Terapie zahradou

 

Práce na zahradě je prospěšná fyzicky. Všechno to rytí, okopávání, hrabání, sečení sice dá tělu zabrat, ale po prosezeném dni u počítače, kdy se nedostanu ke cvičení, vítám každou formu pohybu. Zvlášť na čerstvém vzduchu.

S blížícím se jarem začínám opět přemýšlet o zahradě. Bude nám i letos takto vyhovovat, budeme chtít něco předělat, opravit, dokoupit? Co letos zasadím, co už zkoušet nebudu, na co se těším? Zahrada je pro nás velmi důležitá. Děti na ní prožily celé své dětství. Manžel rád zvelebuje nezelené součásti zahrady a já? Pro mne je to prostor pro kreativitu a obrovský relax.

Práce na zahradě je prospěšná i duševně. Zahradničení mně přináší smysl života, posiluje sebedůvěru, poskytuje prostor k odpočinku a dává zapomenout stresujícím okamžikům dne. 

Zahrada je také účinná léčitelka, která dokáže udělat hodně pro nemocnou mysl. Je důležité radovat se z úspěchů a netrápit se pěstitelskými neúspěchy. Každý rok se něco nepovede, ale každý rok se naopak povede zase něco jiného. "Tolik višní, tak krásná jablíčka, tak zdravá a voňavá rajčata a ty rudbekie tolik ještě nikdy nekvetly." Tyto drobné každodenní radosti si chceme uvědomovat. Vybalancují nás k plnohodnotnému životu.

Dříve, když byly děti menší, byla naše zahrada velké hřiště. Nejenže se po trávníku proháněly na svých dopravních prostředcích, ale zábavu a pohyb jim přinášela skluzavka, pískoviště, trampolína, bazén a spoustu dalšího. Teď už jsou starší a tak nějak postupem času na zahradu chodily míň a míň. Když jsme začali zahradu předělávat z dětské na dospěláckou, chtěli jsme pro každého nějaký svůj kout, ale i společné prostory.

Vznikl tak čtenářský kout pro dceru, hamaka pro syna a my s manželem sedáváme nejraději na lavičce pod višní. Pro společné obědy a večeře nám slouží terasa a pergola. Letos bychom rádi upravili, vlastně v podstatě znovu postavili prostor s grilem, kterému jsme ještě ani nedali jméno. Ale už se na grilování v novém moc těšíme. 

Zima je vhodné období pro plánování, pro ujasnění si, co od zahrady čekáme a kolik svého času jí chceme odevzdat. Jsme ve fázi, kdy si třídíme myšlenky a těšíme se až to celé zase začne.

A jen tak mimochodem: Tu mám dva knižní tipy pro zapálené zahrádkáře.

Knihu Květiny a dřeviny pro radost mně přinesl Ježíšek. Hledám si v ní známé i méně známe trvalky, cibuloviny, keře a stromy, které se mně líbí a zvažuji jejich pěstování.

Druhá kniha je z edice České televize a pořadu Polopatě. Moderátor Filip Čapka a především Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby krok po kroku provází zeleninovou zahrádkou. Vloni mě pěstování zeleniny, ovoce i brambor bavilo. Samozřejmě, že výsledky nebyly takové, abych s nimi bodovala na Floře Olomouc, ale ráda si knihu přečtu a zjistím, co dělám špatně nebo co zlepšit.

Valentýnské menu

Valentýnský oběd u nás proběhl už v neděli. Od pondělí začíná dceři nový semestr, syn má basket a tak jsem je ke svátečnímu stolu pozvala o den dřív, kdy jsme si to mohli společně užít. S manželem jsme si dali společně sýr k večeři, tento typ dětí nevyhledávají a tak jsme si udělali i chvilku pro sebe. 

Jako hlavní jídlo jsem připravila pstruha s tagliatelle a omáčkou z uzeného lososa. Ke kávě jsem podávala teplé čokoládové suflé a celé valentýnské menu jsem zakončila rozpečeným sýrem s pečeným česnekem a bylinkami. Pokud hledáte inspiraci, čím potěšit partnera nebo rodinu, mohu vše doporučit.

Pstruh nebo losos podávaný s omáčkou z uzeného lososa

dva filety z pstruha nebo lososa
1 balení těstovin - já jsem měla tagliatelle 

trocha másla a olivového oleje

2 jarní cibulky - bílá část

50 g uzeného lososa

250 ml rajčatové passaty - hustá rajčatová šťáva

100 ml smetany, stačí 12%

trochu strouhaného parmezánu

Dám vařit těstoviny.

V hlubší velké pánvi zahřeji olivový olej a zesklovatím cibulku na kolečka. Přidám na kostky pokrájeného lososa a opeču. Pak přidám passatu, smetanu, lehce osolím, opepřím a povařím asi 5 minut. Odstavím z plotny, vmíchám parmezán a případně dosolím. Do hotové omáčky nasypu uvařené těstoviny a promíchám tak, aby omáčka obalila nudle.

Rybí filety jsem pouze nakrájela na porce, osolila a opekla na másle s trochou olivového oleje. Prvně kůží dolů a pak krátce i z druhé strany.

Hotové jídlo jsem posypala pokrájenou zelenou částí jarní cibulky a může se přidat i parmezán nebo bazalka.

Ryba byla čerstvá, ale může být i mražená.

Jednoduché čokoládové suflé

100 g hořké čokolády 70% 

90 g másla a trochu na vymazání

120 g krupicového cukru

3 vejce

40 g hladké mouky

kakao holandského typu

6 porcelánových misek nebo hrníčků

Předehřeji troubu na 200˚C.

Ve vodní lázni rozpustím čokoládu a máslo. 

V míse prošlehám vejce s cukrem do pěny. Přidám čokoládu, mouku a opět prošlehám. Porcelánové misky nebo hrníčky vymažu máslem a vysypu kakaem. Rozdělím do nich čokoládovou směs. Pro lepší manipulaci si je dám na plech a peču 10 až 14 minut podle toho jak moc chci mít čokoládu uvnitř suflé tekutou. Po vytažení z trouby hned podávám. Buď rovnou v misce - hrníčku nebo objedu uvnitř nožem a vyndám z formy na talířek. Pocukruji, přidám ovoce a šlehačku nebo zakysanou smetanu.

Použila jsem tuto čokošku z Lidlu za dvacku.

Rozpečený sýr s česnekem a bylinkami

sýr s bílou plísní (Hermelín, Camembert, ...)

několik stroužků česneku - dle chuti

provensálské bylinky nebo jiné oblíbené

100 ml bílého suchého vína

zapékací nádoba

Sýr dám do zapékací misky. Do povrchu zapíchám oloupané stroužky česneku, posypu bylinkami a přeliji vínem. Zapékám v troubě s grilem na 200˚C. 

Podávám s dobrým pečivem nebo pečenými bramborami. Česnek zesládne a sýr je tekutější - dá se mazat na pečivo nebo v něm pečivo namáčet.

Místo čokolády dostal manžel valentýnský sýr 😊.

A jen tak mimochodem: K svátku zamilovaných pár veršů od mého oblíbeného Václava Hraběte.

Ukolébavka ze Sbírky Blues pro bláznivou holku

...

A já nezdárný synovec

zrozený za války vychovaný v míru

před očima kruhy jak smuteční pásky

nemohu spát

v této černé noci

Počítám na prstech

metály života a šrámy z naší lásky

A ty spíš

a možná se ti zdá něco tak krásného

že na to nebudu do smrti mít

Dobrou noc

Jsi krásná i když spíš

dobrou noc

Je slyšet jak přichází den

Pomalu jako by se vracel z flámu

Bloudí

ulicemi hospod a chrámů

Teď zpívá

Zastavil se na rohu

Spi

Já nemohu...

Kefírový cop

Z předešlého pečení mně zbyla polovina kelímku kefírového mléka a protože by u nás nenašla jiné uplatnění, zalovila jsem v receptech a našla ještě jeden recept, který tuto ingredienci také obsahuje. Byla to buchta se sušeným ovocem, ale já jsem se za pracovně náročný leden odměnila novou formou z Tescomy a tak jsem ji samozřejmě chtěla vyzkoušet. 

S formami Delícia jsem spokojená, mám už formu na velikonočního beránka a líbí se mně i formy na bábovky. Nejenže se upečená dobrota bezproblémově vyklopí, ale ještě vypadají tak pěkně, že si jimi určitě vyzdobím kuchyni.

Kefírový cop nebo buchta na plech

3 bílky
3 žloutky

135 g krupicového cukru (já jsem dala napůl cukr a Xylitol)

5 PL oleje - na pečení používám slunečnicový

250 ml kefíru (u nás jej prodávají pod názvem Kefírové mléko)

330 g polohrubé mouky

půl sáčku kypřícího prášku do pečiva

1 ČL sody

Lze přidat kousky sušeného nebo kandovaného ovoce či oříšky.

Prvně si ušlehám bílky se špetkou soli na pevný sníh.

V druhé míse prošlehám žloutky, cukr a olej. Jakmile směs změní barvu na světle žlutou a zvětší objem, přidám ostatní ingredience a prošlehám. Jako poslední lehce vmíchám už jen stěrkou sníh z bílků. Kdo chce, teď přidá oříšky nebo ovoce.

Formu jsem vystříkala olejem na pečení, nevysypávala jsem. Těsto naliji do formy, rozetřu do hladka a peču na 170˚C. V polovině pečení jsem vršek přikryla alobalem a špejlí jsem vyzkoušela, zda je cop dobře propečený. Pekla jsem necelou hodinu. 

Může se polít čokoládou nebo jinou polevou, já jsem chtěla nechat vyniknout vzor copu a tak jsem jen pocukrovala.

A jen tak mimochodem: Po dlouhé době jsme si s manželem vyšli do kina. Napřed se nehrálo a pak nás nějak nic nenalákalo. Tentokrát jsme neodolali Mimořádné zkušenosti a nelitovali jsme. Máme rádi Vlastníky a tento film je také dílo režiséra Jiřího Havelky. Stejně jako u Vlastníků ukazuje na poměrně běžné události charaktery lidí dovedených až do bizardních situací. Humor má film poněkud mrazivý a děj překvapivý. Pár známých i většina neokoukaných herců přesvědčivě žije svůj filmový osud, takže nelze nedoporučit.

Mimořádná událost - zdroj Internet.

   

 

Sušenkobraní potřetí

Jak říká Sheldon z Teorie velkého třesku... Oreo je jediná sušenka, která umí vyřešit všechny splíny a životní patálie. Já tedy nevím, jestli to ta naše sušenka taky dokáže, ale jedno je jisté... ani jsme je nestihli omlékovat a byly pryč.

Skoro Oreo

Na těsto:

300 g hladké mouky

180 g másla nebo Hery

100 g moučkového cukru

4 PL kakaa

2 ČL prášku do pečiva

1 vejce

Na náplň:

250 g vaničkového tvarohu

70 g sušeného mléka (to nutně být nemusí, ale dá krému právě tu oreo chuť)

1 ČL vanilkového extraktu

moučkový cukr podle chuti

Všechny suroviny na těsto zpracuji na vále v hladké těsto, zabalím do fólie a dám do druhého dne do ledničky. 

Na krém prošlehám také všechny ingredience a i ty dám ztuhnout do ledničky. Krém není třeba dělat den předem, stačí tak 2 - 3 hodiny.

Druhý den z těsta vyválím plát a vykrajuji kolečka. Kolečkem na bramborový salát vytlačím do sušenky "spešl" vzorek a dám na plech s pečícím papírem. 

Peču na 170˚C. Vychladlé sušenky spojuji krémem, kterým nešetřím. Hotovo.

A jen tak mimochodem: Dnešní moudro bude delší, ale čím jsem starší, tím víc mu rozumím.

Odpouštím často, ale ne všem...
Zapomínám rychle, ale ne všechno...
Koho mám ráda, ten o tom ví...
S kým nechci mít nic společného, ten to vycítí...
Pro pravé přátele projdu i peklem a nepřátelům, tam cestu ráda ukážu...

Sleva, Sale, Sconto

Hned na začátku musím říct, že jsem letos ve slevách nějak moc nelovila a ani neulovila. Nabídka je sice velká, ale kvalita jak materiálu, tak zpracování jde sezónu od sezóny dolů. Na rozdíl od cen, ty letí nahoru téměř raketově. Nějak nemám motivaci zaplatit téměř dva tisíce za halenku bez nápadu, pytlovitého střihu a ze 100% polyesteru. V obchodech s módou jsem vlastně od Vánoc nebyla a ani mě tam teď nic nenutí chodit. 

Na ABOUT YOU jsem měla vyhlídnuté šaty, ale koncem roku byly stále dost drahé. Nevím, jak tady funguje systém slev, protože cena tady lítá nahoru, dolů a zase nahoru. Takže, když v lednu spadla asi na polovinu, objednala jsem. 

Šaty "SUSA" od Weekend Max Mara.

I tak levné nebyly, ale místo třech triček a dvou svetrů, které nepotřebuji a za které bych ve slevách utratila možná ještě víc, jsem si koupila jedny šaty z úžasného materiálu, nadčasového střihu a dokonalého zpracování. Zaujal mne i neobvyklý vzor a bordó barvu prostě miluji. 

Mám ráda zavinovací střih šatů i halenek nebo svetrů podle Diany von Furstenberg. Potíž je v tom, že některé výstřihy se otvírají a nežádoucně odhalují to, co by neměly. U těchto šatů jsem velmi spokojená. Výstřih sedí dokonale a není potřeba nic sešívat.

Šaty jsou z nemačkavého úpletu, což zvlášť v práci hodně ocením. Materiál je pevný, který neprozrazuje nedokonalosti postavy a ani nerýsuje tvar spodního prádla. V bočním švu má sukně kapsy, což se na kapesníček může hodit. 

Druhým a posledním fashion úlovkem byly kožené sandály Picolinos. Už jsem tu dřív o této španělské firmě psala a na jejich boty nedám dopustit. Kvalitní kožené materiály, nadčasové střihy, precizní zpracování a hlavně to pohodlí při nošení mě nutí se k této značce opětovně vracet. 

Kupovala jsem je na eobuv.cz a opět jsem využila slevové akce v lednu. Boty tady kupuji celkem často. Není to úplně snadné kupovat boty po netu a když se netrefím do velikosti nebo mně z nějakého důvodu nesedí, lze je bezplatně vrátit.

Slevových akcí jako jsou Dny Marianne, Black Friday nebo sezónní výprodeje využívám. Předem se připravím, nákup si promyslím a nenakupuji impulzivně. Nejdřív se podívám, co mně dochází, čemu se blíží konec životnosti nebo po čem toužím, ale nechce se mně za to dávat tolik peněz. Potřebuji další černé tričko? Není tento šedý svetr podobný tomu z loňska? Barva je zajímavá, ale bude mně slušet?  

Pravidelně každoročně kupuji kosmetiku, kterou mám vyzkoušenou a bez které si svůj den dovedu představit jen těžko. Kosmetika je na netu všeobecně levnější než v kamenných prodejnách a když je ještě nějaká slevová akce, není nad čím přemýšlet.

Řasenka Lancome a tužka na oči Clinique mně vydrží bez problému rok, make-up Clinique i déle. Tady se investice vyplatí. Jsem s nimi spokojená a když dochází, kupuji opakovaně. Letos například na stránkách parfumerie Douglas.

A jen tak mimochodem: Letos jsem si udělala slevovou radost i pár doplňky do domu. Vše jsem koupila v povánočním výprodeji v květinářství u nás ve městě.

Koník mně padl do oka první. 

Svícny z krakelovaného skla zdobí jídelní stůl.

Džbán - váza se mně hodí ke keramice, kterou už mám v jídelně.

A nakonec mě potěšila taková maličkost, jako jsou korkové "podtácky" pod svíčky nebo pod hrnky.

Koláč z neloupaných mandarinek

Pomeranče, citrony, mandarinky... zkrátka citrusy k zimě patří. Je jejich sezóna a jsou nejlepší. U nás se pro pečení moc nepoužívají a je to škoda. 

Už nějaký čas mám uložený recept na mandarinkový koláč z celých mandarinek. Nějak jsem na něj neměla odvahu, ale obavy byly zbytečné. Koláč se povedl náramně a výsledek byl šťavnatý, citrusový, neobvyklý. Brzy jej nejspíš zopakuji kolegyním do práce.

Šťavnatý koláč z neloupaných mandarinek

600 g celých neloupaných mandarinek bez pecek - je to asi 9 kusů malých nebo 5 velkých plodů

1 ČL sody bikarbona
125 g hnědého třtinového cukru

6 vajec

200 g mandlové mouky nebo mletých mandlí

2 ČL kypřícího prášku do pečiva

Na zdobení:

100 g hořké čokolády

2 PL zakysané smetany

posekané ořechy

Mandarinky i s kůrou dám do hrnce s vodou, přidám sodu a 5 minut povařím. Potom vodu sliji, mandarinky opláchnu, dám do čisté vody a vařím dalších 40 minut. Pak je nechám vychladnout, rozpůlím abych odstranila případné pecky a i s kůrou rozmixuji.

V míse prošlehám celá vejce s cukrem, přidám mandlovou mouku, kypřící prášek a rozmixované mandarinky. Promíchám a těsto naliji do dortové formy, ve které jsem na dno přiskřípla pečící papír a boky lehce vymazala olejem. Peču na 180˚C asi 45 minut.

Koláč už se může nechat tak, ale já jsem jej ještě prokrojila. Původně jsem měla v úmyslu promazání citrusovou marmeládou, ale ve dveřích ledničky jsem uviděla otevřený curd z klementinek (Marks&Spencer) a tak padla volba na něj. Mandarinkovou chuť příjemně zvýraznil. Na potření jsem rozpustila čokoládu a k ní přidala dvě lžíce zakysané smetany. Posypala jsem sekanými ořechy, rozdrobenými lyofilizovanými malinami a směsí sušených květin od Sonnentoru.

A jen tak mimochodem: V březnu 2020 jsem měla citronové období a ráda se vrátím k citronovému koláči i chlebíčku s lemon curd. Jen sehnat ty výborné italské citrony, letos jsem je u nás ještě neviděla. Pečete taky něco s citrusy?