Září na zahradě

Září dělalo co mohlo, aby nám vynahradilo to, co se srpnu nepodařilo. Až na pár chladných dnů si nemůžeme stěžovat. Babí léto jsme si užili pěkné a snad se ještě i v říjnu na nás štěstěna usměje a zahrada nám bude dělat radost dál. Prozatím posílám jedno zářijové zářící srdce.

Bazén už pomalu balíme, vodou bez chemie zalíváme stromy a vlastně celou zahradu, před zimou to není vůbec špatné. Jinak to s péčí nijak zvlášť nepřeháním. Trvalky nestříhám, nechávám květenství přes zimu a ostříhám až na jaře. Jediné, co jsem koncem léta udělala, bylo dodání hořké soli stromům a keřům. To jim svědčí a prospívají pak dobře delší období. 

Zeleninu ze záhonků už taky postupně sklízím a zpracovávám. Letos jsem opravdu spokojená. Tolik rajčat a okurek jsme nikdy neměli. Radost velikou mně udělaly naše první brambory. Mrkev s hráškem byla chuťově tak dobrá, že děti snědly tolik zeleniny bez pobízení jako snad ještě nikdy. 

Po sklizni jsem záhonky osela hořčicí jako zeleným hnojením, tak uvidím, jak se jí bude dařit.

Poslední letošní úroda.

Co mě naopak zklamalo, byly jahody. Měla jsem nové sazenice, měly být velké a s velkým výnosem. No, jak které. Některé měly plody dost malé, seschlé a o velkých výnosech nemůže být řeč. Ale to je zahradnický život. Jeden rok se něco povede líp a něco míň. Napřesrok to může být naopak. 

Květy + barvy = naše podzimní zahrada.  

Trvalková zahrada se v září rozzářila všemi barvami. Kvete toho spousta ... záplava květů rudbekií neúnavně krmí včely a motýly, rozchodníkovce bzučí jedna radost, světlé střapce latnatých hortenzií opisují asi od duhy a na jejich podzimní ombré je radost pohledět, no a keřík ořechoplodce se nedal zahanbit a zahalil se do modrofialového oblaku květů. Konečně je čas sednout si do křesla nebo na lavičku a jen vnímat barvy, zvuky a vůně.

Patio klematis neúnavně kvete.

Ořechoplodec nebo taky ořechokřídlec.

Nachové trio - rudbekie, rozchodníkovec, imperata Red Baron.

Růže Nostalgie bohatě opakuje kvetení.

Plody dřínu japonského Milky Way - tak nějak si představuji šmoulí jahůdky 😉

A jen tak mimochodem: O mé podzimní posedlosti vřesy jsem psala tady. V září jsem ještě stihla vysadit košík mamce k svátku a misku do kanceláře. Šířím podzimní atmosféru všude, kam přijdu 😊