Neuvěřitelných pětatřicet let svobody si žádá něco slavnostního. Hledala jsem nějakou báseň o svobodě, ale myslím, že Martina modlitba připomíná dny sametové revoluce víc než cokoliv jiného, a když se do ní začtete, zjistíte, že je aktuální i v dnešních rozhádaných dnech.
 |
| obr. www.dojihlavy.cz |
Modlitba pro Martu
Ať mír dál zůstává s touto krajinou
Zloba, závist, zášť, strach a svárTy ať pominou, ať už pominouTeď když tvá ztracená vláda věcí tvýchZpět se k tobě navrátí, lide, navrátí
Z oblohy mrak zvolna odplouváA každý sklízí setbu svouModlitba má ta ať promlouváK srdcím, která zloby čas nespálilJak květy mráz, jak mráz
Ať mír dál zůstává s touto krajinou
Zloba, závist, zášt, strach a svárTy ať pominou, ať už pominouTeď když tvá ztracená vláda věcí tvých
Zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí
A jen tak mimochodem: Díky, že můžeme... volit koho chceme, studovat co chceme, cestovat bez strachu z kontrol na hranicích, pracovat všude tam, kam nás cesty zavedou, sledovat, číst a poslouchat to, co chceme, aniž by nás za to někdo trestal, říct svůj názor bez obav o sebe a blízké a mnoho dalších samozřejmých věcí, které před 35 lety byly nemyslitelné.
 |
| Obrázek je z webu ČT. |
Jituško, krásná vkusná připomínka.
OdpovědětVymazatPři slovech téhle písně mi vždycky vyhrknou slzy...
Revoluci jsem prožívala trochu jinak - 17.11. jsme se stěhovali do většího bytu, poprvé těhotná...
Přeji příjemný svobodný pondělek. Helena
Helenko, věřím, že se takové datum jen tak nezapomene. Já si vůbec nepamatuju, co jsem 17.11.1989 dělala. Skoro bych řekla, že u nás byly Martinské hody a nic jsme netušili. Následující dny si už pamatuji dobře, to se nezapomíná. Vlastně... to by se zapomenout nikdy nemělo.
VymazatMěj pěkný svobodný nový týden. Jitka
Ano, díky že můžeme……❤️včera večer jsem byla na vzpomínkové akci. Modlitba tam zazněla jako první.
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Evi, já jsem s nachlazením ležela pod peřinou u ČT 24 :o) Taky tady Modlitba proběhla.
VymazatKrásné dny ti přeji. JItka
Krásné připomenutí,které je potřeba připomínat hlavně lidem,kteří zapomněli,co nám 17.listopad umožnil.Včera jsem četla dost otřesný komentář k tomuto výročí.zajímavé,že ho později ona blogerka smazala.Jituško,hezký den
OdpovědětVymazatJituško, bohužel se teď každý vyjadřuje ke všemu a ne se vším se dá souhlasit. Moc mě mrzí stav naší společnosti a nerozumím té naivitě, s kterou se věří nereálným slibům.
VymazatMěj se hezky. Jitka
Ano - díky, že můžeme. A možná si to někdy málo vážíme.
OdpovědětVymazatStáňo, je to tak. Zapomínáme nějak moc rychle.
VymazatPěkný večer. Jitka
Souhlasím. Málo si toho vážíme a zapomínáme. A já jsem šťastná, že jsem v komunismu prožila jen 18 let dětství a to jsem měla krásné i tak a pak už byla sametová revoluce. Lenka
OdpovědětVymazatLenko, já jsem v komunismu prožila 21 let a jsem ráda za každý svobodný rok. Všechno má své pro i proti, ale v letech před sametovou revolucí se kromě rodiny, dětství a dospívání, hledají pozitiva hodně těžko.
VymazatDěkuji za návštěvu i komentář a přeji pěkné listopadové dny. Zdraví Jitka
Krásná připomínka. A je opravdu potřeba to připomínat. Mě třeba komunismus zas tolik nezasahl, revoluce proběhla v mých 14 letech, takže vlastně jen dětství, ale i tak si pamatuju fronty na banány, na televize a to jsou jen ty "malé " věci. Naštěstí nic horšího se ani rodičů nedotýkalo. Ale nikdy víc. Krásné dny přeji 🍂🍁🌞
OdpovědětVymazatŠárko, já si už navždy budu pamatovat jedno květnové páteční odpoledne roku 1991, kdy jsem stála na Eiffelovce a nemohla tomu uvěřit, že se to skutečně stalo.
VymazatDnes si už málokdo uvědomí, co všechno nám tato změna přinesla a bereme to za samozřejmé. Ale jak víme, nic mezi nebem a zemí nemáme jisté. (Tedy kromě té jedné - zubaté.)
Také přeji pohodové dny. Jitka