neděle 7. června 2020

Víkend otevřených zahrad

Projekt Víkend otevřených zahrad vznikl ve Velké Británii a odtud se rozšířil do celé Evropy. V České republice se koná od roku 2010 pod záštitou Národního památkového ústavu. Tenkrát se veřejnosti otevřely 3 výjimečné zahrady. Letos už to bylo 169 státních i soukromých zahrad v různých stylech. Víc najdete tady. O této mimořádné akci jsem se dozvěděla úplně náhodou a když jsem zjistila, že několik otevřených zahrad se nachází v naší blízkosti, program na výlet byl jasný. 




Naše volba padla na zámeckou zahradu státního zámku v Lysicích. Leží blízko spojnice Brno - Svitavy a určitě se tady zastávka vyplatí. Pro veřejnost je zámecká zahrada otevřena běžně, ale tento víkend bylo možné prohlídku absolvovat s odborným výkladem. Průvodcem nám byla paní zahradnice, která spolu se svými dvěma (!) kolegyněmi pečuje o celou zahradu, skleník, oranžerii i květinové aranžmá v zámku. Vstupenky se rychle vyprodávaly a tak jsem objednávala týden dopředu přes internet. V noci byla velká bouřka s několika přívalovými lijáky, tak už jsem náš výlet viděla skepticky. Naštěstí se počasí umoudřilo a kapat zase začalo hned po našem odjezdu z Lysic. Prohlídka trvala něco přes hodinu a byl to krásně strávený čas. 




Státní zámek Lysice






Historie Lysic se začala psát krátce po roce 1300. Pány z Kunštátu zde byla postavena vodní tvrz, která dostala koncem 16. století renesanční kabát. V této době začala vznikat i zámecká zahrada. Ve století osmnáctém byla tvrz naposled přestavěna, tentokrát na barokní zámek. Poslední majitelé rodu Dubských z Třebomyslic vlastnili zámek od počátku 19. století až do konce války, kdy byl na základě Benešových dekretů zestátněn.  Interiéry zámku byly honosně vybaveny, doplněny sbírkami a  knihovnami. Měly zrcadlit život této přední moravské hraběcí rodiny. Přestavěna byla několikrát i zámecká zahrada, která sice není rozlehlá, zato jsou tady vybudovány stavby, které ji dělají jedinečnou.  




Naši procházku jsme začali v romantické jižní části zahrady. V centru této části je jezírko s vodotryskem, které sloužilo Dubským jako koupací bazén včetně skluzavky a skákacího můstku. Blízko jezírka je staletý tis stříhaný do tvaru klobouku. Tato rostlina je uvnitř dutá a sloužila jako převlékárna koupajícímu se panstvu. 





Stromy v zámecké zahradě jsou staré 150 a více let. Vlevo vysoká metasekvoj, kterou nechali Dubští dovézt z Číny.

Kolonáda z jižní strany

Ginkgo biloba - Jinan dvoulaločný

Červenolistý buk vytvořil tunel

Tato část je zakončena hospodářskou částí, kde se pro panstvo pěstovala zelenina a ovoce. Dnes tady najdeme trvalkové záhony, štěpnici a včelín.



Ve střední části anglický park lemují promenádní kolonády. Osázené kopečky uprostřed se nazývají krupny a jsou každé jaro nově budovány a vysazovány zámeckými zahradnicemi. 



Původně v této části byly rybníky, později byla tato část věnována hrám panstva. Nově vzniklý projekt Kolonáda rozmanitosti by měl tuto část zahrady vrátit do historické podoby z konce 19. století. Zrekonstruovat by se měly i další části zahrady. Pokud se tedy podaří sehnat 100 mega 😏

V části za kolonádou se chovala zvířata k pobavení panstva.

Přilehlá část má přírodně krajinářskou podobu. Trvalková výsadba stála za zastavení a obdiv.



Za dvěma mohutnými sloupovitými duby vykukuje dvouramenné schodiště, po kterém se dostáváme do části zvané Kapucínky.



V nejhornější části zámecké zahrady je parková část Holandský parter. Původně byla totiž bohatě osázena holandskými cibulovinami. Po levé straně je už patrný vstup do promenádní kolonády, kterou panstvo využívalo k procházkám nejen při deštivém počasí.


Sloupová kolonáda byla opravena v 60. letech minulého století.





Zámek i zahrada jsou velmi fotogenické

V kopci nad zahradou byla obora s rybníkem, která také patřila k zámecké zahradě. V současnosti je udržována jen spodní část obory.


Holandský parter
Po pravé straně Holandského parteru je kamenná zeď s uměle vystavěnou jeskyní - grottou a dvanácti sochami trpaslíků. Každý trpaslík představuje jeden měsíc v roce a doplňuje ho charakteristický předmět pro tento měsíc.

Středová fontána

Grotta poskytovala stinné posezení.

Červen

Duben

Březen
Holandský parter je zakončený sálem Salla terrena, která byla v 18. století postavena jako casino. Do dnešní podoby ji přestavěli Dubští a sloužila k zahradním slavnostním hostinám a pro svoji výbornou akustiku i k hudebním produkcím. Dnes si v tomto casinu slibují věrnost novomanželé.




Zčásti zachovalá manýristická výmalba znázorňuje maríny, mořské živočichy a italská města. 

Zrestaurována je i mozaiková dlažba.
Kolem pergoly jsme přišli k závěrečné části naší zámecké procházky. Lysický zámek svým návštěvníkům ukazuje i svůj skleník, zahradnictví a oranžerii.



Jako první nám ale naše průvodkyně ukazuje fíkovnu. Stavba sloužila k přezimování exotických rostlin, zejména fíkovníků. Byla vybavena topením a důmyslným technickým řešením, které umožnilo odsunout celou střechu do svahu za fíkovnou. Vzrostlé rostliny tak nebylo nutné stěhovat ven na letnění.



Zámecký skleník slouží k zimování přenosných rostlin a k předpěstování letniček.



Prohlídku jsme zakončili v krásné oranžerii. Kromě zajímavé stavby s krajkovými okny si tady lze prohlédnout přes sedmdesát let staré a vysoké kamélie, které byly před nálety za druhé světové války odvezeny z Drážďan do Karlových Varů. Tady byly umístěny v lázeňských domech, ale pro svoji výšku už jim vyhovuje jen vysoká budova lysické oranžerie. V únoru zámek umožňuje obdivovat křehkou krásu rozkvetlých kamélií. 






A jen tak mimochodem: Průchodem se dá dostat zpátky na nádvoří a odměnit se v zámecké kavárně Café Dubský.






pátek 5. června 2020

Nedělní menu

Je to vždycky dilema ... co uvařit. Když se zeptám rodiny, pravidelně odpoví buď palačinky nebo bramboráky. Takže je to stejně na mě, abych něco vymyslila. Když už je opravdu nejhůř, jdu na jistotu. Kuře 2v1 - téměř bezpracný oběd, který se povede v 10 z 10 případů a jen se po něm zapráší. Výhodou je, že se maso i příloha připravují současně a zatímco se vše peče, můžu v klidu žehlit nebo se věnovat podobné zábavě.




Kuře 2v1


1 kuře nebo stehna či stehenní i prsní řízky
asi kilo brambor
1 kelímek (200 ml) smetany 12%
trochu mléka
sůl, mletá paprika, koření na pečené kuře
4 plátky másla
hluboký pekáč s poklicí

Kuře si naporcuji a očistím. Omyté brambory i se slupkou pokrájím na měsíčky a dám do pekáče. Osolím, posypu mletým kmínem, mletou paprikou a promíchám. Zaliji smetanou a ještě trochou mléka - brambory by měly být zalité asi jen do poloviny. Na brambory pokladu kousky kuřete, které jsem osolila, posypala kořením, paprikou a položím na každý kousek masa plátek másla. Přiklopím poklicí a peču do měkka na 220˚C - horkovzduchem. 
Vyrobím k tomu nějaký úžasný salát (třeba okurkový 😉) a už jen přijímám pochvalné mlaskání.




A jen tak mimochodem: S nápady na večeři je to stejné, takže zkouším nové recepty, abych se zas tak moc neopakovala. Několikrát jsem už zkusila zapečená vejce a určitě se opakovat budu 😀




Zapečená vejce v zelenině


4 vejce
olivový olej
1 cibule
3 stroužky česneku
2 papriky
1 plechovka krájených rajčat
sůl, uzená paprika, římský kmín
petrželka nebo koriandr
1/2 avokáda
Feta nebo balkánský sýr

V hlubší pánvi na oleji opeču cibuli na kostičky, později přidám česnek na plátky a papriky na kostky. Jakmile změkne, přidám koření. Pokud mám čerstvá rajčata, přidám i ty a zaliji rajčaty z plechovky. Osolím a opepřím. Nechám povařit do doby, než omáčka zhoustne a zelenina změkne. Potom udělám lžící nebo vařečkou do zeleninové směsi 4 důlky a do každého vyklepnu jedno vajíčko, které osolím. Odkryté nechám vařit až do doby, kdy bude bílek pevný. Hotové podávám s kousky Fety, avokáda a dobrým celozrnným pečivem.








úterý 2. června 2020

Sezóna rebarbory je tady

Máme rebarboru rádi. Napřed jsem ji kupovala, ale teď už mně roste na zahradě. Není ještě moc velká, ale na dva koláče to stačí. Už jsem na blog dávala recept na obrácený rebarborový koláč a dnešní recepty jsou snad ještě lepší 😀. Jsou jako vždy raz dva hotové a zvládne je i začátečník. Jdeme na to.




Řezy na plech s rebarborovým pyré



Korpus
4 vejce
240 g cukru krupice
150 ml oleje
100 ml vroucí vody
250 g hladké mouky (může být i špaldová)
1 prášek do pečiva

V menší míse ušlehám bílky s polovinou cukru.
V druhé větší míse ušlehám do pěny žloutky s druhou polovinou cukru. Postupně přidávám olej, vodu a mouku s práškem do pečiva. Na závěr lehce vmíchám sníh z bílků. 
Plech velikosti asi 30x40 cm vyložím pečícím papírem a vliji těsto. Peču v předehřáté troubě na 160˚C. 

Rebarborové pyré
asi 250 g rebarbory 
3 lžíce krupicového cukru (nebo třeba Xylitolu)
2 vanilkové pudinky
2 dcl mléka

Rebarboru oloupu a nakrájím na menší kousky. Dám do kastrolku a zaliji trochou vody jen tak, aby se rebarbora začala vařit. Přidám cukr a dusím do měkka. V mléku rozmíchám pudinky, vliji k rebarboře a povařím do zhoustnutí. Rebarboru není nutné mixovat, rozpadne se v pudinku sama. Nechám vychladit.



Bílá vrstva
2 kelímky zakysané smetany
vanilkový cukr

Smíchám zakysanou smetanu s vanilkovým cukrem, ale častěji jen přidám pár kapek vanilkových fitness kapek Flaw Drops (0% všeho 😀).
Na vychladlý korpus nanesu rebarborové pyré a dílo "umělecky" zakončím zakysanou smetanou. 






A jen tak mimochodem: ... a rebarbora do třetice ...




Tvarohovo - rebarborový koláč


Těsto:
250 g špaldové mouky
100 g másla
100 g moučkového cukru
1 vejce
půl prášku do pečiva
1 lžička vanilkového extraktu nebo 1 vanilkový cukr

dále asi 300 g rebarbory
můžou se přidat i jahody

Tvarohová vrstva:
2 vaničkové tvarohy
3 dcl mléka
1 vejce
150 g cukru
1 vanilkový pudink
1 lžička vanilkového extraktu nebo 1 vanilkový cukr

Očištěnou a pokrájenou rebarboru a jahody chvilku povařím v trošce vody a nechám zchladnout.

Všechny suroviny na těsto zpracuji na vále v těsto (pokud se drobí, nevadí). Asi 2/3 těsta natlačím na dno vymazané koláčové formy. 
Pokladu rebarborou s jahodami, posypu třtinovým cukrem a zaliji tvarohovou náplní, kterou jsem připravila jen prošleháním všech přísad.   



Na závěr na vršek koláče pokladu kousky těsta - může se i nastrouhat. Já jsem ještě posypala posypkou z posekaných ovesných vloček, cukru, polohrubé mouky a trochy skořice.
Peču v troubě na 170˚C asi hodinu.