Sušenkobraní poprvé

O adventu jsem pekla několikrát sušenky. Než jsem se dostala k vánočnímu cukroví, byly vítaná náhrada. Zvlášť dcera si na kolej pravidelně odvážela plechovou dózu plnou sladkého potěšení. Zima je sušenkové období, kdy s čajem nebo horkou čokoládou přijdou vhod víc než jindy. Podělím se s vámi o recepty na ty druhy sušenek, které měly u nás úspěch.    

Tvarohové sušenky - Tvarožky

320 g tvarohu (kostka, ne vanička)

140 g másla

200 až 250 g hladké mouky

1 ČL kypřícího prášku do pečiva

4 PL moučkového cukru

vanilkový cukr a skořice

V míse jsem smíchala tvaroh, cukr a změklé máslo. Přidala jsem mouku a prášek do pečiva. Vypracovala jsem v hladké těsto, částečně ještě v míse a zbytek pak na vále. Těsto jsem rozdělila na tři stejné části. Každou část jsem vyválela na plát o tloušťce asi 3 až 5 milimetrů. První plát jsem posypala vanilkovým cukrem. Na něj jsem položila druhý plát, trochu přitlačila válečkem na první plát a také posypala vanilkovým cukrem. To jsem opakovala i s třetím plátem a navíc jsem jej posypala ještě mletou skořicí. Sušenky jsem nakrájela na čtverečky, obdélníčky, trojúhelníčky, jak mně to vyšlo, ale fantazii se meze nekladou. 

Vykrojené tvary jsem pekla na plechu s pečícím papírem asi 20 minut na 180˚C. Hotové se mohou pocukrovat.

A jen tak mimochodem: Jedno moudro z obalu čaje Sonnentor, přemýšlejte o něm:

Nečekej, až vyjde slunce, tanči třeba v dešti! Buď tvůrkyní svého života!

Dvě novinky

Zatím je můj leden hodně pracovní. O víkendu se snažím odpočívat a nabírat síly na další nepředvídatelný týden. S novými omezeními a nařízeními se roztrhl pytel a pochopit postup po testování v zaměstnání je vyšší dívčí. Ve zprávách na ČT se to snažili moderátoři vysvětlit, ale museli jsme si to s manželem pustit třikrát, abychom pobrali všechny možné varianty. Už se na ten zmatek těším!

Příjemným vytržením z pracovního kolotoče se stalo nové osvětlení "našeho" zámku. Od revoluce, kdy byl jako jeden z prvních vrácen v restituci rodině Mensdorff-Pouilly, se průběžně opravuje a tento týden se při významné rodinné události nově rozzářil. Bylo to velké a nepřehlédnutelné překvapení. 

Empírový zámek v Boskovicích bude slavnostně osvětlen pouze při výjimečných a zvláštních příležitostech. Interiéry teď není možné navštívit a tak lákám návštěvníky fotkami z Facebooku zámku. 

Rodové heslo rodiny Mensdorff-Pouilly je "Statečností a láskou". O zámek se starají vpravdě statečně a s láskou.

Pár fotek z večerní procházky.

A jen tak mimochodem: Druhá novinka je pilea. Tento ikonický sukulent, který proslavily severské země, jsem naživo poprvé uviděla tento týden v našem květinářství a nedalo mně to a jeden exemplář jsem si odnesla domů. 

Pro kulaté listy se jí také říká penízková nebo palačinková rostlina a pro svůj neobyčejný příběh i Misionářská rostlina. V roce 1906 ji misionáři objevili v Číně, na nějaký čas upadla v zapomnění a na své nové objevitele čekala až do roku 1945. Norský misionář si ji přivezl jako suvenýr z cest a od té doby se rozšířila do mnoha severských domácností, aniž by byla známa botanikům. Ti ji vědecky popsali až roku 1984. 

Pilea interiérové podmínky snáší dobře, zalévá se mírně jednou za 14 dní a daří se jí v polostínu. U nás zatím zdobí jídelní stůl a snad ji má starostlivá péče nezahubí.

Dva recepty na víkend

 Blíží se víkend a to je vždy velké trápení s tím, co budeme vařit k obědu a co si dáme na večeři. Přes týden moc nestíháme společné večeře a proto se snažím ty víkendové dělat zajímavé, abych přilákala rodinu ke stolu a užili jsme si nejen jídlo, ale i novinky, které se za minulých pár dní udály. 

Tentokrát si spolu uvaříme panenku ve smetanové omáčce s mandlemi a k večeři se budou podávat pizza kroucené rohlíky z listového těsta.

Panenka se smetanovou omáčkou a mandlemi

2 kusy vepřové panenky

3 PL oleje

2 PL medu

1 PL sušené bazalky

1 ČL soli

100 g loupaných mandlí

1 kelímek (200 ml) smetany 12% tuku

1 PL hladké mouky

V hlubším pekáči promíchám olej, med, sůl a bazalku. Vložím maso a obalím je v marinádě. Přikryté pomalu peču do měkka na 150˚C. V polovině pečení přidám oloupané mandle.

Jakmile je maso hotové, vyjmu je a uchovám v teple. V misce rozmíchám smetanu a hladkou mouku. Přidám i trochu výpeku, aby se mně neudělaly v omáčce hrudky. Naliji do výpeku, zahustím za stálého míchání a nechám chvíli povařit. Ochutnám a pokud je potřeba, osolím, ale my solíme málo a omáčka má příjemnou nasládlou chuť. Podávám s pečenými bramborami nebo s kroketami.

A jen tak mimochodem: Tyto rohlíky se mohou péct z kynutého těsta, třeba tohoto, ale já jsem tentokrát zvolila rychlejší a jednodušší cestu. Rohlíky jsem umotala z kupovaného listového těsta a s výsledkem jsme byli moc spokojeni. Nevím, jak dlouho vydrží... my jsme je spořádali ještě vlažné na posezení.

Kroucené rohlíky z listového těsta

1 balení listového těsta 500 g

3 PL koncentrovaného rajského pyré v tubě, které můžete vylepšit ještě omáčkou na pizzu, ale i kečupem

trochu oregana

200 g šunky

200 g tvrdého sýru (eidam, gouda,...)

2 PL rozpuštěného másla

1 vejce na potření

Balíček kvalitního listového těsta rozdělím na dvě poloviny. Každou vyválím na obdélník, oříznu tak, aby měly stejný tvar a velikost. Jeden dám bokem. Na druhý nanesu rajčatové pyré a pomažu celou plochu. Posypu oreganem, strouhaným sýrem a šunkou nakrájenou na malé kostičky. Přikryji druhým obdélníkem.

Nožem nebo kolečkem na pizzu rozkrájím na asi 4 cm proužky a ty ještě rozříznu napůl.

Pomažu rozpuštěným máslem a přiklopím na sebe... máslo na máslo. 

Doprostřed proužku dám špejli a promáčknu. Odstraním špejli a smotám do spirály. 

Přenesu na plech s pečícím papírem, potřu rozšlehaným vejcem a peču v předehřáté troubě na 190-200˚C asi 20 minut do zrůžovění.

 

Lednová nálada

O víkendu jsem uklidila část vánoční výzdoby. Na svůj velký comeback už zase v krabici čekají baňky, hvězdy, stromečky, sobi a vše, co má ten kouzelný vánoční třpyt. Stromeček jsme ještě nechali. Je stále svěží, neopadává, ani nemá svěšené větve a tak si ještě užíváme jeho přítomnosti. Ostatní zimní dekorace jsem lehce obměnila nebo doplnila z domácích zásob. Nového jsem nic nepořizovala. 

S barevností jsem šetřila. Nechala jsem interiér v zimních tónech a tak se opakuje bílá, šedá, hnědá a neodpustím si mou oblíbenou měděnou. Třpytivé ozdoby vystřídaly suché větvičky, šišky, svíčky a borovicová větev, kterou jsem minulý týden po velkém větru našla cestou z práce.

Upravený adventní svícen.

V lednu si pravidelně dělám radost háčkovanými ubrusy, běhouny a dečkami, které jsem podědila nebo dostala. Většinou jsou dost staré a mají pro mne i jinou než rukodělnou hodnotu.

Abych měla bylinky v kuchyni po ruce, přinesla jsem si je na černý regálek, ale nakonec putovaly na chodbu. Pokojová teplota jim nedělala dobře a na chodbě se zase brzy vzpamatovaly. Líbí se mně v dřevěném truhlíku z Ikei, který byl celé léto na terase. 

 

Pažitku v supermarketu asi zapomněli zalít, ale vzpamatovala se.

A nakonec ještě trochu naší zimní atmosféry.

A jen tak mimochodem: Pokojové květiny v zimě spíš přežívají, než aby prospívaly. Mají málo denního světla a suchý teplý vzduch nevyhovuje spoustě druhů. Co mně dělá ale velkou radost, je orchidej, Zamioculcas s tmavými (a občas i vínovými) listy a pokojový australský kaštan, který jsem dostala k svátku. 

Australský kaštan už má nové lístky.

Tříkrálová

Zítřejší tříkrálovou nedělí symbolicky končí Vánoce. Já se ještě jednou nechám inspirovat tradičním vánočním pečivem, tentokrát to bude Galette des rois. Na jihu Evropy (např. v Provence a Španělsku) se peče tříkrálová brioška, kterou jsem pekla o čtvrtém adventu. V severní části Francie, včetně Paříže a Belgie, se peče tříkrálová galetka z listového těsta s mandlovou náplní. I do ní se zapeče fazole, mince nebo figurka a nálezce je vyhlášen králem dne s příslibem úspěšného roku.

Galetka vypadá velmi efektně, ale pracně. Přesvědčila jsem se o opaku. Upéct krásnou galetku zvládne i začínající pekařka bez zkušeností. Může se plnit různými náplněmi, ale neudělat tuto mandlovou manu by byl hřích! Rodině moc chutnala a synek dokonce zhodnotil výtvor jako profi a úplně jako z Tchiba 😊. Pokud bych měla já porovnat briošku a galetku, tak asi spíš galetku... Et voilà!

Galette des rois - Tříkrálový koláč

1 balení listového těsta 500 g
150 g mandlí 

100 g třtinového cukru

80 g změklého másla

1 ČL mandlového extraktu (není úplně nutný, ale podtrhne chuť mandlí)

2 PL tuzemáku

2 vejce a 1 kus na potření

Na sirup:

půl deci vody

50 g cukru

1 - 2 PL tuzemáku

Nejprve zaliji misku s mandlemi vařící vodou a po chvíli je svléknu ze slupky. Pomelu v mixeru, ale ne úplně najemno. V náplni to pak pěkně křupne. 

V míse prošlehám ručním šlehačem máslo, cukr a vejce. Po chvíli přidám extrakt, tuzemák a mandle. Jakmile se vše propojí, přikryji mísu fólií a dám na hodinu do ledničky.

Listové těsto rozdělím na poloviny, které vyválím a ráfkem dortové formy vykrojím dvě stejné placky.

Jednu placku přenesu na plech s pečícím papírem a obvod potřu mašlovačkou vodou. Do středu placky rovnoměrně nanesu mandlovou náplň (kdo chce, schová do ní fazoli) a přikryji druhou plackou. Prsty přimáčknu okraji k sobě. Kolem dokola udělám nožem vždy malý zářez, přimáčknu prstem a zase zářez. Potřu rozšlehaným vajíčkem a dám na dvě hodiny do chladna.

Troubu rozehřeji na 200˚C. Koláč znovu potřu vejcem a špičkou nože udělám zářezy - ornament nebo jen jednoduchý vzor podle fantazie nebo youtube. Dobré je taky udělat pár vpichů, aby mohla unikat pára. 

Peču 20 minut a pak snížím teplotu na 180˚C a peču ještě asi 15 minut. Mezi tím si připravím sirup. Ve vroucí vodě rozpustím cukr a přidám tuzemák. Hotový koláč potřu sirupem, bude se pěkně lesknout.

Nevím, kde soudruzi z NDR udělali chybu, ale uprostřed galetky se povrch otevřel a objevila se náplň. Tak by to být nemělo, ale na chuť a snad ani na design to na škodu nebylo.

A jen tak mimochodem: Když se tři králové a mudrci dozvěděli o narození krále světa, vypravili se do Betléma poklonit se mu a přinést mu dary - zlato, kadidlo a myrhu. Už přes dvacet let se našimi ulicemi vydávají koledníci a pro Tříkrálovou sbírku koledují příspěvek, který se pak charitativně dostane potřebným. 

Letos už podesáté vyrazila manželova maminka v doprovodu našich dětí na Tříkrálovou sbírku. Byla to zajímavá sestava... seniorka 80+, basketbalista a odrostlá princezna 😉. Vrátili se promrzlí, s plnou kasičkou. Dobrá věc se podařila 👍.