Květen na zahradě

Zelená je nová černá a květen je nový duben. Obvykle jarní květiny odkvetou během dubna, ale letos mám ještě stále zahradu plnou tulipánů. Počasí se chovalo celý tento měsíc poněkud aprílově. Slunce rychle střídaly černé mraky, které měly potřebu vyplakat se několikrát denně. Kupodivu zmrzlí muži nenapáchali větší škody. A tak si to vzali za úkol slimáci a podobní slizouni. Po dvou letech relativního klidu, způsobené horkým létem, jsou letos ve špičkové formě a likvidují letničky, trvalky, jahody i zeleninu, která se v tomto chladném počasí už tak trápí ažaž. Musíme věřit, že příroda v červnu pochopí, že už se nabláznila dost a dopřeje nám slunečné dny provoněné sladkými jahodami.

Díky povětrnostním komplikacím jsem jarní zahradní práce dokončila až o tomto posledním májovém víkendu. Konečně je vše tak, jak jsem si představovala. Zahrada je uklizená, ostříhaná, trvalky i letničky na svých místech, kůra dosypaná. Letos máme prvně i své ranné brambory, hrášek, mrkev, cibuli, okurky nakládačky. Skleník je narvaný rajčaty, paprikami a salátovými okurky. Doufám, že to počasí a slimáci dovolí a taky něco sklidíme. Chuť čerstvě utržené zeleniny a ovoce je opravdová, té supermarketové nepodobná.   

Ráda se toulám po zahradě a hledám nové pohledy ...

Zapomenutý žlutý sólista.

Toto anglické počasí prospívá nejvíc trávníku.

Svěží počasí, svěží barvy.

Keramické koule jsem letos přestěhovala pod višeň, v záhonu už není místo.

Starý kout s krbem čeká rekonstrukce. 

Tmavá bergenie letos bohatě vykvetla.

Zabydlená pergola, vistárie kvete zatím velmi nesměle.

Ve stínu.

Kanadský dřín jsem sázela na podzim už potřetí. Nikdy se neujal. Letošní mně udělal velikou radost.

Na podzim zasazená žlutá magnolie  krásně vykvetla.

A jen tak mimochodem: Konečně se nám podařilo sehnat zahradní křeslo, které by bylo podle mé představy. Je to srdcovka.