Hanácké trojboj - Olomouc

Olomouc – arcibiskupské a univerzitní město

sobota 12. 10. 2019, 12 235 kroků, 91 km, 16˚C polojasno až oblačno, větrno

Už asi rok jsme s manželem plánovali wellness pobyt bez dětí. Vždy se ale našlo něco, co mělo přednost, a tak jsme vyrazili až letos v říjnu. Dvě kolegyně mně nezávisle na sobě doporučily Wellness Hotel Jana v Přerově, a tak jsme se rozhodli jej vyzkoušet. Cestou tam a zpět jsme si ještě stihli prohlédnout historická centra Olomouce a Kroměříže.

V Olomouci jsme zaparkovali v Galerii Šantovka. O víkendu je parkování první čtyři hodiny zdarma, každá další hodina je za 30 Kč. Odtud je to do historického centra jen kousek. Na sobotním trhu jsme neodolali nádherným jablkům a hruškám. Nebýt wellnessu, koupili bychom tady toho víc. 

Pak už to byl jen skok na Dolní náměstí. Olomouc je město fontán a tady byly hned dvě, Mariánský sloup a kostel Zvěstování Panny Marie. 

V příjemné kavárně Naše Café jsme si dali kávu a limetkový cheesecake. Kávu nabízí jednodruhovou nebo směs. Vše bylo velmi chutné a z poctivých surovin. 

Na blízkém Horní náměstí nás samozřejmě zaujal 32 m vysoký Sloup Nejsvětější Trojice, památka UNESCO. V jeho spodní části se nachází sezonně přístupná kaple.

Kromě pocty Karlu Gottovi byl sloup v rámci akce Rozkvetlé památky ozdoben květinovými aranžmá. Tento projekt byl součástí podzimní výstavy Flora Olomouc.
Radnice je celá v rekonstrukci, bohužel není funkční orloj. Informační centrum je otevřené i v sobotu a tak vybaveni mapkou a brožurkou o místních památkách a zajímavostech vyrážíme. Náměstí je nevelké s radnicí uprostřed. Kromě zmíněného sloupu a měšťanských domů, jsou zde ještě tři fontány. Nejznámější je Caesarova kašna a nejnovější Ariónova z roku 2002. 

Chrám sv. Michala s bohatým barokním interiérem se bohužel také rekonstruuje, ale je možné navštívit alespoň křížovou chodbu. 

Cestou jsme míjeli domy se zajímavými domovními znameními. Toto byl dům U Zlaté štiky, ve kterém žil, za svého působení v Olomouci, hudební skladatel Gustav Mahler.

Nedaleko je i secesní vila Primavesi, na jejíž výzdobě se podílel malíř Gustav Klimt. V historickém centru je také množství budov Univerzity Palackého a Arcibiskupství olomouckého. Za prohlídku stojí kaple sv. Jana Sarkandra a Jezuitský konvikt. 

V Olomouci mají smysl pro humor...

Hlavní třídou 1. máje jsme kolem kostela Panny Marie Sněžné a fontány Tritonů pokračovali k Arcibiskupskému paláci. V tomto paláci usedl na císařský trůn i František Josef I. Palác si lze prohlédnout s průvodcem od května do září.  

Nakoukli jsme do dvorany univerzitní knihovny s lavičkou Václava Havla.

Blízko Arcibiskupského paláce v ulici Wurmova jsme si dali výborný oběd v bistru Bistrá kráva, která vaří obědové menu i ve vegetariánské verzi, pečou si sami dorty a vaří kávu z čerstvě upražených kávových zrn. Čekal tam na nás poslední volný stůl.

Ke katedrále sv. Václava už to bylo jen přes ulici. Katedrála má nejvyšší věž na Moravě, je 101 m vysoká a je přístupná až do výšky 90 m. Tuto kratochvíli si nechám ráda ujít, a tak jsme si pouze prohlédli zajímavý interiér. Stavba je to pozoruhodná, původně románská bazilika z 12. století byla ve století 13. a 14. přestavěna na gotickou a nakonec koncem 19. století na novogotickou. V kryptě katedrály jsou uloženy ostatky olomouckých biskupů.

Přilehlý Olomoucký hrad, nyní sídlo Arcidiecézního muzea. 

Romantickými uličkami jsme se vrátili na Horní náměstí, a ještě zašli ke kostelu sv. Mořice, který je ale také v rekonstrukci. Naši olomouckou výpravu jsme zakončili nákupem knih - dárků pro děti v Šantovce, hypermarketovou kávou v Café Opera a odfrčeli jsme na náš zasloužený wellness pobyt do Přerova, který je od Olomouce vzdálený jen 24 km.

A jen tak mimochodem: Olomouc se nám moc líbila hlavně pro svoji poklidnou atmosféru. Dcera by ráda zkusila studium na zdejší univerzitě a určitě se k její introvertní povaze Olomouc hodí víc, než věčně uspěchané Brno. Další návštěvu i s dětmi, zaměřenou spíš univerzitně, už máme v plánu.