Knižní čtvrtek

Už to snad ani není pravda. Když si vzpomenu na socialistická čtvrteční rána, kdy jsme stávali dlouhé fronty před knihkupectvím a doufali, že se na nás dostane aspoň jeden exemplář vysněné nové a voňavé knihy. Na ten obrovský rozdíl si vzpomenu téměř pokaždé, když nyní vejdu do jakéhokoliv knihkupectví a vidím tam ty komíny nádherných knih. Trauma je jiné. Kde na všechny vzít peníze, místo a čas na přečtení. Které mne zaujaly natolik, že se mnou odešly domů?

Floristické knihy s názornými ukázkami postupů květinových aranžmá, dekorací a věnců. Zkušené floristky představují své nápady krok za krokem od jara až do Vánoc.

Zahradní knihy o rostlinách, zahradách a všeho co se točí kolem nich. Můj oblíbený britský zahradník Monty Don provádí zahradním rokem a svou anglickou zahradou. Bohužel jen slovensky, v češtině kniha zatím nevyšla. Letos bych se chtěla více věnovat pěstování květin k řezu a kniha Zahrada do vázy je výbornou "kuchařkou" jak na to.

Kuchařku, vlastně spíš pekařku Buchty po ránu Terezy Bebarové a Josefa Maršálka jsem si přála k narozeninám. Obsahuje základní jednoduché i složitější recepty na pečivo a dezerty, včetně cenných rad a vychytávek pana Josefa.

Poezie od mých oblíbených brněnský básníků - Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela není nikdy dost. Nyní jsem zásobena víc než slušně. 

A jen tak mimochodem: Beletrii zastupují dvě knihy, které jsem našla pod stromečkem. K těm jsem se ještě nedostala, takže referovat nemůžu, ale podle anotací by mohly být zajímavé.

 

Můj první Grekson

O Greksony (z hantecu přeloženo: Řeky) v Brně nikdy nebyla nouze. Po druhé světové válce právě tady našli své útočiště řečtí uprchlíci, utíkající ze své krásné země před občanskou válkou. Svého času málokterá brněnská třída neměla v lavici Řeka - zdravím mého spolužáka Pavla xxxxsidise. 

V Brně bylo a dodnes je několik výborných řeckých restaurací, které provozují potomci řeckých imigrantů. V jedné takové brněnské taverně jsme s manželem na počátku našeho vztahu ochutnali řecký chléb a byla to láska na první kousnutí. Dodnes na něj vzpomínáme. Naše řecké dovolené se nesly v duchu ochutnávek místního chleba... a oliv, tzatziků, fety a mohla bych pokračovat ještě dlouho. Nám tady prostě chutná. 

V únoru jsme ochutnali chléb z první řecké pekárny Mama Stella a vzpomínky se vrátily. Pak už to byl jen krok k upečení svého prvního řeckého chleba. Jak už to tak bývá, co vesnice, to jiný recept, ale mne zaujal jeden netypický místní pekař a jeho chléb jsem upekla. Inspirativní video najdete tady. Nejspíš jsem doma vytvořila novou návykovou linku a věřte, že po vytažení chleba z trouby mně bylo tak moc líto, že mě nevidí mí pekařští prarodiče. Děda i babička by měli radost.

Řecký venkovský chléb - Choriatiko Psomi Ελληνικό χωριάτικο ψωμί

400 g vody
1 PL olivového oleje     

500 g hladké mouky

5 g soli

9 g suchého droždí

Můžete postupovat podle návodu na videu, není to nic složitého. Já jsem všechny ingredience vložila do domácí pekárny a po návratu z nákupu jsem měla hotové těsto. To jsem přenesla na dost pomoučený vál. Těsto je řídké, ale chce to vydržet s nervy a jen zapracovat mouku z podsypání, další už nepřidávat. Cukrářskou kartou jsem okraje těsta odlepovala a vkládala je do středu. Vytvořila jsem bochánek, který jsem přikryla velkou mísou a nechala půl hodiny kynout.

Pak jsem těsto přeložila napůl a ještě napůl a stejným způsobem za pomoci karty jsem vyrobila nový bochánek. Ten jsem přenesla na pečící papír a pod miskou nechala znovu půl hodinu kynout. Současně jsem zapnula troubu na horní a dolní ohřev na 200°C a vložila tam na půl hodiny nahřát litinový pekáč i s poklicí. Může se použít i ohnivzdorná mísa nebo cokoliv jiného, co má poklici a může přijít do trouby.

Vykynutý bochánek jsem přes sítko posypala moukou a rukama pohladila tak, aby byla mouka po celé ploše. Kuchyňským provázkem jsem naznačila kříž a šlo se řezat. Mně se vzor dělá nejlépe obyčejnou žiletkou, ale můžete zkusit i ostrý nůž. Řezy ve tvaru stromečku jsem vedla pod sebou, asi centimetr od středu. Hotové řezbářské dílo jsem přesunula i s papírem do právě vytaženého horkého hrnce. Poupravila jsem bochník i papír, přikryla poklicí a pekla na 200°C 40 minut.

Po vytažení jsem hrnec odkryla, udělali jsme s manželem óóó, bochník i s papírem jsem přenesla na plech a takto pekla při stejné teplotě ještě dalších 20 minut. Po upečení jsem mašlovačkou "odmetla" přebytečnou mouku a nechala na mřížce vychladnout.

Óóó.

Chvíle napětí.

Povedl se, neprasknul.

A jen tak mimochodem: Ke křupavému a měkoučkému chlebu jsme měli k večeři naši oblíbenou zeleninu se schovanými volskými oky. Recept najdete  tady.

Hruškové koláče

Od sestry jsem si přivezla dvě kila sladkých hrušek a s nadšením jsem začala vybírat recepty. Sáhla jsem do svého archivu a vybrala dva moučníky s podobnou přípravou, ale různým výsledkem.

 

Hruškový chlebíček "na stojáka"

 

100 g krupicového cukru

1 ks celé skořice 

5 kuliček nového koření

1 ks badyánu

šťáva z jednoho citronu

4 hrušky 

Těsto:

40 g másla

100 g krupicového cukru

2 vejce

1 ČL vanilkového extraktu

200 ml smetany 30 %

125 g mletých mandlí

60 g hladké špaldové mouky

půl balíčku kypřícího prášku do pečiva

máslo na vymazání formy

plátky mandlí na posypání

Oloupané hrušky na spodní straně seříznu do roviny, aby pěkně stály ve formě. Vložím je do kastrolku, zaliji vodou, přidám cukr, koření s citronovou šťávou a vařím na mírném ohni do změknutí. Vyzkouším špejlí a jakmile jsou měkké, jdou ven, aby se nerozvařily. Nechám je vystydnout.

V míse prošlehám máslo s cukrem. Postupně přidám vejce, vanilku, smetanu, mleté mandle, mouku a kypřící prášek. Těsto naliji do vymazané chlebíčkové formy, ale jen do poloviny. Rozmístím hrušky "na stojáka" a zbylé těsto naliji kolem hrušek. Posypu mandlovými plátky a peču na 170°C asi 40 minut. Než vytáhnu z trouby, vyzkouším špejlí.

Tento krásný hrníček mně přivezla Magdalenka z olomouckého Háemka. Říkáme mu hrníček s růžovou tanečnicí. Ti, kterým děti vyrostly na Dádě a Princezně, která ráčkovala, chápou 😊.

Manžel: "Bude to epesní?" 😀 
Já: "No, jestli ne, tak to hodím slepicím."
Ochutnal. 
Já: "Tak co, je to epesní?"
Manžel: "Hmmm, jestli to budeš vyhazovat, tak jdu chytat."

A jen tak mimochodem: Pokud se vám první recept zdá zdlouhavý, tento druhý je hotový raz - dva.

Rychlý hruškový koláč

 

Suchá část:

150 g hladké mouky špaldové nebo obyčejné

1 ČL kypřícího prášku do pečiva

špetka soli

80 g mletých ořechů

Mokrá část:

80 g másla

50 g krupicového cukru

60 g třtinového cukru

60 g medu

1 vejce

1 žloutek

120 ml mléka

1 ČL vanilkového extraktu

3 hrušky

V míse prošlehám změklé máslo s cukry a polovinou medu. Jakmile je hmota pěkně nadýchaná, postupně přišlehám vejce, žloutek, mléko a extrakt. Do mokré části přidám ingredience suché části, které jsem promíchala v jiné míse. Těsto naliji do vymazané a vysypané koláčové formy a pokladu měsíčky hrušek i se slupkou. Hrušky se mohou třeba jen nakrájet na kostičky a vmíchat do těsta. 

 

Peču ve vyhřáté troubě na 180°C asi 45 minut. Ještě horký koláč potřu zbytkem rozpuštěného medu a po vychladnutí podávám.

Únorové dny

Jestli i další měsíce budou tak rychle utíkat jako leden a únor, budou Vánoce hnedle za dveřmi. Pevně doufám, že až budeme mít v práci to nejhorší za sebou, náš čas se zpomalí. Nicméně jsem zase o rok starší, ale neřeším to. Utíká to všem a beru to jen jako číslo. Důležitější je, abychom byli doma zdraví a bylo nám spolu dobře.

 

 

Únor byl nadprůměrně teplý a přinesl pár krásných východů slunce. Rána byla fialová a růžová.

 

Návštěvu zubaře jsem tradičně spojila s inspirativní návštěvou květinářství La Plevela a tentokrát jsme se ještě zastavili v řeckém pekařství Mama Stella. Najdete je v Brně na kouzelném místě v kopečku mezi Pekařskou a Kopečnou. Taky hodně inspirativní místo s výborným pečivem.

 

Výborný řecký chléb.

Jarní La Plevela.

 

Mé veškeré tvoření spočívá v přestříkání čehokoliv barevným sprejem. Tentokrát jsem před vyhozením zachránila plastovou orchidej z prastarého aranžmá. Zub času se na ní podepsal, ale po přestříkání zlatým sprejem dostala novou šanci a hned v obýváku.

 

Jarní signály jsou patrné nejen doma, kde postupně rozkvétají narychlené cibuloviny z našeho skleníku, ale už i na zahradě. V únoru rozkvetly sněženky, čemeřice a krokusy. Asi marně vyhlížím bledulky. Ty nejspíš manžel vloni zlikvidoval s invazivním bambusem. Budu muset na podzim nějaké přikoupit.

 

Petrklíče k narozeninám od dvou dárkyň. Asi se domluvily 😊.

Na zahradě jsem ještě nic nedělala. V únoru kupuji a objednávám semínka a hlízy na novou sezónu. Na ostatní práce je ještě čas. Jsem unešena z jiřin, objednávala jsem na Loukykvět.

Jako každý měsíc i v únoru jsem často pekla. Povedly se vrkoče, hruškové koláče, odpalované těsto i citronová bábovka s lemon curdem. Ta se na toto období moc hodí a je kyselkavě svěží. Recept je tady a na lemon curd tady. Tu doporučuji vyzkoušet.

Není měsíce, kdy bych nepekla anglické rohlíky nebo sýrové bulky.

 

No, a nakonec jsem si upekla i dort 😊.

Závěrem jeden účetnickej... Víte kdo je to mzdová účetní? Je to osoba, která vyřeší váš problém, o kterém nevíte, způsobem, který nechápete. 😀

Mějte pracovně klidný březen, plný slunečních paprsků, květů a barev. A ať nám toho moc nepomrzne.

A jen tak mimochodem: Ještě jeden tip. K narozeninám jsem dostala kosmetické zvětšovací zrcadlo s LED osvětlením. Pro nás, které nejsme staré, ale už dost pamatujeme a i hůř vidíme, je to nepostradatelný pomocník. Je z Action za 130 Kč a jsem s ním velmi spokojená.