Den sedmý: čtvrtek 22. 8. 2019 Volterra – město upírů a alabastru
7 863 kroků, 82 km, 30 - 33˚C oblačno,
teplo, bouřlivo
Dopoledne bylo zataženo a tak
jsme se raději až po obědě vydali známou cestou do Volterry. Opět byl problém zaparkovat, volná
byla pouze místa u nádraží za 12 €. S díky jsme odmítli a hledali dál.
Nakonec se na nás štěstí usmálo a těsně před námi se uvolnilo místo na
neplaceném parkovišti na Viale dei Filosofi. Po zkušenostech z Pitigliana
máme z těchto parkovacích míst zdarma smíšené pocity. Procházíme jednou ze vstupních bran v etruských hradbách a po 245
schodech vystupujeme do historického centra města.
Procházíme labyrintem uliček
a obdivujeme jejich krásu.
Díky své izolovanosti na vysokém kopci původní obyvatelé Toskánska Etruskové dlouho odolávali Římanům. I po dobytí se jim a později i Medicejským několikrát vzbouřili, vzpoury byly však vždy potlačeny. Z římského období je ve Volteře zachovalý amfiteátr.
Dodnes Volterra působí hrdým a tak trochu tajuplným dojmem. Není divu, že sem autorka bestseleru Twilight (Stmívání) umístila děj jedné z kapitol, čímž udělala Volteře medvědí službu. Teenageři do kamenných zdí vyryli nejeden nápis Edward Forever. My jsme tedy žádného upíra nepotkali, zato jsme objevili krásu alabastru. Volterra je proslulá výrobky z tohoto materiálu a nás překvapil moderní design užitkových předmětů. V řadě obchůdků si vybere snad každý, jen nekupujte hned v prvním. Ceny dál od centra se snižují a nabídka je také velmi bohatá.
Určitě doporučuji procházku podél hradeb se vstupními branami.
Tak krásné vyhlídky do toskánské krajiny hned tak každé město nenabízí.
Na náměstí se před blížící bouřkou schováme do kavárny di Monti a dáváme si kávu a zmrzlinu, tentokrát jahodovou a borůvkovou a toskánskou specialitu Panforte. Manžel to označil za mandle s lepidlem a je to opravdu dost sladké a hutné.
Na náměstí to máme dva kroky, chystají tady tribuny na víkendovou historickou slavnost. Líbí se nám renesanční paláce i prasečí věž.
Cestou k autu se ztratíme v bludišti uliček, ale objevujeme krásná zákoutí, průchody, obchody s lanýži, hřiby a šafránem, který se v okolí pěstuje. Město opouštíme za hřmění, ale nelitujeme. Určitě stojí za návštěvu.
Díky své izolovanosti na vysokém kopci původní obyvatelé Toskánska Etruskové dlouho odolávali Římanům. I po dobytí se jim a později i Medicejským několikrát vzbouřili, vzpoury byly však vždy potlačeny. Z římského období je ve Volteře zachovalý amfiteátr.
Dodnes Volterra působí hrdým a tak trochu tajuplným dojmem. Není divu, že sem autorka bestseleru Twilight (Stmívání) umístila děj jedné z kapitol, čímž udělala Volteře medvědí službu. Teenageři do kamenných zdí vyryli nejeden nápis Edward Forever. My jsme tedy žádného upíra nepotkali, zato jsme objevili krásu alabastru. Volterra je proslulá výrobky z tohoto materiálu a nás překvapil moderní design užitkových předmětů. V řadě obchůdků si vybere snad každý, jen nekupujte hned v prvním. Ceny dál od centra se snižují a nabídka je také velmi bohatá.
Určitě doporučuji procházku podél hradeb se vstupními branami.
Tak krásné vyhlídky do toskánské krajiny hned tak každé město nenabízí.
Na náměstí se před blížící bouřkou schováme do kavárny di Monti a dáváme si kávu a zmrzlinu, tentokrát jahodovou a borůvkovou a toskánskou specialitu Panforte. Manžel to označil za mandle s lepidlem a je to opravdu dost sladké a hutné.
Na náměstí to máme dva kroky, chystají tady tribuny na víkendovou historickou slavnost. Líbí se nám renesanční paláce i prasečí věž.
Cestou k autu se ztratíme v bludišti uliček, ale objevujeme krásná zákoutí, průchody, obchody s lanýži, hřiby a šafránem, který se v okolí pěstuje. Město opouštíme za hřmění, ale nelitujeme. Určitě stojí za návštěvu.
A jen tak mimochodem: Volterra
stejně jako San Gimignano patří do oblasti Chianti. Tu jsem podrobněji navštívila při své již zmíněné cestě roku 2012. Za návštěvu určitě stojí Greve a
Castelina in Chianti.
Absolvovali jsme i ochutnávku vína a toskánských specialit ve vinařství Castello Verrazanno.
Mořeplavec Giovanni da Verrazzano žil v 15. století a uvádí se jako objevitel Manhattanu, je po něm pojmenovaný jeden z newyorských mostů. Toto vinařství je poblíž Greve a můžete si zde kromě malebné krajiny Chianti prohlédnout historické sklepy, výrobny vína, balzamikového octa a prosciutta. Vše je pak podáváno při ochutnávce a možno i zakoupit.
Doporučuji také projet silnici SR 222 zvanou Chiantigiana, propojující Florencii a Sienu. Jen pro tu krásnou cestu.
Absolvovali jsme i ochutnávku vína a toskánských specialit ve vinařství Castello Verrazanno.
Mořeplavec Giovanni da Verrazzano žil v 15. století a uvádí se jako objevitel Manhattanu, je po něm pojmenovaný jeden z newyorských mostů. Toto vinařství je poblíž Greve a můžete si zde kromě malebné krajiny Chianti prohlédnout historické sklepy, výrobny vína, balzamikového octa a prosciutta. Vše je pak podáváno při ochutnávce a možno i zakoupit.
Doporučuji také projet silnici SR 222 zvanou Chiantigiana, propojující Florencii a Sienu. Jen pro tu krásnou cestu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře.