neděle 1. listopadu 2020

Duše a Dušičky

Na přelomu podzimu a zimy, kdy končí teplé období a začíná období klidu a odpočinku, slavíme svátek všech svatých - Dušičky. Vzpomínáme na ty duše, které už s námi nežijí pozemský život, zdobíme jejich hroby a zapalujeme na jejich památku svíčky. Svátek je to veskrze smutný. Slaví se i jinde na světě a průběh oslav se dost liší od toho našeho. 




Už staří Keltové slavili svátek Samhain, což byla noc, kdy se mrtví vraceli mezi živé a naopak. Zapalovaly se ohně, které měly chránit živé a svítilny z vydlabaných dýní měly svítit duchům na cestu. 
V anglosaských zemích a Americe se slaví Halloween, který si nejvíce užívají děti. Převlečené do kostýmů obchází domy a žádají sladkosti jako vykoupení. Dospělí slaví tento den zábavou a užíváním si života.
Nejveselejší oslavy zemřelých jsou asi v Mexiku. O svátcích Día de los Muertos připravují pro své zemřelé, ale i pro ty živé, bohaté pohoštění a zábavu. Na hřbitovech jedí, tančí a zpívají. Věří, že duše zemřelých jsou tam s nimi a slaví také. Pro nás dost nepředstavitelné a poněkud bizardní. 
V judaismu se Dušičky neslaví, místo tohoto svátku mají Židé svátek jarcait, tedy výročí úmrtí blízkých. V tento den zapálí na 24 hodin svíčku a zúčastní se bohoslužby v synagoze. Měl by se také navštívit hrob zemřelého a na macevu položit kámen. Tento zvyk pochází pravděpodobně ze starověku, kdy byli zesnulí pohřbívání na poušti. Jejich hrob byl před dravou zvěří zajištěn kameny. Navíc kámen je věčný, nezvadne jako květiny a nedohoří jako svíčka.

Toto období je příhodné pro rozjímání o smyslu našeho života, o cestě, kterou se ubíráme, o uctívaných hodnotách a především o pokoře, se kterou bychom měli přistupovat k okolí. Žít a nechat žít. Neřídit zeměkouli a neodsuzovat jiného za to jaký je, čemu věří a co vyznává.

Pojďte se se mnou projít po místech, která jsou k této činnosti přímo ideální. 
V Boskovicích máme dva katolické kostely, jeden evangelický a židovskou synagogu. První zmínka o kostele svatého Jakuba Staršího na Masarykově náměstí je z roku 1346. Kolem býval hřbitov, jehož zbytky zdiva jsou patrné dodnes.

 
Kostel svatého Jakuba Staršího.



Nyní už máme nový velký hřbitov na vysokém kopci, kam zajíždí autobus nebo (a to doporučuji) si sem v rámci zdravotní procházky uděláme pěkný výšlap. Je odsud krásný výhled na Boskovickou brázdu a celé město s jeho historickými památkami. 
 

Druhou, pro mne zajímavější, římskokatolickou stavbou, je kostel Všech svatých. Schovává se v zeleni parku, který kdysi také býval hřbitovem. Patří mezi nejstarší stavby v Boskovicích, původní gotická stavba z 15. století byla několikrát přestavěna. Architektonicky není zvlášť významný, má ale své kouzlo. Kdysi jsme tady zažili zvláštní večerní mši pouze při světle svíček. Byl to krásný zážitek. Parkem jsme jezdili se spícím miminkem v kočárku, je to totiž neuvěřitelně klidné místo v centru města. 
Park je přístupný o víkendech od května do září, bohoslužby se v kostele konají výjimečně a bývá přístupný při zvláštních příležitostech jako jsou např. Dny evropské kultury. 

Kostel Všech svatých


Na dohled od tohoto kostelíku stojí funkcionalistický evangelický kostel pocházející z roku 1941. Jednolodní stavbu doplňuje dominantní hranol na jehož vrcholu je symbolicky Bible a kalich. 

Evangelický kostel





O židovském ghettu jsem už psala na jaře zde. Hlavní církevní symbol je bezesporu Synagoga Maior. Ta je jako všechno ostatní teď nepřístupná a tak naše kroky vedou dál židovskou částí města až na samý okraj Boskovic. 

Synagoga Maior



Běžný turista pokud nehledá, tak nenajde. Na konci jedné slepé ulice, ve svahu pod zámeckou oborou, za vysokou zdí a kovovou bránou, se rozkládá třetí největší židovský hřbitov v ČR. Na ploše 1,5 ha se nachází 2 500 kamenných náhrobků, dokládající jedinečným způsobem generace židovských obyvatel. Nejstarší dochovaný náhrobek nese datum 1670, hřbitov je patrně ještě o sto let starší. Celý hřbitov je obehnán kamennou zdí se dvěma branami. Z obřadní budovy se už dochovaly jen zbytky obvodových zdí, ale márnice je nedávno zrekonstruovaná. Náhrobky byly odedávna osazovány v řadách po vrstevnicích. Čestná místa byla v přístupnější spodní části, výše položená místa náležela chudším. Je zde pochována řada význačných osobností zdejší židovské obce, která se o hřbitov i stará. Většina potomků pochovaných židů byla zavražděna v koncentračních táborech a ti co přežili, se sem už nevrátili. 
Hřbitov je unikátní památkou a při procházce mezi náhrobky je cítit až mysteriózní tajemno.










A jen tak mimochodem: Jak jsem už psala, židé Dušičky neslaví. Kameny zmizelých, které se nachází před domy, kde žili, připomínají duše zemřelých zcela jiným, unikátním způsobem.

U Vážné studny - místo deportace židů v březnu 1942.

Toto okno fotím vždy, když jdu kolem. 

Kameny zmizelých v boskovické židovské čtvrti. 




18 komentářů:

  1. Jituš,hezky si nás seznámila se zvyky na dušičky a seznámila si nás i s kostely u vás.
    Já byla včera na hřbitovech,využila jsem toho,že jsem jela na testy do Liberce.Manželovi je už docela dobře a ráno v devět nikdo na hřbitovech nebyl,protože už odpoledne jsem se dozvěděla,že jsem pozitivní.Teď už budu zase zalezlá doma.Byla jsem na dvou hřbitovech a ty mají teď zlaté koberce,musela jsem vyfotit aspoň mobilem
    Jituš,měj hezké listopadové dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, přeju ti ať vše proběhne hladce a bez komplikací. Kolem mě je toho taky plno, jen čekám, kdy to chytnu.
      Pěkný večer a držím palce. Jitka

      Vymazat
  2. Jituško, moc děkuji za tu procházku Boskovice. Opravdu mile mě v létě překvapily a moc ráda na tu rychlou návštěvu vzpomínám. Kdykoli se znovu rádi zastavíme, synagoga nás okouzlila.
    Měj hezké a hlavně zdravé dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, tady je vždy pěkná procházka zajímavými místy a v poslední době i dost klidná.
      Měj se hezky a opatrujte se. Jitka

      Vymazat
  3. Jitko, díky za tvůj příspěvek. Boskovice neznám, ale třeba nás někdy k vám cesta zavede :)
    I u nás, v Plzni, máme bronzové kameny, připomínající utrpení a smrt židů. Snad se svět poučil. Kéž by.
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, musíme doufat, i když vidím, co se zase děje ve Francii, Německu a Rakousku tak bude ještě dlouho trvat až budou všechny bytosti šťastny.
      Krásný večer. Jitka

      Vymazat
  4. Přes Boskovice jsem několikrát jela, ale že tam je židovské čtvrť a hřbitov nevím. Popravdě, ten židovský způsob vzpomínání na zemřelé mi připadá ze všech nejlepší a je mi nejbližší. (Že bych měla nějaké utajené židovské předky? No moje babička z otcovi strany byla taková trochu zvláštní na pohled, ale všichni protektorát přežili) Židovské hřbitovy mají své kouzlo, asi tou neuspořádaností, nebo že nejsou plné barev a květů, nevím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, až pojedeš příště, tak určitě zastávka za to stojí. Mě taky iritují ty jásavá vietnamské květiny na hrobech. Jako na střelnici.
      Klidný večer. Jitka

      Vymazat
  5. Moc hezké fotky, v Boskovicích jsem byla jen jedenkrát, zastavili jsme na náměstí a prošli židovskou čtvrtí, cílem byla kavárna, na kterou upozorňovala některá z bloggerek. Škoda, že jsem nějak pominula ten židovský hřbitov... tak příště, třeba ještě někdy pojedeme na výlet do Brna a zastavíme se cestou.... E

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, kavárna Kakabu vedle synagogy je naše oblíbená kavárna, ale už jsme dlouho nebyli a ani to teď nejde. Židovský hřbitov má své kouzlo a stojí za prohlídku. Je to hodně o důstojnosti.
      Měj se pěkně a opatruj se. Jitka

      Vymazat
  6. Jitu to je zajímavý článek a krásné fotografie. Máte u vás zajímavá místa. Děkuji za hezké čtení doplněné zajímavými fotografiemi. Nevím, jestli jsem ti to psala,ale stala semi taková nepříjemnost. Omylem jsem si nevratné smazala původní blog. Naštěstí fotky mám uložené. Mám tedy nový http://fotojaradu.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  7. Jituš, děkuji za krásnou procházku Boskovicemi. Zavzpomínala jsem na návštěvu tohoto krásného města. Kostely vnímám jako historické objekty, stejně tak i synagogy. Jsou pro mně dokladem umu předků. Tím, že můj táta byl z části žid, jsou mi kameny zmizelých velmi blízké. On se z lágru, na rozdíl od několika dalších příbuzných, vrátil.
    Měj hezké dny 🌹

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, kameny zmizelých jsme si prohlíželi prvně v Praze na Josefově. Jsem ráda, že i naše město se k této vzpomínce připojilo. Zvlášť pro mladé, kteří už nemají takovou povědomost, dobré.
      Pěkné podzimní dny. Jitka

      Vymazat
  8. Jitko, hzeká procházka mezi kostely v místech, které neznám, protože jsou od nás docela daleko. Já mám hřbitovy docela ráda, mají zvláštní atmosféru, pokud na svých poulkách nějaký potkáme, tak většinou aspoň nakoukneme. Zvlášť se mi líbí ten v Plzni - Doubravce, kde má manžel pochované rodiče - je kolem kostelíku sv. Jiří, který je takový malebný na malé vyvýšenině kousek od řeky...
    Jinak podobné připomínky Židů odvlečených do koncentračních táborů jsou myslím v Praze na Vinohradech
    Hezké listopadové dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, na Vinohradech nevím, ale viděli jsme je na Josefově. Hřbitovy se stávají zajímavé i pro turisty. V Paříži je jeden hodně známý, na Vyšehradě taky a už i na Malvazinkách.
      Pěkné a zdravé dny. Jitka

      Vymazat
  9. Jitu, krásně jste vše napsala i nafotila. Samhain slaví i moje nejlepší kamarádka Pavlínka z Trstěnic, u které jsem nedávno byla na návštěvě a vyprávěla mi o něm...jinak bych o něm asi nevěděla. Jinak já hřbitovy navštěvuju celoročně, jelikož na nich pracuji a ty židovské mám nejraději, jelikož jsou tak nedotčené a opravdu staré a navíc se jejich pomníky už nikdy nehýbe...tak jak se postaví, tak stojí, ikdyž se vyhnou, tak se na ně už nikdy nemá sahat. Jeden z mých oblíbenych je na Slovensku pod hradem Beckov...Krásný podzim přeje Hanka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, díky za zajímavé informace, to o židovských pomnících jsem nevěděla. My také chodíme na hřbitov pravidelně. Mamka nás naučila, chodit v sobotu navečer upravit hrob, zanést kytku, zapálit svíčku. Učím to tak i moje děti.
      Pěkný večer. Jitka

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře.