Svítíme a záříme

Moc se mně ta věta z vánoční pohádky líbí. Svítíme a záříme ... nejen o Vánocích. Podíl na úspěchu svátků nás maminek, manželek, hospodyněk je nepřehlédnutelný. Svou prací pro rodinu ji stmelujeme, zateplujeme, vytváříme tu jedinečnou atmosféru, bez které by Vánoce nebyly Vánocemi. Provoníme dům vanilkovými rohlíčky, svátečně vyzdobíme každý kout, zabalíme tajemství, pozveme k večeři, která se bude opakovat zase až za 365 dní. Není to jednoduché, na rovinu ... je to pořádná zabíračka, však víme. Odměnou nám pak jsou pochvalné věty, rozzářená dětská očka i mlaskání hostů. Nabíjíme se, abychom mohly svítit a zářit po celý následující a neméně náročný rok. 

I moje vánoční svátky byly náročné, pracovala jsem do 22. prosince a pak začal předvánoční maraton. Musím pochválit manžela i děti, kteří pomáhali a snažili se splnit všechny mé rozkazy. Velkou radost nám udělaly obě babičky, které přijaly naše pozvání a prožívali jsme sváteční chvíle společně. Samozřejmě, že mám radost i z dárků, které jsem dostala i které potěšily mé blízké, ale ta rodinná pohoda a pospolitost je k nezaplacení.

Počítače jsem si užila před svátky dost a protože budu pracovat i mezi svátky, dala jsem si internetovou pauzu. Nahradila jsem ji zobáním cukroví, procházkami s manželem, s dcerou jsme se nemohly dočkat tanečního sóla Hugha Granta v Lásce nebeské (kterou zbožňujeme, nevynecháme a říkáme jí Himmel Liebe), povídáním o nové knížce, kterou syn dostal pod stromeček. Prostě si užívám volna, rodinu, pohodu, vánoce. Právě to, co si k svátkům přejeme.

A jaké byly? 

Sváteční den začínáme společnou snídaní. Domácí vánočka a džemy jsou nutností. Možná to působí až moc načančaně, ale já si to užívám. Během roku moc takovýchto společných snídaní nemáme a tak je pro mne důležitá příprava, snídaně samotná i dlouhé povídání po ní.

Balíčky jsem letos opatřila jen bílou samolepkou s vánočním razítkem.

Vánoční panna cotta a následná loterie je už tradicí.

Slavnostně prostřeno k štědrovečerní večeři.

Náš letošní stromeček. Nikdy se mně nepodaří foťákem zachytit jeho pravou krásu a kouzlo. Tak aspoň tak.

 

Ještě stále jsem toho zdobení neměla dost a všechny mé krystaly a dajmondy jsem přidala k aeáriím. Třpytu o Vánocích není nikdy dost. Svítíme a záříme.

A jen tak mimochodem: Moji milovaní mně rozšířili sbírku skla a keramiky. Jupííí.

Svícny Leonardo od manžela.

Mačkaný tác a miska od Keramirka (najdete na Fleru)

Tyto talíře a tácky od Keramirka jsem dostala k svátku ...

... a syn je pěkně doplnil ptačí miskou.

Čtvrtý advent pistáciový

Téměř celou čtvrtou adventní sobotu jsem věnovala pečení vánočního cukroví. Perníčky jsem napekla hned začátkem adventu, minulou sobotu jsem upekla druhy, které potřebují pár dní, aby se dostaly do formy a teď přišla řada na dokončení, naplnění a nepečené cukroví. Tak jako každá rodina, máme i my oblíbené druhy ... manžel má rád mini štafetky, dcera medovníkové kuličky, syn karamelové rohlíčky a mně by chybělo linecké slepované. Přidám pár osvědčených druhů s ořechy, kokosem, čokoládou - ty k Vánocům jednoznačně patří. Každý rok vyzkouším jeden nebo dva druhy cukroví, které mne zaujaly a jsem zvědavá na jejich chuť. 

Letos jsem zatoužila po nějaké pistáciové dobrotě. Většina receptů používá pistáciovou pastu - italské zásoby už došly a nestihla jsem si novou pastu objednat. A tak došlo na nepečené pistáciové kuličky. Už několikrát jsem četla nebo viděla recepty na zdravé vánoční cukroví. Nelákaly mne. Tento recept vypadal hodně jinak a byla jsem zvědavá na chuť. Myslím, že je to dobrá varianta sladkého pokušení pro ty, kteří si rádi zamlsají a po Vánocích nechtějí omdlít při pohledu na osobní váhu.

Nepečené pistáciové kuličky

250 ml vody
1 pistáciový pudink

2 lžíce Xylitolu (březový cukr) nebo čekankového sirupu (dá se samozřejmě použít i normální cukr, ale lepší je přírodní nebo třtinový)

2 lžičky kokosového oleje

1 lžíce sušeného mléka

trochu kokosu - asi tak 150 g

25 ks oloupaných mandlí

mleté pistáciové oříšky, nesolené - na obalení

V části vody rozmíchám pudink a sladidlo. Zbytek vody dám vařit, přidám pudink a povařím do husté konzistence. Do horkého zamíchám kokosový olej.

Nechám lehce zchladit a vmíchám sušené mléko a kokos. Množství kokosu jsem odhadla do konzistence, ze které půjdou tvarovat kuličky. Pokud je směs málo sladká, přidám čekankový sirup. Teď dám zcela vychladit.

Ze směsi tvaruji kuličky, dovnitř zabalím mandli, obalím v mletých pistáciových oříšcích a uložím do papírového košíčku. Z tohoto množství jsem vykoulela 25 kuliček.

A jen tak mimochodem: S Xylitolem mám výborné zkušenosti. Sladí jako cukr a rozdíl v chuti není poznat. Energetickou hodnotu má o 40% nižší než cukr. Zkoušeli jste?

Moc se mně líbí zabezpečovací systém kamarádky 😀 

Já taková drsňačka nejsem 😀, cukroví máme dost.

Pár adventních obrázků od nás.

A nakonec jedna úklidová vychytávka. V DM drogerii jsem koupila, na radu kolegyně, tuto univerzální utěrku a jsem překvapena, jak beze šmouh zvládne vyčistit okna i mastné povrchy v kuchyni.

Špenátovo - lososové lasagne

Blíží se období, kdy konzumujeme ryby víc než jindy v roce. Pro inspiraci tady mám dnes recept na špenátovo - lososové lasagne. Lasagne vůbec patří k oblíbeným jídlům naší rodiny a není na nich složitého, aby nestálo za to je vyzkoušet.

Mně se osvědčilo plátky lasagní nepředvařovat. Jednou jsem to zkusila a té legrace, co jsem si se slepenými těstovinami užila, se ráda vzdám. Italku by asi kleplo, ale mně se tato rychlá česká varianta osvědčila, lasagne jsou měkké a nemají chybu.

Špenátovo - lososové lasagne

9 plátků lasagní

olivový olej

500 g lososa - nejlépe filet bez kostí

1 balíček mraženého sekaného špenátu

250 g sýru (gouda, eidam, parmezán) 

1 cibule

2 stroužky česneku

sůl, pepř

máslo

2 lžíce hladké mouky

asi půl litru mléka

špetka muškátového oříšku

Předehřeji si troubu na 200˚C. 

Připravím si špenát - na másle osmažím cibulku, přidám povolený špenát, osolím, opepřím a chvíli podusím. Na závěr přidám česnek podle chuti.

Dál si připravím bešamel - v kastrolku rozpustím dvě lžíce másla, přidám dvě lžíce hladké mouky a míchám metličkou, dokud není mouka lehce opražená a hodně hustá. Pokud je řídká, ještě přidám mouku. Průběžně zalívám mlékem a stále míchám. Hotový bešamel by měl být hustý a mám jej plný kastrůlek. Provařený pak ještě osolím a ochutím strouhaným muškátovým oříškem.

A jdu kompletovat: 

Hluboký pekáč (např. keramický) lehce vymažu olejem a vedle sebe pokladu tři plátky lasagní. Na ně dám špenát, který pokladu plátky syrového lososa. Zaliji bešamelem tak, aby byly potopené i spodní plátky lasagní. Posypu strouhaným sýrem a vrstvy opakuji. Zase lasagne - špenát - losos - bešamel - sýr. Končím třetí vrstvou lasagní, které zaliji bešamelem a posypu sýrem. Dám zapéct. Peču tak dlouho, dokud se na povrchu nevytvoří zlatavá křupavá vrstva.

A jen tak mimochodem: I další dvě varianty lasagní jsou u nás žádané. První dělám v kombinaci plátků rajčat, masové směsi (jakékoliv mleté maso + rajčatová omáčka), sýr a bešamel. Druhá varianta je také špenátová, jen lososa vyměním za kuřecí maso (plátky prsou nebo stehenní řízky), pokladu natrhanou mozzarellou a jako obvykle doplním bešamelem. 

Třetí advent sametový

Rok utekl jako voda a náš Ondra je zas o rok starší. Žádné oslavy a party se letos nekonaly, ale aby nepřišel až tak moc zkrátka, upekla jsem mu dort. Dort přímo sametový - Red velvet. Už jsem jej kdysi pekla, ale to bylo z cukrářské směsi a tak to byla vlastně teď premiéra. Receptů jsem měla několik a nejvíc se mně líbil ten od Míši z Víkendového pečení. To bych ovšem nebyla já, kdybych si jej trochu neupravila. Výsledek byl opravdu sametově dobrý, pokud tedy chutná samet dobře. Korpus je trochu jiný, než jsem zvyklá, ale chutný. Krém je hodně podobný mému krému, který dávám do dortů i dalších moučníků. Ten doporučuji. Pracuje se s ním moc dobře, není třeba žádných želatin a chuť je báječná. Na vymýšlení zdobení jsme neměla čas a tak je to takové jednoduché patlála. Hlavně, že měl Ondrášek radost.

Dort Red velvet

Na korpus:
125 g hladké mouky
125 g polohrubé mouky

1 lžíce kakaa, které není nutné - pokud se nedá, dort je víc červený

115 g změklého másla

300 g cukru krupice

2 vejce

250 ml podmáslí

potravinářská červená barva - gelová, prášková, tekutá

1 lžička octa

1 lžička jedlé sody

Na krém:

250 g mascarpone

250 g krémového sýra (např. Palouček, Lučina)

90 g moučkového cukru

1 kelímek (250 ml) smetany 33%

1 lžička vanilkového extraktu

Předehřála jsem si troubu na 175˚C a do dortové formy jsem na dno přiskřípla pečící papír. 

V misce jsem smíchala mouku s kakaem a špetkou soli. V hrnku jsem podmáslí obarvila na červeno. Ve větší míse jsem prošlehala máslo, přidala jsem cukr a pak i vejce. Až mělo vše krémovou konzistenci, zašlehala jsem moučnou směs a podmáslí. V misce jsem promíchala ocet se sodou a hned také zašlehala do těsta. Těsto jsem nalila do formy. Kdo chce víc pater, může těsto rozlít do dvou forem. Já jsem měla jednu formu a pekla jsem necelou hodinu. Propečenost se hůř vizuálně rozpozná a tak je lepší vyzkoušet špejlí. Vychladlý korpus před vytažením z formy objedu ostrým nožem, odstraním papír a ve fólii nechám do druhého dne v ledničce. 

Druhý den ráno jsem nejprve připravila krém. V míse jsem prošlehala mascarpone, sýr a cukr. Pak jsme přidala smetanu a vanilkový extrakt a znovu prošlehala do hustého krému.

Dortový korpus jsem jednou prokrojila a promazala krémem. Přiklopila druhou částí korpusu a vršek jsem také pomazala krémem. Kdo má dost krému, může obmazat i boky dortu. Zdobení jednoduché - krém a strouhaná hořká čokoláda. Je dobré jej před podáváním nechat ještě alespoň pár hodin v ledničce.

 

A jen tak mimochodem: Po upečení dortu jsem se pustila do pečení vánočního cukroví. Zatím jen ty druhy, které potřebují čas na rozležení a změknutí. Při pečení jsem si vzpomínala na babičky, co která pekla a jak nám to chutnalo. Na babiččinu sestru - tetinu, která pekla na svatby a vlastně nás naučila to, z čeho dnes vycházíme. Jak jsem se na ni (na oko) zlobila, když sestry válely a vykrajovaly a mě postavila k troubě s tím, že já jsem ta pravá pekařova dcera a vnučka a nic nespálím. Jenže jsem se chtěla učit i jiné věci, než otvírat dvířka a vytahovat plechy s cukrovím. Ano ... všechny už pečou nebeské linecké a určitě je božské. 

Tlapky nepeču, nemáme je nějak zvlášť rádi. Formičky po babičkách jsem vyhodit nechtěla a tak jsme je použila do adventní výzdoby. Vzpomenu si na obě, když jdu kolem.