Adventní věnce

O letošních adventních věncích jsem mimořádně měla předem jasno, budou zelené a hnědé. V čem jsem jasno neměla, byl čas na výrobu. Toho se mně koncem roku tradičně nedostává. Ale to je tak se vším. Plány jsou velké, skutečnost taková, co můj čas a schopnosti dovolí.

 

Věnec na jídelní stůl je po několika minimalistických letech bohatý. Jedlový korpus jsem doplnila umělými zelenými větvičkami, které mají tu výhodu, že hned tak neopadají a v plné formě vydrží až do Štědrého dne. Přidala jsem dřevěnou hvězdu a spoustou přírodnin. Svíčky měly být jiné, ale nesehnala jsem je, a tak mám z Nanu Nana tyto hnědavě přírodní, které jsem převázala zelenou šňůrkou.

 

Věnec na dveře jsem nakonec dělala dvakrát. U výroby prvního jsem se nějak rozjela a vzhledem k jeho konečné velikosti a váze nakonec zdobí stěnu v jídelně. Dominantním prvkem věnce jsou kroucené "rohy", které mne zaujaly na první dobrou. Rohy na základu z mixu jehličí doplňují sušené limetky, hvězdy, šišky,...

 

Věnec na vchodové dveře v druhé, menší verzi je veskrze přírodní. Různé chvojky doplňuje eukalyptus. Náležitě slavnostní je s mašlí, šiškami i baňkami v hnědé a zelené.   

A jen tak mimochodem: Nesmím zapomenout ani na terasu, kterou zdobí poslední adventní věnec. Celý terasový věnec je z darů spící zahrady. Chvojky jedličky, borky, tisu, túje, stálezelené listy bobkovišně, šalvěje a uschlá květenství třapatek i rozchodníkovců doplňují větvičky kaliny a cesmíny. Letos prý nesmí v žádné adventní a vánoční dekoraci chybět rolnička. Jednu - nepřehlédnutelnou - najdete i na tomto věnci.