Únorové dny

Nejkratší měsíc roku je u konce. Slovy klasika "Před chvílí byly Vánoce a už budou Velikonoce". Pravidelně měsíc uzavírám tímto příspěvkem, kde si chci uložit to milé a příjemné, co uplynulé dny přinesly. Samozřejmě, že se najdou i nepříjemnosti, ale na ty si vzpomínky uchovávat nechci.

 

V únoru bylo v práci stále napilno, ale jsou za námi vidět dobré výsledky a to tu námahu a stres vykompenzuje. 

Na sváteční ceremonii, která proběhla v Zastupitelském sále brněnské Nové radnice, si Ondra převzal bronzovou plaketu vévody z Edinburgu a maká na získání stříbrné. 

Magdalenka zahájila třítýdenní praxi na základní škole, kdy během dne odučí i šest hodin. Vypadá to, že ji práce baví, hlavně v šesté třídě, kdy jsou děti ještě otevřené informacím a spolupráci. 

 

V olomoucké Šantovce mne v H&M Home zaujala dětská kolekce. Je tak k sežrání... škoda, že už nemám komu koupit.

Únor je ideální měsíc na zahradní plány. Semínka rajčat a jiné zeleniny už dorazila, ještě čekám balíček s voňavými trvalkovými sny. Objednávám na loukykvet.cz, kypricepudy.cz a culinabotanica.cz. 

 

 

K Valentýnu jsem dostala kytici a umotala jsem si věnec pro radost.

 

 

 

 

 

K narozeninám jsem dostala kytici ještě větší a krásnější, spoustu přání i dárečků od rodiny, kamarádek a kolegyň. Všechny mne moc potěšily.

 

 

 

Nečekaný dárek od Helenky. Krásné chňapky, které je škoda používat.

 

Domů jsem pustila trendy hnědou Mocha mousse. V únoru to byla dobrá volba.

 

Věnovala jsem se i mé oblíbené činnosti - čančání jídelního stolu.

 

Valentýnský.

S únorovými paprsky.

Vloni jsem si koupila krásný, pevný balící papír a bylo mně líto jej použít na zabalení a pak vyhodit. Vytáhla jsem ze sklepa starší, nepěkný kancelářský pořadač a manžel jej oblékl do květinového kabátku. Našel využití a navíc zdobí moji domácí pracovnu.

 

 

 

 

V únoru jsem pekla naslano chačapuri, pizza rohlíčky, buchty se sýrem a chutnaly nám i dýňové špecle s kuřecím doprovodem.

 

Na sladko jsem upekla koláče, dezerty a jeden dort. Víc jsem nestihla vyfotit.

A jen tak mimochodem: Na mé únorové nástěnce přání, snů a uplynulých dnů nechybí červená, svíčky Hromničky, valentýnská srdce, mé rybí znamení a ani narozeninový dort.

 

Pokud bych chtěla v lednu vidět polární záři, tak v únoru je jasné, že mým cílem by jednou mohl být benátský karneval. Nejen vše vidět, ale i skutečně zažít v identitě dámy v nádherných šatech a tváří skrytou za tajemnou maskou.

Tak takový byl můj únor. Jeho dny utekly jako voda a když se prostřednictvím tohoto příspěvku ohlédnu, nemůžu být nespokojená. Že karneval v Benátkách letos zase nevyšel? Je to přece sen a ty se někdy vyplní a někdy ne. Je to jen sen...