Zahrada v červnu

Červen je na zahradě krásný. Kvete většina trvalek, sbíráme první ovoce a zeleninu, práce už není tolik a tak si v klidu užíváme letní teploty. Vypadá to dokonce snad už i na bazén.

Časté červnové přeháňky mají blahodárný vliv a vše zelené roste "jako z vody". Trvalkové záhony se zaplňují a jsou místa, která připomínají zahrádkářskou džungli.    

 

Idylu nám ztěžovaly mšice, mravenci a lalokonosci. A taky jeden hyperaktivní krtek, který se k nám přestěhoval z pozemku bývalého zahradnictví, dnes je tam bytový komplex. Zatím bojujeme čestně, humánními prostředky. Uvidíme, jestli budou mít efekt.

 

Mavuně se rychle rozrůstají a jsou plné květů.

Kosů máme v zahradě požehnaně. Mám pocit, že vyhání menší ptáčky.

 

Po loňské pauze se letos dřín Cornus Milky Way rozkvetl v tak nebývalém množství, že záplava květů vypadá jako sněhové závěje.

 

 

Květy se obalil i dvacetiletý rhododendron, stejně starý clematis a radost udělaly i pivoňky.

 

 

Udatna je letos krásná a růže mne potěší každý rok bohatým kvetením.

Nakonec hospodářské úspěchy a vychytávky. Vše vyrobil manžel ze zbytků, které měl v dílně.

Šplhadlo pro okurky.

Spirály k rajčatům provlékl do ocelového lanka a už se nic nekácí. 

Fotka je ze začátku června, teď už je hokaido v půlce pyramidy.

Na ohrádku přijde nástavba - něco jako áčkový stan se sítí. Okurky se po ní pnout, líp se sbírají a odolají plísni.

Hrášek taky dostal šplhadlo.

A jen tak mimochodem: Asi to vypadá divně, ale toto jsou naše jahodové záhony. Sotva dozrály první jahody, slétlo se ptactvo a sezobalo vše, co bylo aspoň trochu červené. Maximálně mě to vytáčelo a tak manžel sestavil něco, čemu jsem dala pracovní název "vopičárna". Je to jednoduchý rám, potažený netkanou textilií. Jahody jsou chráněné před kosy, slunce i voda se k nim dostane a každý druhý den posbírám skoro kilo jahod.