Březnové dny

Letošní jaro jsme si mnozí představovali jinak. Těšili jsme se na odchod covidu, na život bez roušek a pandemických omezení, na to, že se nám vrátí naše dřívější všední dny bez statistik o počtu nakažených. Nepočítali jsme s válkou na Ukrajině a vším tím stresem a utrpením, které ji doprovází. A ani covid se nás nechce pustit tak, jak bychom si představovali. V březnu naštěstí aspoň končí roční závěrkové práce a budeme mít v práci mírně volněji. Zase bude čas na příjemnější činnosti, které musely počkat. Těším se na výlety, zahradu a doufám, že i na cvičení. A jaký byl ten můj letošní březen?

 

Od manžela jsem dostala k MDŽ růžičku.

 

Vyzkoušela jsem masážní lehátko a ulevila zádům. Udělala jsem si několik různě velkých radostí. Čajový balíček ze Sonnentoru byl jednou z nich.

Další balíček přišel z Bella Rose s nádobím Mynte od dánské firmy IB Laursen, které mám moc ráda. Dávám mu přednost před Green Gate. Má jednodušší design a je mému srdci bližší. Tentokrát jsem vybrala krásnou jarní zelenou. 

 

Zelená barva se vůbec v mém životě objevuje čím dál častěji. Při kontrole šatní skříně jsem zjistila, že mé oblečení je hodně v tlumených barvách a nic v jásavě jarních barvách nemám. Tlumené barvy jsou fajn jako základ, ale mít takový celý  outfit je celkem nuda. A tak se nedalo nic dělat a pár jarních kousků jsem dokoupila. Jak celá jarní módní mise dopadla, se rozepíšu někdy příště. 

Jak už jsem psala minule, hodně času jsem věnovala zahradě, terase a skleníku. Na začátku sezóny je práce vždy nejvíc a odměna za vynaložené úsilí je uspokojivá. Radost mně udělají uklizené záhony, rašící květiny i první květy. 

Ráda sedávám na terase s kávou, časopisem nebo jen tak a mám radost, jak vše prospívá. V březnu celou rodinu vytáhl na terasu i neobvyklý západ slunce, ovlivněný pouštním pískem.

Radost si dělám i pečením dobrot. Vyzkoušela jsem nějaké nové recepty a z těch osvědčených jsem pekla jablečné muffiny a ovocný koláč se zakysanou smetanou. Vše v rámci likvidace zásob ovoce z loňské sezóny.

 

Jídelní stůl jsem v březnu "oblékla" do optimistické žluté. Bylo to potřeba. 

Březen patří Morcheebě. Není to moc známá hudební skupina, i já jsem se o její existenci dozvěděla z podkreslení fashion videa firmy Comma, ale mám je moc ráda a během let se k jejich CD často vracím. 

A jen tak mimochodem: Peče celá země. Sleduji druhou řadu a čím dál víc jsem přesvědčená, že to není soutěž pro každého, kdo umí něco upéct. Fandím soutěžícím a už mám i tip na vítěze. Samozřejmě, že si tisknu recepty, které mne zaujmou a chci je vyzkoušet.