Na 23. ročník hudebního festivalu Čarovné tóny Macochy jsme si museli dva roky počkat. Po dvouleté covidové pauze se minulý týden v jeskyních Moravského krasu rozezněla hudba mimořádných interpretů v mimořádných prostorech. Lístky jsme měli dva roky v šuplíku, ale čekání se vyplatilo. Letos vystoupil v samostatném koncertu Dan Bárta, Lenka Nová s Petrem Maláskem, Arrhythmia, chlapecký sbor Boni Pueri a Jaroslav Svěcený.
Právě koncert našeho předního houslisty, který celý festival zakončoval, jsme měli to potěšení si poslechnout. Na klavír (klávesy) ho doprovázela Lucie Tóth. V recitálu zvaném Naděje zazněly romantické skladby Johannese Brahmse, Antonína Dvořáka a písně z muzikálu West Side Story, Moulin Rouge či z filmu Schindlerův seznam. Pan Svěcený přidal i jednu skladbu z vlastní tvorby. A jako přídavek jsme si vychutnali Montiho Czardas.
Výborná akustika jeskyně s Punkevním jezírkem, působivé nasvícení a především špičkové výkony obou protagonistů uzavřely náš víkend nezapomenutelným zážitkem.
Náhoda tomu chtěla, že jsme se "nastojáka" ocitli přímo proti jevišti a blíž panu Svěcenému byla už jen klavíristka. Z tohoto důvodu jsem nechtěla moc obtěžovat focením, ale přece jen jsem pár záběrů pořídila. I ostatní účastníci se chovali podobně disciplinovaně a tak jsme snad nijak nenarušili kouzelnou atmosféru tohoto zážitku.
Pan Svěcený prokládal jednotlivé skladby moudrými i vtipnými slovy a umocnil tak ještě více příjemně prožitou hodinu.
Po koncertu se zájemci mohli vydat na zkrácenou prohlídku jeskyní. My jsme se ale vrátili zpět, jednak jsme celou prohlídku absolvovali v září a navíc jsme brzy ráno vstávali. Cestou domů nás ani nenapadlo pustit si rádio, tak jako obvykle. Nechávali jsme v sobě ještě doznít ty krásné čarovné tóny Macochy.
A jen tak mimochodem: V roce 2019 jsme si v jeskyni Výpustek vyslechli koncert Marie Rottrové. Merry, jak jí s manželem říkáme, můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství. Nebyl to první koncert, na kterém jsme byli, ale z jejího vystoupení v jeskyni jsem byla unešena. Rádi si další ročník festivalu nenecháme ujít.
To musel být opravdu výjimečný zážitek.
OdpovědětVymazatStáňa - https://veverkoviny.blogspot.com/
Stáňo, bylo to nezapomenutelné. Měj pěknou neděli. Jitka
VymazatChápu a rozumím, Jitu! Roky jsem jezdili do Smiřic na Slavnosti hudby, kterou zaštiťoval právě pan Svěcený. I jeho přítomnost tam tvořila naprosto kouzelnou atmosféru, nemluvě o jeho mistrovství.
OdpovědětVymazatChodíte na koncerty na zajímavá místa. Na Marušce jsme taky byli, ovšem v tak mizerném sále, že ještě chvíli bez údržby a bude to jako jeskyně :o)...
Měj hezký den. Helena
Helenko, tak to jsi mne pobavila 🙂. Není nad to, když je vše v harmonii.
VymazatNějak nechápu, proč už jsem i já za anonyma 🤔.
Pěkné odpoledne, Jitka
Jituško, to musel být krásný zážitek a na takovém krásném místě. Na Macoše jsem nebyla už spoustu let. Měj pohodový den.
OdpovědětVymazatMarti, stojí to za návštěvu, každopádně.
VymazatPěknou neděli, Jitka
Tak to musel být zážitek. Vůbec jsem nevěděla, že se v takovém prostředí koncerty konají.
OdpovědětVymazatMarii Rottrovou mám taky ráda.
Hezký den, Jitko !
Hanka
Hani, ano. Jsou to různé žánry, různí umělci a vždy krásný zážitek.
VymazatPěkné odpoledne, Jitka
Jitko, ten koncert, tak to muselo být pohlazení po duši. Znám jeskyně v Čechách, na Slovensku i ve Slezsku, ale na Macoše jsem ještě nebyla. Pořád mám utkvělou představu, že je tam hodně návštěvníků, a to mne odpuzuje, stále nemám odvahu. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, o prázdninách bych tam taky nejela. Mimo sezónu to jde a stojí to za to. Koncert jsme si moc užili.
VymazatKrásnou neděli. Jitka