Moje chvilka 2

Je čas myslet na sebe. Nechci skončit každý večer u plné skleničky.

Myslím si, že jsem člověk poměrně činorodý a nejspíš to bude výchovou. Mám tři sourozence a naše dětství zaplnila práce na rodinném statku. Všude plno práce, na dvoře, v zahradě, na louce, na poli, v kuchyni, na stavbě nového domu rodičů. Nebyl čas se zastavit a odpočívat. Stále bylo co dělat.

A mám to tak i teď. Rodina, hlavně manžel a dcera, se mně snaží pomáhat, ale mám to tak, že neustále vidím, že ještě to je potřeba udělat a támhleto taky. A já to přece udělám nejlíp, že?
A pak už stačí větší pracovní nápor v zaměstnání a na malér je zaděláno. Větší fyzické a i psychické napětí má na můj zdravotní stav nedobrý vliv. Obdivuji ženy, které k běžným (nutno říct, že vytěžujícím) povinnostem zvládají ještě péči o nemocné rodiče nebo děti, tak jak to u prvního příspěvku v komentářích popisovala Jitka, Jarka a Maruška. Nebo jak to taky může dopadnout krásně popsala Blondýna.  

Jak už jsem psala dřív, mám za sebou perné pracovní období. Ale to není zdaleka nic ve srovnání s tím, co mám před sebou. Pokud to chci všechno zvládnout bez ztrát na životech, musím změnit hlavně své myšlení. 
Ke své ranní chvilce přidám hodinu relaxačního cvičení, protože se z dlouhých hodin proseděných za kancelářským stolem začínám pomalu rozpadat. Už jsem si našla pilates studio, které propojuje formování postavy s odbouráváním stresu. Těším se.
Budu muset víc důvěřovat rodině i kolegyním a víc delegovat. Možná to nezvládnou tak úžasně jako já sama, ale hlavně, že to bude hotové a časem se zdokonalí. Hlavně dětem to prospěje, budou víc samostatné a sami na sebe hrdé.
Musím si najít víc času třeba na rodinný pingpongový turnaj, výlet s mamkou nebo čoko-kafe s kamarádkou. Povinnosti nebrat jako povinnosti, ale užívat si je. Práce na zahradě i vaření marmelády je vášeň a relax, kdy přijdu na jiné myšlenky. 
A hodně spát a smát se na plný pecky. Je toho hodně, co se budu muset naučit a nebo vzpomenout si. Musím hledat vlastní cestu a život prožívat, ne přežívat. 

A jen tak mimochodem: Krásně a smutně je toto téma zpracováno ve filmu Domácí péče, které dnes večer dává ČT 1. Hlavní hrdince, kterou dokonale vystihla Alena Mihulová, tolik rozumím. Také hledá svoji alternativní cestu, jen ji k tomu přinutí vážná nemoc. Moc pěkný film, nutící k zamyšlení.