Rakousko - Tyrolsko

V tento nevšední přestupný den vás zvu na druhou část putování po Rakousku (a kousku Bavorska), jenž bude věnovaná tyrolské části Alp.

Zugspitze - východ slunce

Bydleli jsme v Lermoosu ležícím na hranici s Německem. Z německé strany je nejblíž známý Garmisch - Partenkirchen. Nad oběma městy se vypíná nejvyšší hora Německa Zugspitze. Tato hraniční hora se svou výškou 2 962 metrů je v rakouském žebříčku až na pěkném 31. místě. Hold je v Rakousku větší konkurence. 
Lermoos je pěkné horské zimní středisko patřící do tyrolské Zugspitzareny. V létě nabízí pěší turistiku, cykloturistiku i horolezectví. V zimě je k dispozici 55 lanovek, 11 km běžeckých tratí a 147 km sjezdovek.

Lermoos

Lermoos - Panoramata :-)

Lermoos

Lermoos - Bydleli jsme v hotelu Tyrol

Lermoos - Západ slunce zabarvil Zugspitze dorůžova.

Zugspitze leží v horském masivu Wetterstein a na vrchol vedou tři lanovky. Z Ga-Pa se dá na Zugspitze dostat ozubnicovou železnicí dlouhou 19 km, posledních 5 km vede v tunelu a dál se pokračuje lanovkou. Zdatní turisté mohou vystoupat na vrchol třemi trasami a pro supermany je pořádán extrémní běh do vrchu. Závodníci uběhnou 16 km s převýšením 2 100 m. Rekordman to dal za 2 hodiny, no to nepochopím. Dodnes se divím, že mě a podobně vystrašených 20 kolegyň dostali do té hrozné lanovky.

Vlevo sloupy vedení lanovky

Zugspitze z Lermoosu

Pro odvážné nebo podnapilé

Konečná, vystupovat

Na západním vrcholu Zugspitze je restaurace a vyhlídková terasa, ze které se dá při dobré viditelnosti zhlédnout 400 alpských vrcholků až 100 km vzdálených. 

Jako v nebi

V pozadí nejvyšší hora Rakouska Grossglockner

Zugspitze - Vrcholový kříž

Dole je místo našeho ubytování - Lermoos

Zbytky ledovce Schneeferner, jediného ledovce na německém území a konečná stanice ozubnicové železnice. 

Když píšu o Tyrolsku, musím se zmínit o Innsbrucku, hlavním městě této spolkové země. Leží v údolí tyrkysové řeky Inn, obklopeno vysokými štíty Alp. Voda v řece je tak čistá, že ji pije celé město.

Nálezy z mladší doby kamenné dokazují, že toto místo bylo osídleno již kolem roku 3000 př.n.l. a už v prvním století tudy vedla stará římská cesta. Od 4. století bylo město postupně budováno k ochraně této cesty do 30 km vzdáleného  Brennerského průsmyku. Kamenný most z 12. století přes řeku Inn pak dal městu jméno (most - Brücke - přes řeku Inn). V 15. století sem přesídlil tyrolský hrabě a v 16. století sem dokonce císař Maxmilián I. Habsburský přenesl své sídlo. Město tak získalo goticko - renesanční ráz. V následujících letech zde založili jezuitské gymnázium i univerzitu.  Innsbruck je sídlem biskupa a oblíbeným cílem turistů i lyžařů. V roce 1998 byl ve fakultní nemocnici místní věhlasné lékařské univerzity operován prezident Havel a dr. Bodner mu tak zachránil život. 

Prohlídku města jsme začali císařským zámkem Hofburg. Dnešní podobu vídeňského baroka získal za vlády Marie Terezie.  

Hofburg

Zahrady Hofburgu

Nemohli jsme vynechat dvorský kostel Hofkirche. Moc lavic pro věřící tady není, zato je ve středu kostela postavena hrobka Maxmiliána I. Habsburského, která je ovšem prázdná, neboť císař je pohřbený ve Vídeňském Novém Městě. Kolem hrobky stojí 28 bronzových soch významných šlechticů a šlechtičen. V Hofkirche má také náhrobek rakouský národní hrdina Andreas Hofer, vůdce tyrolského povstání proti bavorské a francouzské okupaci. 

Hofkirche - Hrobka Maxmiliána I. Habsburského

Sochy v Hofkirche

Pokračovali jsme prohlídkou historického centra města Altstadtu na pravém břehu řeky. Návštěvník nemůže minout Helblinghaus, známý svou barokní štukovou fasádou, ani Zlatou stříšku Goldenes Dachl, gotický arkýř, jehož střechu pokrývá 2657 pozlacených měděných šindelů. Opravdové zlato si prý císařská rodina nechala pro sebe, ale i tak se ze stříšky stala charakteristická innsbrucká památka a cíl mnohých turistů.



Helblinghaus

Goldenes Dachl

Goldenes Dachl

Innsbruck - Altstadt

Špekárna - prodejna tyrolského špeku, ten jsme si nenechali ujít

Innsbruck byl za války 22 krát bombardován a historické centrum bylo značně poškozené, včetně Hofkirche. Poválečná architektura města je tradiční i ultramoderní. Například jednu z lanovek, která začíná už v centru města, navrhla světově známá architektka Zaha Hadid.

Innsbruck - Domy s vystouplými okny z 16. století. V úzkých ulicích dodávaly dostatek světla do místností.

Innsbruck - ul. Marie Terezie, fasády v památkově chráněné původní barevnosti

Innsbruck - Městská věž

A jen tak mimochodem: Na světě není mnoho míst, kde se konaly Zimní olympijské hry hned dvakrát. V Innsbrucku se zimní olympiáda konala v letech 1964 a 1976. Nad městem je 9 lyžařských areálů. My jsme navštívili skokanský můstek na vrchu Bergisel, kterému dnešní podobu navrhla opět Zaha Hadid. Každoročně se zde koná jeden ze závodů Turné čtyř můstků. Vejde se sem 26 000 diváků.

Insbruck - Olympijský stadion Bergisel

Insbruck - Olympijský stadion Bergisel

Insbruck - Olympijský stadion Bergisel

V ose doskočiště je dole hřbitov. Náhoda?

A hop!