A jen tak mimochodem...

neděle 15. března 2020

Mr. Etiketa

Kdysi, když byla dcera ještě na základní škole, jsem jí na Vánoce koupila knihu Ladislava Špačka Tereza. Od té doby ho má moc ráda, sleduje jeho pořady o etiketě v televizi a dokonce si letos vybrala etiketu jako téma své seminární práce. O etiketě se toho musela dost dozvědět, vypracovat dotazníky, rozdat je napříč věkovými skupinami a vyhodnotit je.
Když si všimla inzerce na vystoupení pana Špačka, týkající se právě etikety, nemohli jsme nejít. A musím říct, že jsme nelitovali a ani nikdo z plného sálu. Pan Špaček je stále šarmantní a charismatický muž, který dokázal dvě hodiny v plném nasazení o etiketě nejen poutavě vyprávět, ale pravidla prokládal inteligentním humorem, že ani nevíme, jak ten čas uběhl. My jsme se jím prosmáli.

Pan Ladislav Špaček ochotně podepisovat své knihy, fotil se se zájemci, po jeho knihách se jen zaprášilo. Byl nesmírně milý a příjemný. Kontaktovala jsem ho před vystoupením e-mailem. Měla jsem na něj prosbu, se kterou mně velmi ochotně pomohl a náš tajný plán vyšel. Děkuji za tak vstřícný přístup.

Pondělní představení jsme si maximálně užili a to jsme ještě netušili, že od druhého dne bude vše jinak. Děti zůstanou doma ze škol a akce nad 100 a později 30 osob budou zakázány. Včera zavřeli obchody, restaurace, hranice. Jedná se o celorepublikové karanténě. Těžko říct, co nám přinesou další dny a jak se s tím srovnáme. Myslím, že my Češi a Moraváci jsme bojovníci, hrdinové i ilegalita, někdy nám to trvá dvacet let, než se dílo podaří, ale nevzdáváme se a ve šťastné konce věříme dál.

Až se situace uklidní a budeme žít zase normální život, pokud bude možnost, nenechte si pořad Etiketa není věda utéct. Je to velmi příjemně strávený večer a umět se slušně chovat, se hodí vždycky.

A jen tak mimochodem: Přála bych vám vidět, jak při odchodu v šatně VŠICHNI muži pomáhali dámám do kabátu.

čtvrtek 12. března 2020

Citronový chlebíček s polevou a Lemon curd

Když mě moji chlapi vyvezli na zámek na kamélie, upekla jsem jim za odměnu citronový chlebíček. Měla jsem ještě nasyslené citrony ze Sorrenta, tak jsem je aspoň smysluplně využila. V tomto receptu jsem citrony použila hned několikrát, kombinovala jsem několik různých receptů a výsledek by osvěžující moučník, který v létě určitě zopakuji.

Letošní první fialky

Citronový chlebíček s polevou a Lemon curd

Chlebíček:
2 celá vejce
200 ml mléka
200 g krupicového cukru (použila jsem 200 g Xylitolu)
125 ml oleje
1 ČL citronové šťávy
1 ČL citronového extraktu (já mám od dr. Oetker)
kůra ze dvou citronů

Toto vše prošlehám a postupně přidávám promíchané:
200 g špaldové hladké mouky
špetku soli
2 ČL prášku do pečiva
100 g kandované citronové kůry (citronát)

Vliji do vymazané chlebíčkové formy (používám olej ve spreji) a peču na 175˚C asi hodinu. Po upečení nechám 15 minut vychladnout a lehce vyklopím na mřížku. Po částečném vychladnutí potřu citronovou polevou a pocákám Lemon curd (citronovým tvarohem).

Citronová poleva:
100 g cukru
2-3 PL citronové šťávy

Vymíchám dohladka.

Lemon curd:
3 žloutky
40 ml citronové šťávy
40 g krupicového cukru
30 g másla

Vše kromě másla dám do mísy a za míchání metličkou ohřívám ve vodní lázni do teploty asi 75˚C. Potom nechám trochu zchladit a vmíchám máslo. Tento výborný citronový krém by měl být hustý asi jako puding.

Hotový Lemon curd prodává Tesco, Marks&Spencer a někdy i Lidl.

A jen tak mimochodem: Aby bylo jasno, že jsem přes citrony maniak, přikládám následující fotku mých oblíbených šatů. Zabodovala jsem s nimi v toskánském San Gimignanu, kde jsou obchody plné citronových suvenýrů. Téměř jsem se mezi nimi ztratila. Kouzlo nechtěného.

Přeji všem v těchto podivných dnech hodně zdraví, klidu, optimismu a inspirace. Máme sice nouzový stav, ale musíme věřit, že se brzy vše v dobré obrátí.

úterý 10. března 2020

Rájecké kamélie - V zámeckém skleníku

Domovina kamélií je v Japonsku a Číně. V těchto zemích se najdou keře staré i 600 let. Jméno kaméliím dal brněnský Jezuita, botanik Jiří Josef Kamel, který v 17. století zasvětil svůj život botanickému bádání na Filipínách. Kamélie japonská je přímá příbuzná kamélie čínské tedy čajovníku, čaj si z ní ale nedělejte.

Do Evropy se kamélie dostaly v 18. století, ale až v následujících stech letech se z ní stala dominantní květina. Proslavila ji vévodkyně du Barry, která si květy kamélií ozdobila šaty. Rázem se z ní stala módní květina, kterou evropská šlechta začala pěstovat ve svých zámeckých sklenících. Její obliba trvala až do poloviny 20. století, kdy se změnil způsob vytápění v obytných místnostech. Ústřední topení kamélie rády nemají a pěstování v našich přetopených bytech je téměř nemožné. Snesou spíš -5˚C než +20˚C, je to tedy chladnomilná rostlina, která by se měla pěstovat ve stinných zimních zahradách, verandách nebo chladných chodbách. Jejich zemina se musí udržovat stále vlhká. Za dobrou péči se tato zimní růže odvděčí krásnými, křehkými květy, které se objevují od Vánoc do března. Vybrat si můžeme z 60 tisíc odrůd v barevné škále od bílé, přes růžovou až po červenou. Nádherné jsou varianty melírované či puntíkované. Ve své domovině kamélie dorůstají do výšky až 25 metrů, ale velmi dobře snáší řez a dají se bez problému tvarovat. Důkazem jsou například živé ploty z kamélií nebo krásné bonsaje.

A jen tak mimochodem: V rájeckém zámeckém zahradnictví se tomuto nádhernému keři věnují už téměř padesát let. Vzácná sbírka kamélií sem byla dovezena v roce 1973 z Průhonic u Prahy. Většinu z 85 dovezených keřů, starých 15 let, se podařilo dopěstovat až do současnosti. Dnes sbírka čítá již 400 odrůd, z nichž byly některé vyšlechtěny bývalým zámeckým zahradníkem Janem Dvořákem.
Po prohlídce zámku a procházce zámeckým parkem doporučuji návštěvu zámeckých skleníků s rozkvetlými keři kamélií a ti odhodlaní si mohou i malý keřík zakoupit.

Zámecký skleník Rájec nad Svitavou, jezírko

Zámecký skleník Rájec nad Svitavou, rozkvetlé keře kamélií

neděle 8. března 2020

Rájecké kamélie - Na zámku

Moji milí kluci mě na MDŽ vyvezli do Rájce nad Svitavou, v místním zámku se konala krásná akce, kterou jsem už dávno chtěla vidět. Prohlídková trasa zámku byla vyzdobena nádhernými květinovými aranžmá a úchvatnými keříky kamélií. Na ty se zdejší zámečtí zahradníci specializují už od roku 1973, kdy sem byla převezena vzácná sbírka kamélií z Průhonic. V zámeckých sklenících si lze tyto zimní růže prohlédnout i zakoupit.

Zámek Rájec nad Svitavou, předjaří

Roku 1763 nechal zámek postavit Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu ve stylu rokokového klasicismu. Zámek patřil knížecí rodině Salmů až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu. Hraběnka Marie Alžběta Salmová se už dlouhá léta soudí o jeho navrácení.

Kromě zmíněné sbírky kamélií je na zámku ceněná sbírka umění rodu Salmů. Zámek obklopuje 13-ti hektarový romantický krajinářský park, součástí kterého je čestný dvůr ve stylu francouzské zahrady s bazénem, rybník s vodopádem a socialistická éra přispěla výstavbou letního kina, ve kterém se pořádaly Mírové slavnosti. Pod parkem se nachází zámecké skleníky, které si prohlédneme příště.

Zámek Rájec nad Svitavou, vstupní brána s erbem Salmů - dva odvrácení stříbrní lososi (Salm)

Zámek Rájec nad Svitavou

Koncem února a začátkem března, tedy v období největšího květu kamélií, se tato kráska ve velkém množství svých variant představuje v historických prostorách zámku. Tato jedinečná akce má už téměř třicetiletou tradici. K vidění jsou exempláře staré 30 až 60 let.

Zámek Rájec nad Svitavou, původní rostliny z Průhonic

Zámek Rájec nad Svitavou, vestibul

Zámek Rájec nad Svitavou, schodiště do I. patra

Zámek Rájec nad Svitavou, kamélie

Zámek Rájec nad Svitavou, jídelna knížecí rodiny

Zámek Rájec nad Svitavou, koupelna kněžny

Zámek Rájec nad Svitavou, květinové vazby

Zámek Rájec nad Svitavou, pracovna knížete

Zámek Rájec nad Svitavou

Zámek Rájec nad Svitavou, květinové vazby

Zámek Rájec nad Svitavou

Zámek Rájec nad Svitavou, dřevěné sochy

Zámek Rájec nad Svitavou, salon

A jen tak mimochodem: Akce se koná každoročně, letos od 6. do 15. března. Všechny podrobnosti najdete zde. Doporučuji přijet zrána, kdy se dá bez problému zaparkovat a nával v zámku je menší. Fotografování je povoleno, ale bez použití blesku.

pátek 6. března 2020

Rakousko - Za krystaly Swarovského

Poslední rakousko - bavorskou expedici začneme v benediktýnském klášteře Ettal. Leží kousek za Garmisch - Partenkirchenem, takže jsme už zase v Bavorsku. Ludvík Bavor založil opatství ve 14. století a je známé především nádherným barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter se také proslavil klášterním likérem a pivem.

Ettal - poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Ettal - poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie - bohatě zdobený interiér

V okolí kláštera jsme objevili malované domy, se kterými jsme se v Tyrolsku setkávali často.

Ettal - malované domy

Z Ettalu jsme přejeli do nádherného a turisty vyhledávaného městečka Mittenwald. Jeho bohatě malované fasády jsou úžasně fotogenické a tak jsme toho všichni hojně využili.

Mittenwald - malované domy

Kromě obytných domů pomalovali i barokní kostel.

Mittenwald - malovaný kostel

Mittenwald - malovaný kostel - interiér

Mittenwald - zasedací pořádek v kostele

V kopcích nad Innsbruckem stojí renesanční zámek Ambras, symbol moci a slávy celého Tyrolska. Zámek dal postavit arcivévoda Ferdinand II., kterému sloužil nejen k bydlení, ale především pro shromažďování svých rozsáhlých sbírek umění, převážně obrazů, přírodnin a mám dojem, že sbíral kde co. V rozsáhlých prostorech zámku jsou k vidění převážně sbírky a zase sbírky, až to bylo poněkud únavné. Kolem zámku je park upravený v anglickém a částečně i renesančním stylu, ale bohužel začalo pršet a my (hlavně dámy) jsme se už těšili na poslední bod našeho zájezdu.

Zámek Ambras

Zámek Ambras, sgrafitové nádvoří

Zámek Ambras, přírodovědné sbírky

Zámek Ambras, Španělský sál

Zámek Ambras, Zbrojnice se sbírkou brnění a zbraní.

Zámek Ambras, habsburská Kinderschule

Poslední zastávka v Tyrolsku byla ve Wattens. V tomto městě má sídlo firma Swarovski, kterou založil brusič skla českého původu Daniel Swarovski. Ke 100. výročí založení firmy bylo zde v roce 1995 otevřeno muzeum Swarovski Kristallwelten, které se v roce 2015 dočkalo výrazného rozšíření. Muzeum navrhl multimediální umělec André Heller a v 16 podzemních místnostech si už více než 12 milionů návštěvníků mohlo prohlédnout fantastické krystalově jiskřící expozice i umělecká díla od Andyho Warhola, Salvadora Dalího, a dalších.

Vchod pojali skutečně originálně - alpský obr s očima - krystaly.

Wattens, Swarovski Kristallwelten - vchod

Návštěvníci procházejí potemnělými sály, ve kterých jsou multimediální instalace osázené tisící krystalů Swarovski na spousty různých způsobů. Ohromující a úžasné. Bohužel fotografie to jiskření krystalů nedovedou tak krásně zprostředkovat, lepší je to na vlastní oči.

Wattens, Swarovski Kristallwelten -Eden

Wattens, Swarovski Kristallwelten - Silent Light - Strom s jinovatkou z krystalů

Wattens, Swarovski Kristallwelten - Into Lattice Sun

Wattens, Swarovski Kristallwelten - Into Lattice Sun - Lustr přes tři patra

Wattens, Swarovski Kristallwelten - Eden - Vodopád

Wattens, Swarovski Kristallwelten - Transparente Opazität

A jen tak mimochodem: Součástí muzea je i firemní prodejna, přes kterou návštěvníci musí projít a to dá rozum, že normální - marnivá ženská neodejde s prázdnou.