos by se pohyboval třikrát dál. Pokud byste si chtěli představit, jaký výhled budou mít kosmonauti z budoucí orbitální stanice, přibližte se k modelu na vzdálenost asi půl metru.

 

Terralóna – Země očima kosmonautů

Zatímco skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů. V nezmenšené realitě se Mezinárodní kosmická stanice pohybuje ve výšce 400 km rychlostí 28 tisíc kilometrů v hodině. U Terralóny bychom tuto základnu našli ve výšce 30 centimetrů. Náš Měsíc by měl průměr necelé 4 metry a pohyboval by se asi tři sta metrů daleko. O tom, jak je vlastně vesmír pustý, svědčí fakt, že Slunce by sice mělo podobu koule o průměru 1 kilometr, ale bylo by 120 kilometrů daleko, tedy zhruba u Ostravy.

 

Právě včera Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN přinesl znepokojivé informace o rychlých klimatických změnách na naší planetě. Lidská činnost jednoznačně způsobila oteplování planety, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Z vystavených modelů je patrné, že žijeme na nejkrásnější planetě široko - daleko. Měli bychom si toho vážit, přestat jen o nutnosti změn mluvit a začít konat.

 

 A jen tak mimochodem: Mám tu soutěž pro mimobrněnské čtenáře. Kam se dostanete, když pojedete šmirglem na prigl už ví i děti v Nuslích, ale bude někdo vědět co se děje, když se "vaří plechové hašiš" ?

Dnes tuto otázku dával na Rádiu Krokodýl specialista na brněnské hantec Honza Džanek Hlaváček a i po dvaceti brněnských letech jsem nevěděla 😀.