neděle 19. června 2022

Obrácený jablečný dort

Tento koláč jsem pekla už před nějakým časem ze zbytku uskladněných jablek podzimní úrody. Byl moc chutný (jak říká syn) a brzy se začnou objevovat první letní jablka, tak se bude hodit. Je to spojení několika jednoduchých receptů, takže nic objevného. Použité suroviny mívám běžně doma a když není moc času a chlapi by si dali něco s krééémem, je tohle vděčná volba.  

 



Trojvrstvý obrácený jablečný dort 


Těsto:
80 g másla
2 vejce
1 ČL vanilkového extraktu
200 g hladké špaldové mouky
1 ČL kypřícího prášku do pečiva
150 ml mléka

podle velikosti 3-4 jablka
1 ČL mleté skořice 

Krém:
500 ml mléka 
2 vanilkové pudinky
4 PL cukru
1 vanička tvarohu
1 ČL vanilkového extraktu

1 kelímek smetany 33%
mletá skořice na posypání

Oloupaná jablka nakrájím na kousky a povařím se skořicí. Nechám trochu zchladnout. Na dno dortové formy průměru 24 cm přiskřípnu pečící papír a pokladu jej jablky bez puštěné šťávy.

Na těsto prošlehám změklé máslo s vejci a vanilkovým extraktem. Postupně přidám mouku s práškem do pečiva a mléko. Těstem zaliji jablka a peču na 170˚C asi 40 min. Nechám vychladnout.

Na krém si uvařím pudink z mléka, pudinkového prášku a cukru. Po vychladnutí prošlehám s tvarohem, vanilkovým extraktem a případně dosladím cukrem nebo čekankovým sirupem. 

Upečený korpus obrátím jablky nahoru a sloupnu pečící papír. Krém rozetřu po jablečné vrstvě. Jako poslední přijde ušlehaná šlehačka, kterou posypu skořicí.

 




A jen tak mimochodem: Místo jablek se může použít rebarbora, jahody, ostružiny, maliny a jiné sezónní ovoce.


středa 15. června 2022

Čarovné tóny Macochy

Na 23. ročník hudebního festivalu Čarovné tóny Macochy jsme si museli dva roky počkat. Po dvouleté covidové pauze se minulý týden v jeskyních Moravského krasu rozezněla hudba mimořádných interpretů v mimořádných prostorech. Lístky jsme měli dva roky v šuplíku, ale čekání se vyplatilo. Letos vystoupil v samostatném koncertu Dan Bárta, Lenka Nová s Petrem Maláskem, Arrhythmia, chlapecký sbor Boni Pueri a Jaroslav Svěcený.




Právě koncert našeho předního houslisty, který celý festival zakončoval,  jsme měli to potěšení si poslechnout. Na klavír (klávesy) ho doprovázela Lucie Tóth. V recitálu zvaném Naděje zazněly romantické skladby Johannese Brahmse, Antonína Dvořáka a písně z muzikálu West Side Story, Moulin Rouge či z filmu Schindlerův seznam. Pan Svěcený přidal i jednu skladbu z vlastní tvorby. A jako přídavek jsme si vychutnali Montiho Czardas.





Výborná akustika jeskyně s Punkevním jezírkem, působivé nasvícení a především špičkové výkony obou protagonistů uzavřely náš víkend nezapomenutelným zážitkem. 




Náhoda tomu chtěla, že jsme se "nastojáka" ocitli přímo proti jevišti a blíž panu Svěcenému byla už jen klavíristka. Z tohoto důvodu jsem nechtěla moc obtěžovat focením, ale přece jen jsem pár záběrů pořídila. I ostatní účastníci se chovali podobně disciplinovaně a tak jsme snad nijak nenarušili kouzelnou atmosféru tohoto zážitku.




Pan Svěcený prokládal jednotlivé skladby moudrými i vtipnými slovy a umocnil tak ještě více příjemně prožitou hodinu.




Po koncertu se zájemci mohli vydat na zkrácenou prohlídku jeskyní. My jsme se ale vrátili zpět, jednak jsme celou prohlídku absolvovali v září a navíc jsme brzy ráno vstávali. Cestou domů nás ani nenapadlo pustit si rádio, tak jako obvykle. Nechávali jsme v sobě ještě doznít ty krásné čarovné tóny Macochy. 




A jen tak mimochodem: V roce 2019 jsme si v jeskyni Výpustek vyslechli koncert Marie Rottrové. Merry, jak jí s manželem říkáme, můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství. Nebyl to první koncert, na kterém jsme byli, ale z jejího vystoupení v jeskyni jsem byla unešena. Rádi si další ročník festivalu nenecháme ujít. 


neděle 12. června 2022

Kynuté dobroty

Popravdě musím říct, že klasické kynuté těsto jsem nedělala ani nepamatuju. Nemám důvod. Domácí pekárna to udělá za mě rychleji a nejspíš i líp. Tentokrát jsem vyzkoušela sladký trhací chléb a slané uzly. Obě záležitosti zmizely rychlostí blesku a není důvod je nezopakovat.



Sladký trhací chléb

Těsto:
500 g hladké mouky
250 ml mléka
70 g rozpuštěného másla
70 g krupicového cukru
21 g droždí (půl kostky)
2 žloutky
1 vejce
1 ČL soli

Na promazání:
50 g změklého másla
15 g moučkového cukru

Na dokončení:
trochu másla na potření a cukr na posypání (může být i perlový)

Jako obvykle do pekárny přijdou prvně tekuté a pak sypké ingredience. Do rohu cukr, do druhého sůl a doprostřed droždí. A zapínám program těsto. Hotové těsto si dám na vál, vytvořím váleček a z něj 16 bochánků. Přikryté bochánky nechám ještě asi 20 minut nakynout.
Mezitím si na promazání smíchám máslo s cukrem. Chlebíčkovou formu (nebo tu na toastový chléb) vymažu olejem a vystelu pečícím papírem. 
Vykynuté bochánky rozplácnu na placičky, potřu máslem s cukrem a skládám za sebe do formy. Opět přikryji a nechám těsto ve formě nakynout dalších 20 minut. Před pečením potřu vodou a pak už jen peču na 170˚C asi 40-45 minut. Po upečení ještě horký chléb potřu rozpuštěným máslem a po vychladnutí pocukruji. Efektně vypadá posypaný perlovým cukrem.







Jednotlivé "plátky" se pak dobře oddělují, dají se jíst jen tak nebo s máslem či marmeládou.






A jen tak mimochodem: Pro ty, kteří nemusí sladké, tu mám kynuté uzly naslano. Použila jsem mé oblíbené základní olejové těsto a dokončení je pak na tom, co komu chutná.



Kynuté uzly


Těsto:
150 ml mléka
půl kostky droždí
1 PL cukru
100 ml oleje
250 g hladké mouky
1/2 ČL soli

Pekárna pomůže stejně jako v předcházejícím receptu. Hotové těsto vyválím do obdélníkovému tvaru - nebo by to mělo obdélník aspoň trochu připomínat - a pomažu třeba rajčatovo-kečupovým základem nebo pestem. Posypu bylinkami a přeložím na polovinu.





Tu ještě trochu válečkem rozválím a nakrájím na stejné proužky. Ty smotám do vrtulky.





Vrtulku omotám kolem prstu do uzlu a konec zastrčím dospod tak, aby vzniklo něco jako uzel. Určitě je i nějaký jiný sofistikovaný způsob, ale tohle je mé maximum a byla jsem celkem spokojená. Uzly jsem pod utěrkou nechala 20 minut kynout a pak potřela rozšlehaným vajíčkem. Na posypání jsem použila strouhaný sýr, sezam a sušená rajčata, ale zase je možné použít to, co komu chutná. 





Pekla jsem na 170˚C asi 40 minut do zrůžovění.





středa 8. června 2022

Balíme a letíme

 ... nebo jedeme. Ovšem s malým kufrem :-)

Balení na cesty nepatří mezi oblíbené činnosti. Já jsem si v tom udělala jednoduchý systém a jestli mě něco baví, tak balit malý kufr na dovolenou a mít každý den něco jiného na sobě. Před časem jsme jely s kolegyněmi na pět dnů do Toskánska a mohly se smíchy potrhat, když viděly můj pidi kufr, se kterým jsem dorazila. A to jsem byla náhradník a o cestě jsem se dozvěděla odpoledne a ráno jsme frčely. Kancelářský styl se u mne nezapře a na balení mám tabulku v excelu😀.




Celé je to postavené na univerzálnosti a kombinovatelnosti. Důležité je, aby se vše (nebo skoro vše) dalo kombinovat se vším. Omezím barvy základních kusů jako jsou kalhoty a sukně na základní trojici (třeba) bílá - černá - modrá. Případně některou barvu zaměním podle toho, co mám právě oblíbené, za hnědou nebo šedou. Vršky jako topy, trička, košile, halenky a svetříky mohou být už barevnější, ale volím takové kombinace, aby se hodily k základní trojici. Šaty už nemusí být tak barevně omezené, ale určitě se černo - bílé šaty kombinují s dalšími doplňky moc dobře. 

V předstihu si rozložím základní kousky, které si chci vzít a zkouším různé varianty s ostatním oblečením, abych zjistila, zda není potřeba něco dokoupit nebo doobjednat. Na fotkách je pro představu mé loňské balení na 14ti denní Rhodos. Samozřejmě, že pokud pojedeme na hory, skladba cestovního zavazadla bude jiná.

Základní kousky v základních barvách - kraťasy, kalhoty a sukně.





K tomu trička. Podmínkou je, aby se každé hodilo alespoň ke třem základním kouskům.


K této sukni se hodí všech osm triček.


Na cestu klidně něco veselejšího.

 


Výborná věc je twinset, dá se nosit spolu nebo v kombinaci s jinými vršky. Nebo jako kabátek k šatům. Díly nemusí být úplně stejné, stačí, když se podobné tričko/top a kardigan jako twinset tváří.



Šaty obvykle užiji nejvíc a tak nesmí v mém kufru chybět. Přednost dávám nemačkavým materiálům v barevnosti, která se dobře kombinuje s doplňky.

 



 
Stejně variabilně vybírám oblečení na pláž. Bílou, modrou nebo černou lze kombinovat s jakýmkoliv i vzorovaným plavacím úborem.
 




Cestuji vždy v teniskách, které se dají později vzít i na náročnější dovolenkové výlety. Jedny pohodlné sandály na běžné nošení, jedny s pohodlným podpatkem k šatům. A pak už jen dvoje pantofle, jedny na pláž a druhé na střídačku se sandály. Barevně se mně osvědčily letní odstíny stříbrné, zlaté a pak zase neutrální bílá, černá,...


 

Jako poslední řeším doplňky jako je klobouček, kabelka a bižuterie. Klobouky miluji, ale schází mně odvaha na jejich častější nošení. Kabelky mám vždy dvě, velkou na cestu, která pojme všechny dokumenty, pasy, peněženky a druhou menší - většinou crosbody - na běžné nošení. Mám ještě jednu malou, která slouží jako toaletní taštička, ale dá se použít i na večeři, jen tak do ruky.



Šperky moc nevozím. Ne vždy je na pokoji k dispozici trezor a nechce se mně je hlídat. Takže pouze to, co mám na sobě stále (náušnice a řetízek) doplňuji různými náramky.

 

 
 
A takto vypadá finále. Vše vidím jako celek, barevnost je vzájemně kombinovatelná a nepovezu zbytečně něco, co se pak nebude k ničemu hodit. Věcí je dost, klidně by se dalo ještě něco seškrtat a přitom se neopakovat.
Přípravu vyfotím na mobil a později až dojde na vlastní balení, mám sbaleno raz dva.
 
 

 
 
Letos si snad dovolenou užijeme bez všech těch covidových omezení a zbývá tedy už jen popřát 

Bon voyage

 

A jen tak mimochodem: Osvědčilo se mně do kufru oblečení rolovat namísto skládání do komínků. Oblečení se vejde daleko víc a po vybalení není tak zmačkané.

 


sobota 4. června 2022

Rebarborové koláče

 

První letošní sklizeň, koš rebarbory. Jakmile je sezóna, koláče z ní peču pravidelně každý rok. Máme rádi kyselkavou rebarborovou chuť. Tentokrát jsem se pustila do koláče v obdélníkové formě. Tato forma mě baví, hlavně z "grafického" důvodu. Při zdobení koláče se umělecky realizuji a mé maximum je zajímavě naskládané ovoce 😊. Na korpus jde použít klasické linecké těsto. Já jsem ale zvolila listové, které se nemusí předpékat.  

 


Koláč s rebarborou obdélníkový


půl balíčku listového těsta 300 g
50 g  bílé čokolády 
20 g másla
2 vejce
150 ml smetany 31%
1 PL vanilkového cukru
4 PL mandlové mouky
 
3-4 stonky rebarbory
6 ks jahod
hrst borůvek
 
Formu vymažu olejem a vystelu ji rozváleným listovým těstem, přečnívající okraje ohnu dovnitř.
Ve vodní lázni rozpustím čokoládu s máslem a nechám lehce vychladnout.
Mezitím vyšlehám vejce s cukrem, přidám smetanu, mandlovou mouku a nakonec i rozpuštěnou čokoládu. Tuto směs naliji na připravené těsto. Ozdobím kousky oloupané rebarbory, pokrájených jahod na plátky a borůvkami. Peču na 170˚C až do zlatavých okrajů, trvá to asi 25 min.
 
 




A jen tak mimochodem: Zůstala mně půlka těsta a spousta ovoce a tak jsem narychlo ještě připravila jeden koláč. Tentokrát kulatý. Vylepšila jsem jej zbytkem mascarpone, které mně zbylo v ledničce z minulého pečení. Nakonec se improvizace vyplatila a rodině koláč moc chutnal. 

 

Koláč s rebarborou kulatý


půl balíčku listového těsta 300 g
200 g mascarpone
2 vejce
100 g práškového cukru
1 vanilkový pudink - prášek
2 PL oleje a zbytek smetany z předešlého pečení - ale není to nutné
200 ml mléka
rebarbora, jahody, borůvky nebo jakékoliv jiné ovoce
drobenka - není až tak nutná

Koláčovou formu jsem vymazala a vysypala polohrubou moukou. Těsto jsem vyválela dokulata a dala do formy. 
V míse jsem prošlehala mascarpone s cukrem a vejci, přidala pudinkový prášek, mléko a trochu oleje se zbytkem smetany. Směs jsem nalila na připravené těsto a posypala kousky ovoce. V mrazáku jsem měla ještě zbytek drobenky a tak ta přišla na koláč jako poslední. Pekla jsem také na 170 asi 35-40 minut.