čtvrtek 19. listopadu 2020

Co s půl kilem mascarpone?

Aniž bych se zmínila, kolegyně mně přivezla půlkilový kelímek mascarpone. Byl v akci, no nekup to. Chvíli jsem přemýšlela co s ním. Hlavou se mně honily fantastické dobroty a které to nakonec vyhrály? Vyzkoušené a velmi oblíbené kakaové Tiramisu řezy podle Víkendového pečení a Rychlý podzimní dezert podle vlastní fantazie. 




Kakaové Tiramisu řezy


Korpus:
3 vejce
1 hrnek cukru krupice
3/4 hrnku oleje
1 hrnek mléka
3 lžíce kakaa
1 lžička vanilkového extraktu
1 hrnek hladké mouky
1 hrnek polohrubé mouky
1 lžička prášku do pečiva

Krém: 
250 g mascarpone
50 g zakysané smetany
1 kelímek smetany 33%
4 lžíce krupicového cukru
1 lžička vanilkového extraktu

rozpustná káva
kakao

Předehřála jsem troubu na 170˚C a otvírací formu velikosti 25 x 25 cm jsem vyložila pečícím papírem. 
V míse jsem vyšlehala vejce s cukrem do pěny, zašlehala olej, mléko a vanilkový extrakt. Pak přišly na řadu sypké ingredience - kakao, mouky a prášek do pečiva. Těsto jsem nalila do formy a pekla asi 40 minut. Propečenost zkouším špejlí. Hotový korpus nechám vychladnout, vyklopím z formy a 1x proříznu.

Ušlehám pevnou šlehačku. V druhé míse prošlehám cukr s mascarpone a zakysanou smetanou. Přidám vanilkový extrakt a ušlehanou šlehačku. Lehce spojím v krém.

Spodní díl korpusu vrátím do formy a pokapu vychladlou, silnou rozpustnou kávou. Nanesu vrstvu krému, přiklopím druhou polovinou korpusu, řezem nahoru a opět pokapu kávou. Potřu zbylým krémem a hustě posypu kakaem. Nechám v lednici do druhého dne.






A jen tak mimochodem: Ze zbytku mascarpone jsem připravila rychlý dezert vonící jablky a skořicí. Mascarpone někdy nahradím tvarohem a zkouším i jiné pudinkové příchutě.




Rychlý podzimní dezert


250 g mascarpone
1 pudinkový prášek Jablko & Skořice
500 ml mléka
2 lžíce cukru krupice
minipiškoty nebo normální piškoty
1 kelímek zakysané smetany
na ozdobení jablko a mletá skořice

Uvařila jsem pudink dle návodu a nechala jsem jej vychladnout. Přišlehala jsem k němu mascarpone a podle chuti ještě dosladila.
Do pohárů jsem navrstvila minipiškoty, pudinkový krém a zakysanou smetanu. Tu mám moc ráda posypanou skořicí a podzimní dobrotu jsem završila jablečnou ozdobou.





středa 11. listopadu 2020

Kynuté Martinské rohlíčky

Letos jsem pekla Martinské rohlíčky s předstihem o víkendu. Přes týden nemám tolik času a kynuté těsto přece jen nějaký ten čas potřebuje. Já kynutá těsta s důvěrou nechávám na domácí pekárně a jsem vždy na výsost spokojena. Příprava samotných rohlíčků je nenáročná a zvládne to i začátečník.




Kynuté Martinské rohlíčky


Těsto:
300 ml mléka
2 žloutky
60 g rozpuštěného másla
100 ml oleje
100 g cukru krupice
500 g hladké mouky
špetka soli
půl kostky droždí

Na dokončení je ještě potřeba rozpuštěné máslo a vejce na potření

Ořechová náplň:
125 ml mléka
100 g cukru
1 vanilkový cukr nebo 1 lžička vanilkového extraktu
200 g mletých vlašských ořechů

Do pekárny vždy dám nejprve všechny tekuté ingredience, na ně mouku, pak na jednu stranu sůl, na druhou cukr a doprostřed droždí. Zapnu program těsto. 

Mezitím si připravím ořechovou náplň. V mléce rozmíchám cukr, přivedu k varu a přisypu ořechy. Pokud se mně náplň zdá řídká, přidám ořechy nebo pokud je hustá až příliš, přileji mléko. 
Vykynuté těsto rozdělím na čtyři bochánky. Každý na pomoučeném vále rozválím do kulata, rozdělím na osm dílů, ty potřu rozpuštěným máslem, přidám lžíci náplně a sroluji. 







Rohlíčky peču na pečícím papíru, potřené rozšlehaným vajíčkem. Troubu si rozehřeji na 200˚C, vložím plech a snížím teplotu na 180˚C. Peču do růžova a pocukruji.


Svatomartinský oběd může začít.


A jen tak mimochodem: Ořechovou náplň lze zaměnit za tvaroh, marmeládu, nutelu. Já jsem tentokrát vyzkoušela trdelníkovou variantu. Trojúhelníčky těsta potřené máslem jsem posypala cukrem a skořicí. Smotané a potřené vajíčkem jsem ještě vytunila skořicí a sekanými vlašskými ořechy. Zmizely ještě rychleji než ty ořechové.





 

neděle 8. listopadu 2020

Podzimním lesem


Náš život se v posledním měsíci scvrkl na zaměstnání, nákup potravin a domov. Ne že bych se nudila, ale ta jednotvárnost je ubíjející. Jsem vděčná za každou procházku do přírody a snažím si ty vzácné chvilky užít pokud možno naplno. Dnes jsme se vydali Doubravami k přehradě na řece Bělá. Přehradní hráz prošla tříletou rekonstrukcí a je to pěkný výletní cíl nás domorodců i přespolních. 

V Doubravách jsou vedeny cyklistické trasy tzv. traily sportparku. Syn se sem jezdí vyřádit.

Pískovec láká ke stavění "domečků", děti tady taky jeden měly.

Podmračené počasí nelákalo davy a tak jsme si lesa užili sami.



Tohoto vrásčitého krasavce obdivuju při každém setkání.



A takhle teď vypadá většina smrkových lesů. Jen pár borovic.
 

A jsme na přehradě.

Bělské údolí.

Přepad zafungoval při nedávném zvýšeném povodňovém stupni.



Na hrázi.


A jen tak mimochodem: Na zpáteční cestě jsme měli za sebou hřbitov a westernové městečko. Před sebou krásný výhled na hrad, zámek i radniční věž. Ten pohled se neomrzí.





čtvrtek 5. listopadu 2020

Hruškovo - čokoládový závin neboli štrúdl

Štrúdl k podzimu patří jako spadané listí. Já, moderní zaměstnaná žena (a taky trochu pohodlná), jej peču z kvalitního listového těsta, které si koupím v pekárně nebo místním malém obchodě. Upřednostňuji regionální výrobce a sklízím obdiv celé rodiny, včetně manželovy maminky, která dělá ten klasický tažený. Náplň je většinou tradiční jablečná, někdy tvarohová anebo naslano špenátová.

Tentokrát jsem se nechala inspirovat Josefem Maršálkem, který pekl hruškový závin se slaným karamelem. Mně už přijde toho karamelu v poslední době až až. Najednou se vyskytuje v každém receptu, který zaujme moji pozornost. Není to špatná záležitost, ale jsou i jiné chutě. Já jsem závin naplnila hruškami a čokoládovo - tvarohovou náplní. Čokoláda v kombinaci s hruškami je lahodná a tvaroh je chutně doplňuje.





Hruškovo - čokoládový závin

Těsto: 
250 g hladké mouky
10 g kakaa
špetka skořice
špetka soli
25 g rozpuštěného másla
120 g vody

Náplň:
1 kostka tvarohu
100 g hořké čokolády na vaření
500 g hrušek
skořice

Nejprve si připravím těsto. Do větší mísy dám mouku, kakao, skořici, sůl a promíchám. Přidám vodu a máslo, promíchám vařečkou a v míse nebo i na vále zpracuji v hladké těsto. To zabalím do potravinářské folie a nechám asi půl hodiny při pokojové teplotě.

Připravím si náplň. Ve vodní lázni rozpustím čokoládu, kterou nechám trochu vychladnout. V misce ji promíchám s tvarohem a přisladím čekankovým sirupem nebo cukrem. Neoloupané hrušky zbavím jadřince a nakrájím na tenké plátky. Aby se závin dobře roloval, je dobré si hruškové měsíčky ještě překrojit nebo nakrájet na menší kousky.





Těsto vyválím na tenký obdélník. Nanesu na téměř celou plochu čokoládovo - tvarohový krém a na něj naskládám plátky hrušek. Posypu lehce skořicí a sroluji. Konce jen založím (podsunu) pod závin. Propíchám nožem nebo vidličkou aby mohla vycházet pára a přesunu na plech s pečícím papírem. Peču na 200˚C asi 30 minut. Hotové jsem pocukrovala.





A jen tak mimochodem: V ledničce mně zůstala polovina plechovky karamelového Salka a tak jsem vyzkoušela i notně zjednodušenou verzi hruškovo - karamelového štrúdlu. Koupila jsem v Lidlu už hotové rozválené listové těsto, naskládala na ně hrušky a pokapala karamelovým Salkem. Dál už klasika. Bylo to také dobré, jen to těsto v Lidlu už kupovat nebudu. 





neděle 1. listopadu 2020

Duše a Dušičky

Na přelomu podzimu a zimy, kdy končí teplé období a začíná období klidu a odpočinku, slavíme svátek všech svatých - Dušičky. Vzpomínáme na ty duše, které už s námi nežijí pozemský život, zdobíme jejich hroby a zapalujeme na jejich památku svíčky. Svátek je to veskrze smutný. Slaví se i jinde na světě a průběh oslav se dost liší od toho našeho. 




Už staří Keltové slavili svátek Samhain, což byla noc, kdy se mrtví vraceli mezi živé a naopak. Zapalovaly se ohně, které měly chránit živé a svítilny z vydlabaných dýní měly svítit duchům na cestu. 
V anglosaských zemích a Americe se slaví Halloween, který si nejvíce užívají děti. Převlečené do kostýmů obchází domy a žádají sladkosti jako vykoupení. Dospělí slaví tento den zábavou a užíváním si života.
Nejveselejší oslavy zemřelých jsou asi v Mexiku. O svátcích Día de los Muertos připravují pro své zemřelé, ale i pro ty živé, bohaté pohoštění a zábavu. Na hřbitovech jedí, tančí a zpívají. Věří, že duše zemřelých jsou tam s nimi a slaví také. Pro nás dost nepředstavitelné a poněkud bizardní. 
V judaismu se Dušičky neslaví, místo tohoto svátku mají Židé svátek jarcait, tedy výročí úmrtí blízkých. V tento den zapálí na 24 hodin svíčku a zúčastní se bohoslužby v synagoze. Měl by se také navštívit hrob zemřelého a na macevu položit kámen. Tento zvyk pochází pravděpodobně ze starověku, kdy byli zesnulí pohřbívání na poušti. Jejich hrob byl před dravou zvěří zajištěn kameny. Navíc kámen je věčný, nezvadne jako květiny a nedohoří jako svíčka.

Toto období je příhodné pro rozjímání o smyslu našeho života, o cestě, kterou se ubíráme, o uctívaných hodnotách a především o pokoře, se kterou bychom měli přistupovat k okolí. Žít a nechat žít. Neřídit zeměkouli a neodsuzovat jiného za to jaký je, čemu věří a co vyznává.

Pojďte se se mnou projít po místech, která jsou k této činnosti přímo ideální. 
V Boskovicích máme dva katolické kostely, jeden evangelický a židovskou synagogu. První zmínka o kostele svatého Jakuba Staršího na Masarykově náměstí je z roku 1346. Kolem býval hřbitov, jehož zbytky zdiva jsou patrné dodnes.

 
Kostel svatého Jakuba Staršího.



Nyní už máme nový velký hřbitov na vysokém kopci, kam zajíždí autobus nebo (a to doporučuji) si sem v rámci zdravotní procházky uděláme pěkný výšlap. Je odsud krásný výhled na Boskovickou brázdu a celé město s jeho historickými památkami. 
 

Druhou, pro mne zajímavější, římskokatolickou stavbou, je kostel Všech svatých. Schovává se v zeleni parku, který kdysi také býval hřbitovem. Patří mezi nejstarší stavby v Boskovicích, původní gotická stavba z 15. století byla několikrát přestavěna. Architektonicky není zvlášť významný, má ale své kouzlo. Kdysi jsme tady zažili zvláštní večerní mši pouze při světle svíček. Byl to krásný zážitek. Parkem jsme jezdili se spícím miminkem v kočárku, je to totiž neuvěřitelně klidné místo v centru města. 
Park je přístupný o víkendech od května do září, bohoslužby se v kostele konají výjimečně a bývá přístupný při zvláštních příležitostech jako jsou např. Dny evropské kultury. 

Kostel Všech svatých


Na dohled od tohoto kostelíku stojí funkcionalistický evangelický kostel pocházející z roku 1941. Jednolodní stavbu doplňuje dominantní hranol na jehož vrcholu je symbolicky Bible a kalich. 

Evangelický kostel





O židovském ghettu jsem už psala na jaře zde. Hlavní církevní symbol je bezesporu Synagoga Maior. Ta je jako všechno ostatní teď nepřístupná a tak naše kroky vedou dál židovskou částí města až na samý okraj Boskovic. 

Synagoga Maior



Běžný turista pokud nehledá, tak nenajde. Na konci jedné slepé ulice, ve svahu pod zámeckou oborou, za vysokou zdí a kovovou bránou, se rozkládá třetí největší židovský hřbitov v ČR. Na ploše 1,5 ha se nachází 2 500 kamenných náhrobků, dokládající jedinečným způsobem generace židovských obyvatel. Nejstarší dochovaný náhrobek nese datum 1670, hřbitov je patrně ještě o sto let starší. Celý hřbitov je obehnán kamennou zdí se dvěma branami. Z obřadní budovy se už dochovaly jen zbytky obvodových zdí, ale márnice je nedávno zrekonstruovaná. Náhrobky byly odedávna osazovány v řadách po vrstevnicích. Čestná místa byla v přístupnější spodní části, výše položená místa náležela chudším. Je zde pochována řada význačných osobností zdejší židovské obce, která se o hřbitov i stará. Většina potomků pochovaných židů byla zavražděna v koncentračních táborech a ti co přežili, se sem už nevrátili. 
Hřbitov je unikátní památkou a při procházce mezi náhrobky je cítit až mysteriózní tajemno.










A jen tak mimochodem: Jak jsem už psala, židé Dušičky neslaví. Kameny zmizelých, které se nachází před domy, kde žili, připomínají duše zemřelých zcela jiným, unikátním způsobem.

U Vážné studny - místo deportace židů v březnu 1942.

Toto okno fotím vždy, když jdu kolem. 

Kameny zmizelých v boskovické židovské čtvrti.