I když je úterý, dnes si uděláme neděli. Předlistopadoví diváci mohli sledovat Nedělní chvilku poezie každou neděli na jedničce po zprávách, před hlavním programem - třeba před Nemocnicí na kraji města. V 60. letech v dílně Karla Svolinského vznikla také důvěrně známá grafika, která ohlašovala následující verše.
Verše to byly často tendenční a proletářské. Dodones vidím a slyším Zdeňka Buchvaldka jak hřímá z obrazovky "Yes, Mr. Carter, yes". Asi proto, že tento pořad byl jedním ze symbolů totalitního vysílání, brzy po revoluci z programu zmizel. Na škodu to určitě je. Poezie je ve veřejném prostoru málo a děti, krom svých říkanek, se s verši setkají jen, když se mají za úkol nějaké naučit. Že není poezie mrtvé rameno české literární řeky, se dnes společně přesvědčíme nad verši mladé ostravské básnířky Barbory Sebery.
Pohledem mi ze rtů svlékáš slova
a díváš se do mě až tam
kam sama nevidím
potichu šeptáme
čemu jsme to uvěřili
přikrytí spacákem na steré matraci v obranném objetí
ležíme mezi
strachem
knihami
a kufry plných vyčítavé minulosti
kterou se nechce vybalit
na zdech jsou fleky a pod tíhou ohlušujícího ticha na nás ty stěny padají
třeba nás jednou pohřbí v objetí
do hrobu neznámého vojína
s nápisem
zde leží nic neočekávající něha
vždyť jací my jsme hrdinové
anebo nás taky zavřou do kufru
a už nikdy nevybalí
a ty tiše šeptáš
čemu jsme to uvěřili
tak v obraně před stěnami a světem
ruce na vyčerpaném těle
čekáme
až přijde nové štěstí anebo se to staré vrátí
čekáme
a nadosmrti trpělivě usínáme zklamaní
a ráno se probouzíme s nadějí
čekáme
a v noci s propletenými prsty v cizím pokoji
který nám nikdy nepatřil
hladíš mě po tváři v jediném okamžiku bezpečí tvých dlaní
bez očekávání
vidíme tam
kde ten druhý už nevidí
asi jsme se potřebovali
abychom se ubránili
jsme jako plyšové hračky
groteskní gladiátoři v aréně svojí vlastní hlavy
a potichu pohledem šeptáme
čemu jsme to uvěřili
že jednou už nebudeme muset čekat a setřeme z fleků na zdi lítost
vezmeme svoje vlastní štěstí do rukou a vybalíme kufry
a minulost
i pocity viny
vyneseme na dvůr v plastových taškách z Alberta
a už nikdy nebudeme muset na nic čekat
ale teď je večer
a ty mi pod spacákem pohledem šeptáš
čemu jsme to uvěřili
a ráno se vzbudíme zase s tou stejnou
otravnou
nadějí
vždyť
kdybychom chtěli být mrtví
už bychom byli
A jen tak mimochodem: Koho zajímá soudobá česko - slovenská poezie, má možnost sledovat pořad pod původním názvem v neděli na ČT Art. Anebo se k již uvedeným básním vrátit tady. Chvályhodný počin.
Jituško, moc ráda jsem si udělala nedělní chvilku poezie.
OdpovědětVymazatČT Art začíná být mou nejmilejší stanicí a nejen kvůli poezii.
Přeji příjemný večer, Helena
Helenko, ano - na ČT Art se dají najít pěkná představení, koncerty i hrané filmy či seriály. I když mám dojem, že teď ta nabídka není až tak lákavá.
VymazatMěj pěkný podvečer. Jitka
Děkuji za vzpomínku na Nedělní chvilku poezie. Současná na ČT ART je velmi příjemná a opravdu chvályhodným počinem, alespoň podle mne. Krásné dny přeje Eva
OdpovědětVymazatEvi, rádo se stalo. Nová nedělní chvilka poezie je fajn, jen ta nedávná báseň o praseti mě úplně neoslovila :o)
VymazatTaké přeji příjemné jarní dny. Jitka
Bez mučení přiznám, že poezii v podstatě nečtu. Takže díky za nakouknutí do pro mne neznámých koutů literární tvorby.
OdpovědětVymazatA Nedělní chvilku poezie mám neodmyslitelně spojenou s Jiřinou Švorcovou :)
Hezký den
Stáňo, jó Jiřina :o) tu vidím v sámošce :o) Ale určitě i v Chvilce musela být dobrá a pro svoji věc zapálená.
VymazatMěj pěkný večer. Jitka
Děkuji za chvilku poezie a seznámení s básnířkou.Poezii mám pořád hodně ráda,verše jsou nádherné.
OdpovědětVymazatJituško,hezký den
Jitu, jsem ráda, že i starší generaci se líbí verše slečny narozené v r. 2000. Důkaz toho, že poezie je stále živá, aktuální a oslovuje mnohé z nás.
VymazatMěj se moc hezky. Jitka
Poezii jsem četla víc dříve, než teď. Za mého mládí jsme v tanečních dostávali od tanečníka dárek ve formě knížky veršů i s kamarádkami jsme si dávaly malé miniknížečky veršů jako dárek. Na některých akcích jsem i recitovávala, recitovala jsem ráda. Chodila jsem do recitačního kroužku - jezdili jsme po soutěžích. Pamatuji se, že jsem byla docela úspěšná s básní J.Nerudy - Dědova mísa :-).
OdpovědětVymazatMěj se hezky !
Hanka
Hani, kolibříků plných krásných veršů mám taky několik. Škoda, že už to dnes tak není a mladí si vystačí s Instáčem. Ale ne všichni, to zase né :o)
VymazatJá jsem to v recitaci, a ještě k tomu v ruštině, dotáhla až do finále okresního kola Puškinova památníku, heč :o)
Tak ať se nám stále vše pěkně rýmuje. Jitka
Jituš, na Nedělní chvilku poezie si samozřejmě vzpomínám. Někdy tam byly i hezké verše. Pro mně byl nezapomenutelný zážitek, když jsme měli nějakou akci od zaměstnavatele a v rudých šatech na pódium vystoupala Jiřina Švorcová a recitovala Pabla Nerudu - Až procitne dřevorubec. Mlátila sebou na pódiu, verše prožívala a nám dalo dost úsilí zachovat "poker face" a nesmát se.
OdpovědětVymazatNěkolik knih poezie mám doma, v mládí jsem jí četla ráda a dokonce se i pokoušela o vlastní tvorbu. I teď se občas ponořím do veršů.
Barbora Sebera je nesporně talentovaná. 👍
Měj hezké dny. 🍀
Alenko, poker face mě tedy dostal 👍, ale naprosto to chápu. Já si poezii nejvíc užiju sama v klidu. Knih s poezií mám víc a k narozeninám jsem dostala dvě krásné knihy. Básně moravských mistrů - pánů Skácela a Mikuláška. To jsem v sedmém nebi.
VymazatPřeji ti pohodový konec týdne. Jitka
pěkná chvilka...Sv.
OdpovědětVymazatSvětlanko, děkuji a zdravím. Jitka
Vymazat